Vybrané články
Zobrazují se články pro štítek Grell Peter . Zobrazit všechny články
Onkologická léčba karcinomu žaludku a gastroezofageální junkce
06/2018 MUDr. Peter Grell, Ph.D.; MUDr. Radka Obermannová, Ph.D.
Dlouhodobého přežití nemocných s časným stadiem karcinomu žaludku a gastroezofageální junkce dosahovalo pouze 25 % pacientů. Moderní multimodální přístup k léčbě těchto nádorů přežití téměř zdvojnásobil. Základním předpokladem úspěšné léčby je provedení adekvátního chirurgického resekčního výkonu v centrech, které se na tuto náročnou operativu specializují. U karcinomu žaludku se dnes jako preferovaný postup doporučuje aplikace perioperační chemoterapie. Největší efektivitu v této strategii dosahuje chemoterapeutický režim FLOT (docetaxel, oxaliplatina, fluorouracil). V případě karcinomu gastroezofageální junkce můžeme kromě perioperační chemoterapie zvolit i neoadjuvantní chemoradioterapii, která se jeví jako vhodná v případě pokročilejších tumorů, kdy je potřeba dosáhnout regrese nádoru, aby mohla být provedena resekce R0.
CELÝ ČLÁNEK
Dlouhodobého přežití nemocných s časným stadiem karcinomu žaludku a gastroezofageální junkce dosahovalo pouze 25 % pacientů. Moderní multimodální přístup k léčbě těchto nádorů přežití téměř zdvojnásobil. Základním předpokladem úspěšné léčby je provedení adekvátního chirurgického resekčního výkonu v centrech, které se na tuto náročnou operativu specializují. U karcinomu žaludku se dnes jako preferovaný postup doporučuje aplikace perioperační chemoterapie. Největší efektivitu v této strategii dosahuje chemoterapeutický režim FLOT (docetaxel, oxaliplatina, fluorouracil). V případě karcinomu gastroezofageální junkce můžeme kromě perioperační chemoterapie zvolit i neoadjuvantní chemoradioterapii, která se jeví jako vhodná v případě pokročilejších tumorů, kdy je potřeba dosáhnout regrese nádoru, aby mohla být provedena resekce R0.
Současné standardy a pokroky v léčbě karcinomu žaludku
09/2016 Radka Obermannová, Peter Grell, Beatric Bencsiková
Karcinom žaludku je onemocnění se špatnou prognózou; pětileté přežití je v případě lokálně pokročilého nádoru 20–40 %. Operace je základní léčebnou modalitou u lokálně pokročilého karcinomu. Chemoterapie přináší benefit v perioperačním podání, přínos adjuvantní chemoterapie nebyl u evropské populace zatím zhodnocen. U metastatického onemocnění je základem léčby systémová chemoterapie. Radioterapie se používá buď neadjuvantně, v případě karcinomu gastroezofageální junkce, a adjuvantně, konkomitantně s chemoterapií, u karcinomu žaludku. Probíhající studie TOPGEAR, ARTIST-II a CRITICS pomohou objasnit význam radioterapie v předoperačním a pooperačním podání. Stanovení HER2 je zatím jediným prediktivním faktorem v léčbě metastatického onemocnění. HER2 inhibice trastuzumabem je účinná u HER2 pozitivního karcinomu žaludku. Imunitní blokáda checkpoint inhibitory a léčba cílená proti nádorovým kmenovým buňkám představují vyvíjející se koncept v managementu léčby metastatického karcinomu žaludku. Skupina The Cancer Genom Atlas klasifikovala karcinom žaludku do skupin dle molekulární analýzy; EBV pozitivní nádory, skupina MSI high (nestabilní), chromozomálně nestabilní nádory (CIN) a skupina prognosticky nejzávažnější – chromozomálně stabilní nádory (CS). Jednotlivé skupiny mají výpovědní prognostickou hodnotu a budou pravděpodobně zásadní ve stratifikaci léčebných možností v rámci plánovaných klinických studií.
CELÝ ČLÁNEK
Karcinom žaludku je onemocnění se špatnou prognózou; pětileté přežití je v případě lokálně pokročilého nádoru 20–40 %. Operace je základní léčebnou modalitou u lokálně pokročilého karcinomu. Chemoterapie přináší benefit v perioperačním podání, přínos adjuvantní chemoterapie nebyl u evropské populace zatím zhodnocen. U metastatického onemocnění je základem léčby systémová chemoterapie. Radioterapie se používá buď neadjuvantně, v případě karcinomu gastroezofageální junkce, a adjuvantně, konkomitantně s chemoterapií, u karcinomu žaludku. Probíhající studie TOPGEAR, ARTIST-II a CRITICS pomohou objasnit význam radioterapie v předoperačním a pooperačním podání. Stanovení HER2 je zatím jediným prediktivním faktorem v léčbě metastatického onemocnění. HER2 inhibice trastuzumabem je účinná u HER2 pozitivního karcinomu žaludku. Imunitní blokáda checkpoint inhibitory a léčba cílená proti nádorovým kmenovým buňkám představují vyvíjející se koncept v managementu léčby metastatického karcinomu žaludku. Skupina The Cancer Genom Atlas klasifikovala karcinom žaludku do skupin dle molekulární analýzy; EBV pozitivní nádory, skupina MSI high (nestabilní), chromozomálně nestabilní nádory (CIN) a skupina prognosticky nejzávažnější – chromozomálně stabilní nádory (CS). Jednotlivé skupiny mají výpovědní prognostickou hodnotu a budou pravděpodobně zásadní ve stratifikaci léčebných možností v rámci plánovaných klinických studií.
Možnosti systémové terapie karcinomu prsu s postižením skeletu
05/2016 Miloš Holánek, Peter Grell
Karcinom prsu je onemocněním s neustále stoupající incidencí. V současné době však díky možnostem moderní diagnostiky a léčby dochází k záchytu časnějších stadií onemocnění a s tím spojenému poklesu mortality. Část pacientů je ale stále diagnostikována s již pokročilým onemocněním, u části pacientů dochází i přes neustále se zlepšující možnosti operační léčby a adjuvantní terapie ke vzdálenému relapsu onemocnění. Cílem léčby metastatického onemocnění je prodloužení života pacienta a zlepšení jeho kvality.
Častým místem relapsu onemocnění je skelet. Postižení skeletu je spojeno s výrazným zhoršením kvality života - dochází k omezení mobility, k rozvoji algického syndromu a ke vzniku kostních příhod. Léčba kostního postižení je komplexní, zahrnuje ortopedické intervence, radioterapii, systémovou onkologickou léčbu a podpůrnou terapii. Systémová terapie se zásadně neliší od léčby viscerálního nebo kombinovaného metastatického postižení. V rámci systémové terapie je, pokud je onemocnění hormonálně dependentní, preferována hormonální léčba, chemoterapie je užívána spíše u pacientů s agresivním, rychle progredujícím postižením, dále v případě hormonální rezistence nebo v rámci léčby hormonálně necitlivého onemocnění. Cílená terapie je standardně užívána u HER2 pozitivního onemocnění, ke zvážení je i použití antiangiogenní terapie.
CELÝ ČLÁNEK
Karcinom prsu je onemocněním s neustále stoupající incidencí. V současné době však díky možnostem moderní diagnostiky a léčby dochází k záchytu časnějších stadií onemocnění a s tím spojenému poklesu mortality. Část pacientů je ale stále diagnostikována s již pokročilým onemocněním, u části pacientů dochází i přes neustále se zlepšující možnosti operační léčby a adjuvantní terapie ke vzdálenému relapsu onemocnění. Cílem léčby metastatického onemocnění je prodloužení života pacienta a zlepšení jeho kvality.
Častým místem relapsu onemocnění je skelet. Postižení skeletu je spojeno s výrazným zhoršením kvality života - dochází k omezení mobility, k rozvoji algického syndromu a ke vzniku kostních příhod. Léčba kostního postižení je komplexní, zahrnuje ortopedické intervence, radioterapii, systémovou onkologickou léčbu a podpůrnou terapii. Systémová terapie se zásadně neliší od léčby viscerálního nebo kombinovaného metastatického postižení. V rámci systémové terapie je, pokud je onemocnění hormonálně dependentní, preferována hormonální léčba, chemoterapie je užívána spíše u pacientů s agresivním, rychle progredujícím postižením, dále v případě hormonální rezistence nebo v rámci léčby hormonálně necitlivého onemocnění. Cílená terapie je standardně užívána u HER2 pozitivního onemocnění, ke zvážení je i použití antiangiogenní terapie.
Patofyziologie kostní nádorové nemoci a možnosti systémové terapie
05/2016 Peter Grell, Miloš Holánek
Skelet patří k nejčastějším místům diseminace maligních onemocnění, z toho asi u poloviny pacientů nacházíme postižení páteře. Článek pojednává o patofyziologii kostní nádorové nemoci a o možných klinických důsledcích - komplikacích kostního postižení, ke kterým patří bolest, hyperkalcemie, narušení integrity kosti a vznik patologických fraktur a komprese nervových struktur, především komprese míchy.
V posledních letech došlo ke značnému posunu v řešení kostního postižení a zvláště pacienti s nádory prsu a prostaty mohou dosahovat přežití několika let s výbornou kvalitou života. Léčba kostního postižení by měla být multidisciplinární. Kromě lokálních metod, jako je chirurgická intervence a radioterapie, by součástí léčby měla být i farmakoterapie snižující riziko vzniku kostních komplikací. V rozhodovacím procesu při postižení páteře využíváme systémy hodnotící stabilitu páteře. Správná a včasná diagnóza kostních metastáz a následná adekvátní komplexní léčba může výrazně přispět ke zlepšení kvality života velké části onkologických pacientů.
CELÝ ČLÁNEK
Skelet patří k nejčastějším místům diseminace maligních onemocnění, z toho asi u poloviny pacientů nacházíme postižení páteře. Článek pojednává o patofyziologii kostní nádorové nemoci a o možných klinických důsledcích - komplikacích kostního postižení, ke kterým patří bolest, hyperkalcemie, narušení integrity kosti a vznik patologických fraktur a komprese nervových struktur, především komprese míchy.
V posledních letech došlo ke značnému posunu v řešení kostního postižení a zvláště pacienti s nádory prsu a prostaty mohou dosahovat přežití několika let s výbornou kvalitou života. Léčba kostního postižení by měla být multidisciplinární. Kromě lokálních metod, jako je chirurgická intervence a radioterapie, by součástí léčby měla být i farmakoterapie snižující riziko vzniku kostních komplikací. V rozhodovacím procesu při postižení páteře využíváme systémy hodnotící stabilitu páteře. Správná a včasná diagnóza kostních metastáz a následná adekvátní komplexní léčba může výrazně přispět ke zlepšení kvality života velké části onkologických pacientů.