Vybrané články

Zobrazují se články pro štítek Ďuraš Juraj . Zobrazit všechny články

Léčba non-Hodgkinových lymfomů u starších pacientů

01/2020 MUDr. Juraj Ďuraš; MUDr. Michal Kaščák; prof. MUDr. Roman Hájek, CSc.
Současný demografický vývoj s narůstajícím zastoupením osob vyššího věku je spojen s nárůstem incidence hematologických malignit, včetně non-Hodgkinových lymfomů. Vyšší věk je spojen se signifikantně horší prognózou - jednak v důsledku přirozeného poklesu orgánových funkcí organismu, jednak v důsledku zvýšeného výskytu komorbidit, které limitují možnosti léčby.
Stážovací vyšetření se u seniorů zásadně neliší od vyšetření realizovaných u mladších nemocných. Standardním zobrazovacím vyšetřením je výpočetní tomografie (computed tomography, CT) trupu, vyšetření PET/CT (pozitronová emisní tomografie / CT) je doporučeno u pacientů s agresivním lymfomem, léčených s kurativní intencí. U folikulárního lymfomu je PET/CT vhodné zejména před zvažovanou lokální léčbou radioterapií k potvrzení lokalizované nemoci.
K posouzení geriatrických rizik a objektivnímu zhodnocení celkového stavu je jako screeningový test doporučen dotazník Geriatric 8 (G8). V případě nízkého dosaženého skóre (≤ 14) je vhodné provedení komplexního geriatrického hodnocení, které kromě posouzení fyzické výkonnosti zahrnuje i zhodnocení soběstačnosti (základních a instrumentálních aktivit denního života), duševního stavu, případného smyslového postižení a komorbidit.
Léčba starších pacientů s lymfomem vyžaduje personalizovaný přístup. V případě dobrého celkového stavu umožňujícího podání standardní léčby lze i u starších nemocných očekávat výsledky podobné výsledkům dosahovaným u mladých pacientů. U „zranitelných“ nemocných v horším zdravotním stavu by měla být léčba vedená s cílem prodloužení života s důrazem na zachování jeho kvality a se snahou vyvarovat se intenzivním léčebným postupům s rizikem toxicity. U terminálně nemocných, kteří nebudou profitovat z onkologické terapie, je doporučena jen symptomatická podpůrná léčba. Léčebné možnosti u konkrétních nejčastějších klinických jednotek uvádíme v druhé části článku.
CELÝ ČLÁNEK

Obinutuzumab v léčbě nemocných s chronickou lymfocytární leukémií a s folikulárním lymfomem

03/2017 MUDr. Jana Zuchnická, MUDr. Jana Fečková Mihályová, MUDr. Juraj Ďuraš, prof. MUDr. Roman Hájek, CSc.
Monoklonální protilátky jsou používány v léčbě chronické lymfocytární leukémie a folikulárního lymfomu zejména v kombinaci s chemoterapií. Zavedení rituximabu do běžné klinické praxe znamenalo skutečný přelom, změnilo léčebné postupy i výsledky léčby obou onemocnění. V současné době se do klinické praxe dostávají i nové monoklonální protilátky vyvíjené s cílem zvýšení protinádorového účinku. Jednou z nich je humanizovaná monoklonální protilátka obinutuzumab. Obinutuzumab v kombinaci s chlorambucilem je v České republice schválen k terapii chronické lymfocytární leukémie u dosud neléčených pacientů s přidruženými onemocněními, kteří nemohou podstoupit léčbu fludarabinovým režimem. U folikulárního lymfomu je podání obinutuzumabu v kombinaci s bendamustinem indikováno v léčbě pacientů s rituximab refrakterním folikulárním lymfomem; odkazujeme na aktuální souhrn údajů o léčivém přípravku. Použití obinutuzumabu u folikulárního lymfomu je v České republice zatím vázáno na schválení plátcem podle §16 zákona 48/1997 Sb.
CELÝ ČLÁNEK

Pixantron v léčbě non‐hodgkinských lymfomů

02/2017 MUDr. Juraj ĎurašMUDr. Michal Kaščák, MUDr. Milan Navrátil, prof. MUDr. Roman Hájek, CSc.
Pixantron je novým lékem ze skupiny aza‑antracendionů vyvinutým s cílem zachování účinnosti antracyklinů a antracendionů a redukce rizika kardiotoxicity. Pixantron působí jako interkalační a alkylační látka a slabý inhibitor topoizomerázy II. Na rozdíl od antracyklinů má molekula pixantronu redukovaný potenciál pro tvorbu volných kyslíkových radikálů, které jsou pravděpodobně hlavním faktorem kardiotoxicity antracyklinů. Maximální tolerovaná dávka identifikovaná ve studii fáze I u relabovaných a refrakterních agresivních non‑hodgkinských lymfomů byla 56 mg/m2 i.v. den 1, 8 a 15 v 28denním cyklu.1 V studiích fáze II a III s monoterapií byla pozorována celková odpověď u 27–40 %, kompletní remise přibližně u 15 % pacientů.2,3 V randomizované studii fáze III PIX 301 byla dosažená míra celkové odpovědi (40 %), kompletní anebo nepotvrzené kompletní remise (24 %) i medián doby do progrese (5,3 měsíce) v rameni s pixantronem signifikantně vyšší než v kontrolním rameni s monoterapií cytostatikem dle výběru investigátora. Hlavním pozorovaným nežádoucím účinkem přípravku je hematotoxicita, především neutropenie. Riziko kardiotoxicity není zcela eliminováno, na rozdíl od antracyklinů se jedná ale především o případy subklinického snížení ejekční frakce levé komory, manifestní srdeční selhání bylo pozorováno jen výjimečně. Na základě studie PIX 301 je pixantron v monoterapii schválen pro léčbu opakovaně relabujících a refrakterních agresivních non‑hodgkinských lymfomů. Ověření účinnosti u pacientů dříve léčených rituximabem je předmětem probíhající studie PIX 306, ve které je porovnáván pixantron v kombinaci s rituximabem s kombinací gemcitabin a rituximab.
CELÝ ČLÁNEK