Vybrané články
Zobrazují se články pro štítek Chloupková Renata . Zobrazit všechny články
Prognostický význam primárních řasinek ve vztahu k vybraným parametrům nádorového mikroprostředí světlobuněčného karcinomu ledvin
04/2020 MUDr. Aneta Rozsypalová; MUDr. Blanka Rosová; Mgr. Alžběta Filipová, Ph.D.; MUDr. Dimitar Hadži Nikolov, Ph.D.; Mgr. Renata Chloupková; MUDr. Igor Richter, Ph.D.; MUDr. Jan Prokš; prof. MUDr. Radoslav Matěj, Ph.D.; prof. MUDr. Roman Zachoval, Ph.D.; prof. MUDr. Bohuslav Melichar, Ph.D.; doc. MUDr. Tomáš Büchler, Ph.D.; doc. MUDr. Josef Dvořák, Ph.D.
V histologických vzorcích resekátu ledvin 104 pacientů se světiobuněčným karcinomem ledvin byla retrospektivně imunofluorescenčně vyšetřena frekvence výskytu primárních řasinek. Ostatní parametry byly vyšetřeny imunohistochemicky. Medián celkového přežití (overall survival, OS) byl signifikantně delší u pacientů s nižší frekvencí výskytu primárních řasinek (< 0,002) než u pacientů s vyšší frekvencí primárních řasinek (> 0,002) (p < 0,001). Medián OS byl signifikantně delší u pacientů s nižší expresí (< 25 %) CD8+ TIL (tumor infiltrující lymfocyty) v porovnání s pacienty s vyšší expresí (> 25 %) CD8+ TIL (p = 0,006). Medián OS byl signifikantně delší u pacientů s nižší expresí (< 25 %) PD-1 (receptor programované buněčné smrti 1) než u pacientů s vyšší expresí (> 25 %) PD-1 (p = 0,006). Tato studie poskytuje data o prognostickém významu primárních řasinek ve vztahu k vybraným parametrům nádorového mikroprostředí světlobuněčného karcinomu ledvin.
CELÝ ČLÁNEK
V histologických vzorcích resekátu ledvin 104 pacientů se světiobuněčným karcinomem ledvin byla retrospektivně imunofluorescenčně vyšetřena frekvence výskytu primárních řasinek. Ostatní parametry byly vyšetřeny imunohistochemicky. Medián celkového přežití (overall survival, OS) byl signifikantně delší u pacientů s nižší frekvencí výskytu primárních řasinek (< 0,002) než u pacientů s vyšší frekvencí primárních řasinek (> 0,002) (p < 0,001). Medián OS byl signifikantně delší u pacientů s nižší expresí (< 25 %) CD8+ TIL (tumor infiltrující lymfocyty) v porovnání s pacienty s vyšší expresí (> 25 %) CD8+ TIL (p = 0,006). Medián OS byl signifikantně delší u pacientů s nižší expresí (< 25 %) PD-1 (receptor programované buněčné smrti 1) než u pacientů s vyšší expresí (> 25 %) PD-1 (p = 0,006). Tato studie poskytuje data o prognostickém významu primárních řasinek ve vztahu k vybraným parametrům nádorového mikroprostředí světlobuněčného karcinomu ledvin.
Screening kolorektálního karcinomu
06/2019 MUDr. Tomáš Grega; MUDr. Gabriela Vojtěchová; Mgr. Ondřej Ngo; Mgr. Renata Chloupková; RNDr. Ondřej Májek, Ph.D.; prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D.; prof. MUDr. Miroslav Zavoral, Ph.D.; doc. MUDr. Štěpán Suchánek, Ph.D.
Česká republika se řadí mezi země s dlouhodobě klesající incidencí a mortalitou kolorektálního karcinomu. Zásadní podíl na pozitivních epidemiologických trendech má organizovaný populační screeningový program. Klíčem k dopadu organizovaného screeningovému programu na populační zátěž tímto onemocněním je dostatečné pokrytí cílové populace screeningovými testy a monitorování indikátorů kvality celého screeningového procesu. Zásady screeningového programu jsou definovány v Evropských doporučeních. Pokrytí cílové populace screeningem kolorektálního karcinomu se se zavedením populačního screeningového programu postupně navyšovalo a při zahrnutí souvisejících diagnostických vyšetření dosahuje pokrytí populace kolorektálním screeningem akceptovatelné hodnoty. V článku je shrnuta aktuální epidemiologie, nastavení screeningu a aktuální výsledky Národního screeningového programu kolorektálního karcinomu v České republice.
CELÝ ČLÁNEK
Česká republika se řadí mezi země s dlouhodobě klesající incidencí a mortalitou kolorektálního karcinomu. Zásadní podíl na pozitivních epidemiologických trendech má organizovaný populační screeningový program. Klíčem k dopadu organizovaného screeningovému programu na populační zátěž tímto onemocněním je dostatečné pokrytí cílové populace screeningovými testy a monitorování indikátorů kvality celého screeningového procesu. Zásady screeningového programu jsou definovány v Evropských doporučeních. Pokrytí cílové populace screeningem kolorektálního karcinomu se se zavedením populačního screeningového programu postupně navyšovalo a při zahrnutí souvisejících diagnostických vyšetření dosahuje pokrytí populace kolorektálním screeningem akceptovatelné hodnoty. V článku je shrnuta aktuální epidemiologie, nastavení screeningu a aktuální výsledky Národního screeningového programu kolorektálního karcinomu v České republice.
Erlotinib v léčbě pokročilého nemalobuněčného karcinomu plic - dosavadní zkušenosti a výsledky v České republice
04/2018 MUDr. Helena Čoupková, Mgr. Renata Chloupková, Marek Konečný, Mgr. Magda Bařinová, prof. MUDr. Jana Skřičková, CSc., prof. MUDr. Miloš Pešek, CSc., prof. MUDr. Vítězslav Kolek, DrSc., doc. MUDr. František Salajka, CSc., doc. MUDr. Milada Zemanová, CSc., MUDr. Leona Koubková, MUDr. Libor Havel, MUDr. Kateřina Košatová
Erlotinib je inhibitor tyrozinkinázy receptoru pro epidermální růstový faktor (epidermal growth factor receptor, EGFR), lék účinný v léčbě nemalobuněčného karcinomu plic (non-small-cell lung cancer, NSCLC). V našem sdělení předkládáme soubor pacientů s pokročilým NSCLC léčených v České republice v rámci lékového registru TULUNG (kromě pacientů z Fakultní nemocnice v Ostravě). Do 2. 10. 2017 bylo v tomto souboru léčeno erlotinibem 3 763 pacientů. Četnost léčebných odpovědí v celém souboru byla 8,7 %, kontroly onemocnění bylo dosaženo v 58,5 %. Data o přežití byla aktualizována ke dni 21. 5. 2018 - přežití bez progrese onemocnění a celkové přežití byly 3,1 měsíce a 7,7 měsíce. V našem hodnocení jsme zaznamenali statisticky signifikantní rozdíl v účinnosti léčby v celkovém přežití a v přežití bez progrese u pacientů podle stavu mutace EGFR, stavu výkonnosti, pohlaví a kuřáctví, jen v přežití bez progrese navíc i podle linie léčby. Podle našich výsledků se kožní toxicita ukázala jako prognostický faktor. Rozdíl v účinnosti léčby u skvamózních a neskvamózních karcinomů nebyl statisticky významný. Z 3763 nemocných se u 1592 (42,3 %) vyskytly nežádoucí účinky léčby, nejčastější byly vyrážka (35,3 %) a průjem (16,3 %). U 13,6 % pacientů byly hlášeny nežádoucí účinky stupně 3-4, nejčastěji opět vyrážka (9,0 %) a průjem (3,0 %). Naše výsledky potvrzují účinnost a bezpečnost léčby erlotinibem v první a dalších liniích terapie pokročilého NSCLC.
CELÝ ČLÁNEK
Erlotinib je inhibitor tyrozinkinázy receptoru pro epidermální růstový faktor (epidermal growth factor receptor, EGFR), lék účinný v léčbě nemalobuněčného karcinomu plic (non-small-cell lung cancer, NSCLC). V našem sdělení předkládáme soubor pacientů s pokročilým NSCLC léčených v České republice v rámci lékového registru TULUNG (kromě pacientů z Fakultní nemocnice v Ostravě). Do 2. 10. 2017 bylo v tomto souboru léčeno erlotinibem 3 763 pacientů. Četnost léčebných odpovědí v celém souboru byla 8,7 %, kontroly onemocnění bylo dosaženo v 58,5 %. Data o přežití byla aktualizována ke dni 21. 5. 2018 - přežití bez progrese onemocnění a celkové přežití byly 3,1 měsíce a 7,7 měsíce. V našem hodnocení jsme zaznamenali statisticky signifikantní rozdíl v účinnosti léčby v celkovém přežití a v přežití bez progrese u pacientů podle stavu mutace EGFR, stavu výkonnosti, pohlaví a kuřáctví, jen v přežití bez progrese navíc i podle linie léčby. Podle našich výsledků se kožní toxicita ukázala jako prognostický faktor. Rozdíl v účinnosti léčby u skvamózních a neskvamózních karcinomů nebyl statisticky významný. Z 3763 nemocných se u 1592 (42,3 %) vyskytly nežádoucí účinky léčby, nejčastější byly vyrážka (35,3 %) a průjem (16,3 %). U 13,6 % pacientů byly hlášeny nežádoucí účinky stupně 3-4, nejčastěji opět vyrážka (9,0 %) a průjem (3,0 %). Naše výsledky potvrzují účinnost a bezpečnost léčby erlotinibem v první a dalších liniích terapie pokročilého NSCLC.