Vybrané články
Zobrazují se články pro štítek Obermannová Radka . Zobrazit všechny články
Onkologická léčba karcinomu žaludku a gastroezofageální junkce
06/2018 MUDr. Peter Grell, Ph.D.; MUDr. Radka Obermannová, Ph.D.
Dlouhodobého přežití nemocných s časným stadiem karcinomu žaludku a gastroezofageální junkce dosahovalo pouze 25 % pacientů. Moderní multimodální přístup k léčbě těchto nádorů přežití téměř zdvojnásobil. Základním předpokladem úspěšné léčby je provedení adekvátního chirurgického resekčního výkonu v centrech, které se na tuto náročnou operativu specializují. U karcinomu žaludku se dnes jako preferovaný postup doporučuje aplikace perioperační chemoterapie. Největší efektivitu v této strategii dosahuje chemoterapeutický režim FLOT (docetaxel, oxaliplatina, fluorouracil). V případě karcinomu gastroezofageální junkce můžeme kromě perioperační chemoterapie zvolit i neoadjuvantní chemoradioterapii, která se jeví jako vhodná v případě pokročilejších tumorů, kdy je potřeba dosáhnout regrese nádoru, aby mohla být provedena resekce R0.
CELÝ ČLÁNEK
Dlouhodobého přežití nemocných s časným stadiem karcinomu žaludku a gastroezofageální junkce dosahovalo pouze 25 % pacientů. Moderní multimodální přístup k léčbě těchto nádorů přežití téměř zdvojnásobil. Základním předpokladem úspěšné léčby je provedení adekvátního chirurgického resekčního výkonu v centrech, které se na tuto náročnou operativu specializují. U karcinomu žaludku se dnes jako preferovaný postup doporučuje aplikace perioperační chemoterapie. Největší efektivitu v této strategii dosahuje chemoterapeutický režim FLOT (docetaxel, oxaliplatina, fluorouracil). V případě karcinomu gastroezofageální junkce můžeme kromě perioperační chemoterapie zvolit i neoadjuvantní chemoradioterapii, která se jeví jako vhodná v případě pokročilejších tumorů, kdy je potřeba dosáhnout regrese nádoru, aby mohla být provedena resekce R0.
Novinky v léčbě adenokarcinomu jícnu a žaludku – současnost a budoucnost
02/2017 MUDr. Radka Obermannová, Ph.D.
Adenokarcinom jícnu a žaludku je onemocnění s vážnou prognózou. Použitím moderní multimodální léčby bylo u lokálně pokročilého karcinomu dosaženo maxima v mediánu celkového přežití. K dalším pokrokům může dojít stratifikací pacientů k léčbě podle moderních molekulárních prediktorů definovaných například skupinou The Cancer Genome Atlas. Hybridní vyšetření pozitronovou emisní tomografií a výpočetní tomografií je přínosnou metodou v časné identifikaci skupiny pacientů, která nemá prospěch z podávané léčby, a přináší možnost časné modifikace léčebného schématu. Metastazující adenokarcinom distálního jícnu a žaludku je heterogenní onemocnění. V praxi je jediným cíleným lékem s molekulárním prediktorem trastuzumab, v druhé linii je standardní součástí terapie antiangiogenní léčba. Přes slibné výsledky ve studiích fáze I a II ostatní moderní léky, jako jsou multikinázové inhibitory, inhibitory receptoru pro epidermální růstový, receptory pro růstový faktor hepatocytů (MET/HGF) či inhibitory savčího rapamycinového cílového receptoru (mammalian target of rapamycine receptor, mTOR) selhaly. Nové léčebné možnosti zahrnují aktivaci imunitní odpovědi prostřednictvím checkpoint inhibitorů, inhibici signálních drah STAT3 nádorových kmenových buněk, inhibitory PARP (poly-adenozindifosfát-ribózo-polymeráza), protilátky proti matrixové metaloproteináze 9 a protilátku proti claudinu 18.2.
CELÝ ČLÁNEK
Adenokarcinom jícnu a žaludku je onemocnění s vážnou prognózou. Použitím moderní multimodální léčby bylo u lokálně pokročilého karcinomu dosaženo maxima v mediánu celkového přežití. K dalším pokrokům může dojít stratifikací pacientů k léčbě podle moderních molekulárních prediktorů definovaných například skupinou The Cancer Genome Atlas. Hybridní vyšetření pozitronovou emisní tomografií a výpočetní tomografií je přínosnou metodou v časné identifikaci skupiny pacientů, která nemá prospěch z podávané léčby, a přináší možnost časné modifikace léčebného schématu. Metastazující adenokarcinom distálního jícnu a žaludku je heterogenní onemocnění. V praxi je jediným cíleným lékem s molekulárním prediktorem trastuzumab, v druhé linii je standardní součástí terapie antiangiogenní léčba. Přes slibné výsledky ve studiích fáze I a II ostatní moderní léky, jako jsou multikinázové inhibitory, inhibitory receptoru pro epidermální růstový, receptory pro růstový faktor hepatocytů (MET/HGF) či inhibitory savčího rapamycinového cílového receptoru (mammalian target of rapamycine receptor, mTOR) selhaly. Nové léčebné možnosti zahrnují aktivaci imunitní odpovědi prostřednictvím checkpoint inhibitorů, inhibici signálních drah STAT3 nádorových kmenových buněk, inhibitory PARP (poly-adenozindifosfát-ribózo-polymeráza), protilátky proti matrixové metaloproteináze 9 a protilátku proti claudinu 18.2.
Současné standardy a pokroky v léčbě karcinomu žaludku
09/2016 Radka Obermannová, Peter Grell, Beatric Bencsiková
Karcinom žaludku je onemocnění se špatnou prognózou; pětileté přežití je v případě lokálně pokročilého nádoru 20–40 %. Operace je základní léčebnou modalitou u lokálně pokročilého karcinomu. Chemoterapie přináší benefit v perioperačním podání, přínos adjuvantní chemoterapie nebyl u evropské populace zatím zhodnocen. U metastatického onemocnění je základem léčby systémová chemoterapie. Radioterapie se používá buď neadjuvantně, v případě karcinomu gastroezofageální junkce, a adjuvantně, konkomitantně s chemoterapií, u karcinomu žaludku. Probíhající studie TOPGEAR, ARTIST-II a CRITICS pomohou objasnit význam radioterapie v předoperačním a pooperačním podání. Stanovení HER2 je zatím jediným prediktivním faktorem v léčbě metastatického onemocnění. HER2 inhibice trastuzumabem je účinná u HER2 pozitivního karcinomu žaludku. Imunitní blokáda checkpoint inhibitory a léčba cílená proti nádorovým kmenovým buňkám představují vyvíjející se koncept v managementu léčby metastatického karcinomu žaludku. Skupina The Cancer Genom Atlas klasifikovala karcinom žaludku do skupin dle molekulární analýzy; EBV pozitivní nádory, skupina MSI high (nestabilní), chromozomálně nestabilní nádory (CIN) a skupina prognosticky nejzávažnější – chromozomálně stabilní nádory (CS). Jednotlivé skupiny mají výpovědní prognostickou hodnotu a budou pravděpodobně zásadní ve stratifikaci léčebných možností v rámci plánovaných klinických studií.
CELÝ ČLÁNEK
Karcinom žaludku je onemocnění se špatnou prognózou; pětileté přežití je v případě lokálně pokročilého nádoru 20–40 %. Operace je základní léčebnou modalitou u lokálně pokročilého karcinomu. Chemoterapie přináší benefit v perioperačním podání, přínos adjuvantní chemoterapie nebyl u evropské populace zatím zhodnocen. U metastatického onemocnění je základem léčby systémová chemoterapie. Radioterapie se používá buď neadjuvantně, v případě karcinomu gastroezofageální junkce, a adjuvantně, konkomitantně s chemoterapií, u karcinomu žaludku. Probíhající studie TOPGEAR, ARTIST-II a CRITICS pomohou objasnit význam radioterapie v předoperačním a pooperačním podání. Stanovení HER2 je zatím jediným prediktivním faktorem v léčbě metastatického onemocnění. HER2 inhibice trastuzumabem je účinná u HER2 pozitivního karcinomu žaludku. Imunitní blokáda checkpoint inhibitory a léčba cílená proti nádorovým kmenovým buňkám představují vyvíjející se koncept v managementu léčby metastatického karcinomu žaludku. Skupina The Cancer Genom Atlas klasifikovala karcinom žaludku do skupin dle molekulární analýzy; EBV pozitivní nádory, skupina MSI high (nestabilní), chromozomálně nestabilní nádory (CIN) a skupina prognosticky nejzávažnější – chromozomálně stabilní nádory (CS). Jednotlivé skupiny mají výpovědní prognostickou hodnotu a budou pravděpodobně zásadní ve stratifikaci léčebných možností v rámci plánovaných klinických studií.