Vybrané články
Zobrazují se články pro štítek Petruželka Luboš . Zobrazit všechny články
Léčba pembrolizumabem u nemocné s nemalobunečným karcinomem plic po absolvované fekální transplantaci – kazuistika
05/2023 MUDr. Jana Krejčí; MUDr. Petr Opálka, CSc., MBA; doc. MUDr. Norbert Pauk, Ph.D. ; MUDr. Michal Vočka, Ph.D.; prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc.; prof. MUDr. Jiří Beneš, CSc.
S příchodem imunoterapie v léčbě nemalobuněčného karcinomu plic došlo k prodloužení života velké části nemocných. Pokud organismus nemocného reaguje na léčebné impulsy a podaří se probudit protinádorovou imunitu, je to úspěch. V praxi jsme ale svědkem situací, kdy se to přes veškerou snahu nedaří podle našich plánů a nemocný neprofituje z této léčby. Stále existuje mnoho otázek, proč tomu tak je. Jednou z teorií, proč určitá skupina pacientů má z léčby prospěch, a jiná nikoli, je složení střevního mikrobiomu. Naše kazuistika dokládá krásnou léčebnou odpověď u nemocné s adenokarcinomem, která podstoupila fekální transplantaci. A po roce od diagnózy začínáme být optimisty.
CELÝ ČLÁNEK
S příchodem imunoterapie v léčbě nemalobuněčného karcinomu plic došlo k prodloužení života velké části nemocných. Pokud organismus nemocného reaguje na léčebné impulsy a podaří se probudit protinádorovou imunitu, je to úspěch. V praxi jsme ale svědkem situací, kdy se to přes veškerou snahu nedaří podle našich plánů a nemocný neprofituje z této léčby. Stále existuje mnoho otázek, proč tomu tak je. Jednou z teorií, proč určitá skupina pacientů má z léčby prospěch, a jiná nikoli, je složení střevního mikrobiomu. Naše kazuistika dokládá krásnou léčebnou odpověď u nemocné s adenokarcinomem, která podstoupila fekální transplantaci. A po roce od diagnózy začínáme být optimisty.
Cílená léčba a imunoterapie pokročilého nemalobuněčného karcinomu plic
03/2022 MUDr. Petra Zemanová; doc. MUDr. Milada Zemanová, Ph.D.; prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc.; MUDr. Jan Špaček, Ph.D.
Nemalobuněčný karcinom plic (non-small cell lung cancer, NSCLC) tvoří 85 % všech karcinomů plic. Karcinom plic nadále zaujímá čelní příčky v příčinách úmrtí na nádorové onemocnění. V posledních dvou dekádách do terapie lokálně pokročilého nebo metastazujícího NSCLC vstoupila cílená léčba a imunoterapie, které změnily léčebné paradigma tohoto nádorového onemocnění. Obě léčebné modality vedly k významnému prodloužení celkového přežití pacientů s diagnózou pokročilého NSCLC.
CELÝ ČLÁNEK
Nemalobuněčný karcinom plic (non-small cell lung cancer, NSCLC) tvoří 85 % všech karcinomů plic. Karcinom plic nadále zaujímá čelní příčky v příčinách úmrtí na nádorové onemocnění. V posledních dvou dekádách do terapie lokálně pokročilého nebo metastazujícího NSCLC vstoupila cílená léčba a imunoterapie, které změnily léčebné paradigma tohoto nádorového onemocnění. Obě léčebné modality vedly k významnému prodloužení celkového přežití pacientů s diagnózou pokročilého NSCLC.
Které nádory jsou skutečně vzácné?
04/2018 Prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc.
Precizní onkologie vyžaduje přizpůsobení léčby jednotlivci a jeho onkologickému onemocnění na základě jedinečných molekulárních a biologických vlastností. V pregenomické éře jsou nádorová onemocnění klasifikována na základě primární lokalizace nádoru a histologie. V nadcházejících genomických obdobích budou nádorová onemocnění reklasifikována na základě molekulárních a biologických charakteristik, což povede ke zvýšení počtu typů nádorových onemocnění. V budoucnu bude definováno stále více a více identifikátorů nádorové diverzity a lze očekávat konec pregenomické éry vzácných nádorů.
CELÝ ČLÁNEK
Precizní onkologie vyžaduje přizpůsobení léčby jednotlivci a jeho onkologickému onemocnění na základě jedinečných molekulárních a biologických vlastností. V pregenomické éře jsou nádorová onemocnění klasifikována na základě primární lokalizace nádoru a histologie. V nadcházejících genomických obdobích budou nádorová onemocnění reklasifikována na základě molekulárních a biologických charakteristik, což povede ke zvýšení počtu typů nádorových onemocnění. V budoucnu bude definováno stále více a více identifikátorů nádorové diverzity a lze očekávat konec pregenomické éry vzácných nádorů.
Molekulární mechanismy a signální dráhy u karcinomu pankreatu
01/2018 As. RNDr. Ing. Libor Staněk, PCTM; prof. MUDr. Robert Gurlich, DrSc.; doc. MUDr. Petra Tesařová, CSc.; Mgr. Zdeněk Musil; prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc.
Karcinom pankreatu patří k nejzhoubnějším typům nádorů u člověka. Je druhou nejčastější příčinou úmrtí na nádorová onemocnění ve světě. Celosvětově je ročně diagnostikováno více než 300 000 nových onemocnění a přibližně stejný počet pacientů na toto onemocnění zemře. V roce 2015 byla v České republice incidence 20/100 000 obyvatel, což nás řadí na 2. místo světových tabulek. Přes veškeré pokroky moderní onkologické léčby je dlouhodobé přežití osob s tímto typem zhoubného bujení spíše výjimečné. Pozornost se nyní zaměřuje na genetické příčiny tohoto nádorového onemocnění. V podstatě se jedná o genetické onemocnění, u něhož je přibližně známa posloupnost somatických mutací s vícestupňovým procesem. Dochází ke kumulativnímu efektu získaných mutací v kódujících i regulačních genech a dále změn ploidity, genové amplifikace, strukturální přestavby, delece nebo ztráty heterozygozity. K nejčastějším mutacím dochází v protoonkogenech KRAS a tumor supresorových genech p16, p53, BRCA2 a DPC4/SMAD4, vedoucí k maligním změnám epitelu vývodů.
CELÝ ČLÁNEK
Karcinom pankreatu patří k nejzhoubnějším typům nádorů u člověka. Je druhou nejčastější příčinou úmrtí na nádorová onemocnění ve světě. Celosvětově je ročně diagnostikováno více než 300 000 nových onemocnění a přibližně stejný počet pacientů na toto onemocnění zemře. V roce 2015 byla v České republice incidence 20/100 000 obyvatel, což nás řadí na 2. místo světových tabulek. Přes veškeré pokroky moderní onkologické léčby je dlouhodobé přežití osob s tímto typem zhoubného bujení spíše výjimečné. Pozornost se nyní zaměřuje na genetické příčiny tohoto nádorového onemocnění. V podstatě se jedná o genetické onemocnění, u něhož je přibližně známa posloupnost somatických mutací s vícestupňovým procesem. Dochází ke kumulativnímu efektu získaných mutací v kódujících i regulačních genech a dále změn ploidity, genové amplifikace, strukturální přestavby, delece nebo ztráty heterozygozity. K nejčastějším mutacím dochází v protoonkogenech KRAS a tumor supresorových genech p16, p53, BRCA2 a DPC4/SMAD4, vedoucí k maligním změnám epitelu vývodů.