02/2016
Význam rodinné anamnézy v pediatrické onkologické péči
02/2016 Lenka Doležalová, Tomáš Votava, Alena Šebková, Zdeňka Černá, Josef Sýkora
Rodinná anamnéza má v pediatrii nezastupitelnou roli hlavně s ohledem na genetické choroby. Jedním ze zástupců těchto onemocnění jsou hereditární nádorové syndromy. Je to skupina vzácná, nicméně správně odebraná rodinná anamnéza může pomoci při jejím včasném odhalení s následnou možností včasného zahájení preventivních opatření ať už diagnostických, či v některých případech i terapeutických.
CELÝ ČLÁNEK
Rodinná anamnéza má v pediatrii nezastupitelnou roli hlavně s ohledem na genetické choroby. Jedním ze zástupců těchto onemocnění jsou hereditární nádorové syndromy. Je to skupina vzácná, nicméně správně odebraná rodinná anamnéza může pomoci při jejím včasném odhalení s následnou možností včasného zahájení preventivních opatření ať už diagnostických, či v některých případech i terapeutických.
Virové infekce a nádory
02/2016 Tomáš Votava, Aneta Masopustová, Zdeňka Černá, Petr Hubáček
Již více než 100 let je známá souvislost mezi virovými infekcemi a vznikem určitých typů nádorů. Od té doby byla jednoznačně prokázána souvislost se vznikem nádorů u těchto virů: EBV, HBV, HCV, HTLV-I, HPV, HHV-8 a MCV. Některé z těchto virů se podílejí na onkogenezi přímým působením, jiné vlivem chronické infekce v kombinaci s dalšími faktory. Patofyziologie onkogenního působení virů je v mnoha případech již rozkryta až na molekulární úroveň, přičemž je v souvislosti s tímto procesem kromě vlastního působení virových proteinů zdůrazňován také význam imunitního systému.
V posledních letech se do popředí dostává snaha o prevenci vzniku těchto nádorů. Příkladem je očkování proti HBV, které funguje i jako efektivní prevence hepatocelulárního karcinomu. V současné době se rozvíjí program očkování proti onkogenním kmenům virů HPV v rámci prevence nádorů děložního krčku a penisu. Další výzkum je zaměřen na ovlivnění onkogenního působení virů u již infikovaných pacientů a využití virových antigenů jako cílů imunní terapie nádorů.
CELÝ ČLÁNEK
Již více než 100 let je známá souvislost mezi virovými infekcemi a vznikem určitých typů nádorů. Od té doby byla jednoznačně prokázána souvislost se vznikem nádorů u těchto virů: EBV, HBV, HCV, HTLV-I, HPV, HHV-8 a MCV. Některé z těchto virů se podílejí na onkogenezi přímým působením, jiné vlivem chronické infekce v kombinaci s dalšími faktory. Patofyziologie onkogenního působení virů je v mnoha případech již rozkryta až na molekulární úroveň, přičemž je v souvislosti s tímto procesem kromě vlastního působení virových proteinů zdůrazňován také význam imunitního systému.
V posledních letech se do popředí dostává snaha o prevenci vzniku těchto nádorů. Příkladem je očkování proti HBV, které funguje i jako efektivní prevence hepatocelulárního karcinomu. V současné době se rozvíjí program očkování proti onkogenním kmenům virů HPV v rámci prevence nádorů děložního krčku a penisu. Další výzkum je zaměřen na ovlivnění onkogenního působení virů u již infikovaných pacientů a využití virových antigenů jako cílů imunní terapie nádorů.
Prevence závažných onemocnění očkováním – doposud málo využívaná možnost
02/2016 Parvine Gricová
Infekce způsobené lidským papilomavirem (HPV infekce) jsou příčinou více než 6 % nádorů na celém světě. Nejúčinnější prevencí je vakcinace. HPV vakcíny jsou vysoce účinné v prevenci karcinomů a prekanceróz děložního hrdla, jsou imunogenní a velmi dobře tolerované. Vakcinace jistě povede k výraznému snížení výskytu nejen cervikálního karcinomu. Kvadrivalentní a nonavalentní vakcína chrání navíc proti genitálním bradavicím, dysplaziím vulvy a pochvy způsobeným HPV infekcí, stejně jako proti rakovině a předrakovinným lézím konečníku u mužů a žen. V posledních letech je studována další možnost využití HPV vakcinace u onemocnění dýchacích cest spojených s touto infekcí (respirační papilomatóza a nádory hlavy a krku).
Cílem programu celoplošného očkování je dosažení kolektivní imunity, a tím ochrana i těch, kteří nemohou být očkováni (mají kontraindikaci očkování). Vysokou proočkovaností se docílí přerušení cirkulace agens v populaci vedoucí k eliminaci dané infekce.
CELÝ ČLÁNEK
Infekce způsobené lidským papilomavirem (HPV infekce) jsou příčinou více než 6 % nádorů na celém světě. Nejúčinnější prevencí je vakcinace. HPV vakcíny jsou vysoce účinné v prevenci karcinomů a prekanceróz děložního hrdla, jsou imunogenní a velmi dobře tolerované. Vakcinace jistě povede k výraznému snížení výskytu nejen cervikálního karcinomu. Kvadrivalentní a nonavalentní vakcína chrání navíc proti genitálním bradavicím, dysplaziím vulvy a pochvy způsobeným HPV infekcí, stejně jako proti rakovině a předrakovinným lézím konečníku u mužů a žen. V posledních letech je studována další možnost využití HPV vakcinace u onemocnění dýchacích cest spojených s touto infekcí (respirační papilomatóza a nádory hlavy a krku).
Cílem programu celoplošného očkování je dosažení kolektivní imunity, a tím ochrana i těch, kteří nemohou být očkováni (mají kontraindikaci očkování). Vysokou proočkovaností se docílí přerušení cirkulace agens v populaci vedoucí k eliminaci dané infekce.
Prevence nádorových onemocnění prsů – preventivnímu myšlení se učíme od dětství
02/2016 Miroslava Skovajsová
Screening nádorů prsu je jedinou ověřenou metodou snižování úmrtnosti na karcinom prsu. Samovyšetřování prsu je přes existenci mamografie a ultrazvukových vyšetření stále nezbytnou součástí prevence karcinomu prsní žlázy u žen ve fertilním věku i žen po menopauze. Nositeli edukace o prevenci by se vedle dobrovolnic z pacientských organizací měli opět stát i zdravotníci.
CELÝ ČLÁNEK
Screening nádorů prsu je jedinou ověřenou metodou snižování úmrtnosti na karcinom prsu. Samovyšetřování prsu je přes existenci mamografie a ultrazvukových vyšetření stále nezbytnou součástí prevence karcinomu prsní žlázy u žen ve fertilním věku i žen po menopauze. Nositeli edukace o prevenci by se vedle dobrovolnic z pacientských organizací měli opět stát i zdravotníci.
Možnosti prevence a význam časné diagnostiky nádorů varlat u dětí a dospívajících
02/2016 Viera Bajčiová
Nádory varlat jsou nejčastějším nádorovým onemocněním dospívajících chlapců a mladých mužů ve věku 15-35 let. I když patří mezi kurabilní nádory, oddálení diagnózy a zahájení léčby má přímý vliv nejen na délku a intenzitu léčby, ale i na celkovou morbiditu a mortalitu. Pozdní diagnóza a pokročilé onemocnění snižují šanci na trvalé vyléčení. Samovyšetření varlat jako efektivní metoda sekundární prevence stále není jednoznačně doporučeno odborníky. Jeho pozitivní přínos v časné diagnostice a jednoduchost provedení jej však staví před ostatní preventivní opatření. Zdravotnická osvěta a informovanost cílové populace mladých mužů o riziku nádorů varlat a možnostech jejich prevence je všeobecně nízká.
CELÝ ČLÁNEK
Nádory varlat jsou nejčastějším nádorovým onemocněním dospívajících chlapců a mladých mužů ve věku 15-35 let. I když patří mezi kurabilní nádory, oddálení diagnózy a zahájení léčby má přímý vliv nejen na délku a intenzitu léčby, ale i na celkovou morbiditu a mortalitu. Pozdní diagnóza a pokročilé onemocnění snižují šanci na trvalé vyléčení. Samovyšetření varlat jako efektivní metoda sekundární prevence stále není jednoznačně doporučeno odborníky. Jeho pozitivní přínos v časné diagnostice a jednoduchost provedení jej však staví před ostatní preventivní opatření. Zdravotnická osvěta a informovanost cílové populace mladých mužů o riziku nádorů varlat a možnostech jejich prevence je všeobecně nízká.
Prevence kožních nádorů začíná v dětství
02/2016 Taťána Šuková
Dermatologové na celém světě upozorňují na nezbytnost ochrany kůže proti vlivům slunečního záření u dospělých a především u dětí. Dětská kůže citlivěji reaguje na oslunění a musí být před působením UV záření intenzivně chráněna. Velkou část celoživotní dávky UV záření dostane tělo již do svých 20 let. Malé děti si neuvědomují nebezpečnost spálení kůže, a pokud nejsou rodiče správně informováni, může dojít již v dětství k významnému poškození kůže s následky, které se projeví až v dospělosti a stáří.
CELÝ ČLÁNEK
Dermatologové na celém světě upozorňují na nezbytnost ochrany kůže proti vlivům slunečního záření u dospělých a především u dětí. Dětská kůže citlivěji reaguje na oslunění a musí být před působením UV záření intenzivně chráněna. Velkou část celoživotní dávky UV záření dostane tělo již do svých 20 let. Malé děti si neuvědomují nebezpečnost spálení kůže, a pokud nejsou rodiče správně informováni, může dojít již v dětství k významnému poškození kůže s následky, které se projeví až v dospělosti a stáří.