Vybrané články
Zobrazují se články pro štítek Čapov Ivan . Zobrazit všechny články
Chondrosarkom sterna – kazuistika
01/2021 MUDr. Zdeněk Chovanec, Ph.D.; MUDr. Michal Reška, Ph.D.; MUDr. Alena Berková, Ph.D.; MUDr. Vladimír Červeňák; prof. MUDr. Jiří Veselý, CSc.; MUDr. Zdeněk Dvořák, Ph.D.; MUDr. Tomáš Hanslík; MUDr. Adam Peštál, Ph.D.; MUDr. Vadym Prudius, Ph.D.; prof. MUDr. Ivan Čapov, CSc.
V kazuistice je prezentován případ 68letého muže, došetřovaného pro pomalu rostoucí, lehce bolestivou infiltraci v dolní polovině sterna, kterou zde pozoruje dva roky. Podle provedeného vyšetření hrudníku výpočetní tomografií byla popsána infiltrace střední části hrudní kosti velikosti 7 * 6 * 6,5 cm s prominencí do měkkých tkání ventrálně 1 cm a dorzálně 4 cm. Na základě toho byla provedena otevřená biopsie; histologie odhalila středně diferencovaný (grade 2) konvenční chondrosarkom. Následně byl pacient odeslán cestou multioborové indikační komise pro muskuloskeletální tumory Masarykova onkologického ústavu v Brně a I. ortopedické kliniky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny (LF MU a FNUSA) v Brně k naplánování a provedení operační terapie na I. chirurgickou kliniku LF MU a FNUSA v Brně. Byla provedena parciální resekce sterna s tumorem a následným vyplněním defektu dvěma kondenzovanými polytetrafluorethylenovými síťkami ve smyslu „sandwich" techniky a zpevnění defektu v hrudním koši titanovými dlahami a s následnou rekonstrukcí defektu posunem musculi pectoralis major. Definitivní histologie potvrdila nález konvenčního chondrosarkomu grade 2 sterna.
CELÝ ČLÁNEK
V kazuistice je prezentován případ 68letého muže, došetřovaného pro pomalu rostoucí, lehce bolestivou infiltraci v dolní polovině sterna, kterou zde pozoruje dva roky. Podle provedeného vyšetření hrudníku výpočetní tomografií byla popsána infiltrace střední části hrudní kosti velikosti 7 * 6 * 6,5 cm s prominencí do měkkých tkání ventrálně 1 cm a dorzálně 4 cm. Na základě toho byla provedena otevřená biopsie; histologie odhalila středně diferencovaný (grade 2) konvenční chondrosarkom. Následně byl pacient odeslán cestou multioborové indikační komise pro muskuloskeletální tumory Masarykova onkologického ústavu v Brně a I. ortopedické kliniky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny (LF MU a FNUSA) v Brně k naplánování a provedení operační terapie na I. chirurgickou kliniku LF MU a FNUSA v Brně. Byla provedena parciální resekce sterna s tumorem a následným vyplněním defektu dvěma kondenzovanými polytetrafluorethylenovými síťkami ve smyslu „sandwich" techniky a zpevnění defektu v hrudním koši titanovými dlahami a s následnou rekonstrukcí defektu posunem musculi pectoralis major. Definitivní histologie potvrdila nález konvenčního chondrosarkomu grade 2 sterna.
Zralý diferencovaný teratom thymu - náhodná diagnostika u pacienta s ebrietou
06/2020 MUDr. Zdeněk Chovanec, Ph.D.; MUDr. Alena Berková, Ph.D.; MUDr. Vladimír Červeňák; MUDr. Tomáš Hanslík; MUDr. Adam Peštál, Ph.D.; MUDr. Vadym Prudius, Ph.D.; prof. MUDr. Ivan Čapov, CSc.
V kazuistice je prezentován případ 23letého muže, astmatika, došetřovaného pro náhle vzniklou dušnost, neúrazovou bolestivost levého ramene a zad po požití alkoholu. Na provedeném rentgenovém snímku bylo patrné rozšíření mediastina doleva a na následně provedeném vyšetření hrudníku výpočetní tomografií (computed tomography, CT) byl zřejmý infiltrát předního mediastina velikosti 4 * 5 * 5 cm. Vzhledem k nejednoznačné etiologii bylo dále provedeno plicní vyšetření a biopsie infiltrace pod CT kontrolou. Výsledek histologie nebyl jednoznačný, bylo vysloveno podezření na low grade myofibroblastický sarkom nebo teratom. Pacient byl tedy indikován k operační revizi, kdy byla provedena v jedné době nekomplikovaná diagnostická videothorakoskopická revize s vyšetřením cryo-cut a s následnou sternotomií rozšířenou o přední levostrannou thorakotomii s exstirpací infiltrátu mediastina. Definitivní histologie potvrdila nález zralého diferencovaného teratomu thymu.
CELÝ ČLÁNEK
V kazuistice je prezentován případ 23letého muže, astmatika, došetřovaného pro náhle vzniklou dušnost, neúrazovou bolestivost levého ramene a zad po požití alkoholu. Na provedeném rentgenovém snímku bylo patrné rozšíření mediastina doleva a na následně provedeném vyšetření hrudníku výpočetní tomografií (computed tomography, CT) byl zřejmý infiltrát předního mediastina velikosti 4 * 5 * 5 cm. Vzhledem k nejednoznačné etiologii bylo dále provedeno plicní vyšetření a biopsie infiltrace pod CT kontrolou. Výsledek histologie nebyl jednoznačný, bylo vysloveno podezření na low grade myofibroblastický sarkom nebo teratom. Pacient byl tedy indikován k operační revizi, kdy byla provedena v jedné době nekomplikovaná diagnostická videothorakoskopická revize s vyšetřením cryo-cut a s následnou sternotomií rozšířenou o přední levostrannou thorakotomii s exstirpací infiltrátu mediastina. Definitivní histologie potvrdila nález zralého diferencovaného teratomu thymu.
Netypický projev nemalobuněčného plicního karcinomu - kazuistika
06/2020 MUDr. Tomáš Hanslík; MUDr. Zdeněk Chovanec, Ph.D.; MUDr. Alena Berková, Ph.D.; MUDr. Stanislav Špelda; MUDr. Michal Benej, Ph.D.; MUDr. Adam Peštál, Ph.D.; MUDr. Vadim Prudius, Ph.D.; prof. MUDr. Ivan Čapov, CSc.; MUDr. Vladimír Červeňák; MUDr. Tetiana Shatokhina
Autoři čtenáře seznamují prostřednictvím kazuistiky s pacientem, u kterého se nemalobuněčný plicní karcinom projevil netypicky objemným vyklenutím hrudní stěny. Zpočátku imponoval klinicky i radiologicky jako sarkom hrudní stěny, jelikož nebyla patrná tumorózní infiltrace plicního parenchymu. Dále bylo přítomné ložisko pravého laloku štítné žlázy nejisté povahy. Rozuzlení a stanovení diagnózy přinesla až řada imunohistochemických testů. Podle genetického vyšetření byla v karcinomu prokázána přítomnost mutace ligandu programované buněčné smrti 1 (PD-L1) a následně byla nasazena imunologická terapie, která vedla k výrazné regresi nádorové masy hrudní stěny.
CELÝ ČLÁNEK
Autoři čtenáře seznamují prostřednictvím kazuistiky s pacientem, u kterého se nemalobuněčný plicní karcinom projevil netypicky objemným vyklenutím hrudní stěny. Zpočátku imponoval klinicky i radiologicky jako sarkom hrudní stěny, jelikož nebyla patrná tumorózní infiltrace plicního parenchymu. Dále bylo přítomné ložisko pravého laloku štítné žlázy nejisté povahy. Rozuzlení a stanovení diagnózy přinesla až řada imunohistochemických testů. Podle genetického vyšetření byla v karcinomu prokázána přítomnost mutace ligandu programované buněčné smrti 1 (PD-L1) a následně byla nasazena imunologická terapie, která vedla k výrazné regresi nádorové masy hrudní stěny.
Diferenciální diagnostika presakrálních tumorů
04/2020 MUDr. Alena Berková, Ph.D.; MUDr. Petr Vlček, Ph.D.; MUDr. Tamara Vystrčilová; MUDr. Ilona Krejčová; MUDr. Vladimír Červeňák; MUDr. Zdeněk Chovanec, Ph.D.; MUDr. Sabina Svobodová; prof. MUDr. Ivan Čapov, CSc.
Presakrální tumory, ať už benigní nebo maligní, jsou u dospělých vzácné a často asymptomatické. Následkem raritního výskytu a specifického uložení mohou činit značné potíže jak v diagnostice, tak i v terapeutickém procesu. Diagnóza je založena na pečlivě odebrané anamnéze, klinickém nálezu a zobrazovacích metodách. Léčba presakrálních tumorů je dána typem nádoru, komorbiditami a věkem pacienta. Je třeba vzít v úvahu, že s rostoucím věkem se velikost tumoru zvětšuje, zvyšuje se i pravděpodobnost jeho malignity a v neposlední řadě narůstá také množství přidružených komorbidit. Právě kvůli možnosti růstu a riziku maligního zvratu jsou presakrální tumory primárně indikovány k chirurgické léčbě, a to i v případě, že jsou malé nebo asymptomatické. Při léčbě těchto tumorů je důležitá znalost etiologie, diagnostiky a terapeutických postupů. Nesprávná diagnóza nebo nevhodná léčba mohou vést k nepříznivému vývoji tumoru a k významné morbiditě.
CELÝ ČLÁNEK
Presakrální tumory, ať už benigní nebo maligní, jsou u dospělých vzácné a často asymptomatické. Následkem raritního výskytu a specifického uložení mohou činit značné potíže jak v diagnostice, tak i v terapeutickém procesu. Diagnóza je založena na pečlivě odebrané anamnéze, klinickém nálezu a zobrazovacích metodách. Léčba presakrálních tumorů je dána typem nádoru, komorbiditami a věkem pacienta. Je třeba vzít v úvahu, že s rostoucím věkem se velikost tumoru zvětšuje, zvyšuje se i pravděpodobnost jeho malignity a v neposlední řadě narůstá také množství přidružených komorbidit. Právě kvůli možnosti růstu a riziku maligního zvratu jsou presakrální tumory primárně indikovány k chirurgické léčbě, a to i v případě, že jsou malé nebo asymptomatické. Při léčbě těchto tumorů je důležitá znalost etiologie, diagnostiky a terapeutických postupů. Nesprávná diagnóza nebo nevhodná léčba mohou vést k nepříznivému vývoji tumoru a k významné morbiditě.
Chirurgická diagnostika a léčba karcinomu plic
08/2016 Adam Pešťál, Ivan Čapov, Michal Benej a kol.
Chirurgická léčba nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC) je nadále indikovaná na podkladě korektně determinovaného klinického stadia nemoci dle TNM klasifikace. Resekce karcinomu plic ve stadiu I a II má potenciálně kurabilní efekt. Své opodstatnění může mít za předpokladu multimodalitní léčby, zpravidla v režimu indukční terapie, i v případě stadia IIIA. Ve stadiu IIIB, i po dobré odpovědi na „neoadjuvantní“ terapii, nemá ani při dodržení radikality resekce zásadní vliv na celkovou dobu přežívání. Význam chirurgické resekce v tomto stadiu spočívá spíše v možném přínosu tzv. lokální kontroly. Stadium IV již není k chirurgické terapii indikované. V případě mladších pacientů s přítomností so- litární resekované metastázy, např. mozku, lze však za předpokladu multimodalitní intenzivní terapie případnou plicní resekci přísně individuálně též uvážit.
Úloha chirurgie při léčbě malobuněčného karcinomu plic (SCLC) je spíše diagnostická v rámci histologické verifikace jinak nedetekovatelných plicních lézí.
CELÝ ČLÁNEK
Chirurgická léčba nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC) je nadále indikovaná na podkladě korektně determinovaného klinického stadia nemoci dle TNM klasifikace. Resekce karcinomu plic ve stadiu I a II má potenciálně kurabilní efekt. Své opodstatnění může mít za předpokladu multimodalitní léčby, zpravidla v režimu indukční terapie, i v případě stadia IIIA. Ve stadiu IIIB, i po dobré odpovědi na „neoadjuvantní“ terapii, nemá ani při dodržení radikality resekce zásadní vliv na celkovou dobu přežívání. Význam chirurgické resekce v tomto stadiu spočívá spíše v možném přínosu tzv. lokální kontroly. Stadium IV již není k chirurgické terapii indikované. V případě mladších pacientů s přítomností so- litární resekované metastázy, např. mozku, lze však za předpokladu multimodalitní intenzivní terapie případnou plicní resekci přísně individuálně též uvážit.
Úloha chirurgie při léčbě malobuněčného karcinomu plic (SCLC) je spíše diagnostická v rámci histologické verifikace jinak nedetekovatelných plicních lézí.