Vybrané články

05/2020 Prof. MUDr. Jiří Ferda, Ph.D., MUDr. Eva Ferdová, doc. MUDr. Jan Baxa, Ph.D., prof. MUDr. Miloš Pešek, CSc., MUDr. Petr Mukenšnabl, Ph.D., doc. MUDr. Hynek Mírka, Ph.D.
Molekulární metody zobrazení u karcinomu plic představují v současnosti základní diagnostické postupy při stanovení přítomnosti nádorového onemocnění, stagingu i restagingu. Nejčastějším typem zobrazení je kombinace pozitronové emisní tomografie a výpočetní tomografie (positron emission tomography / computed tomography, PET/CT) s podáním ¹⁸F-fluorodeoxyglukózy, které se využívá jako základní metoda stanovení klinického stadia onemocnění před zahájením terapie. Kombinované vyšetření pozitronovou emisní tomografií a magnetickou rezonancí (PET/MR) dovoluje doplnit i plně validní zobrazení mozkové tkáně, ale jeho nevýhodou je prodloužení doby vyšetření, která pro nemocné v horším klinickém stavu nemusí být akceptovatelná. Jako alternativní možnost zobrazení farmakokinetiky v tkáních s možností předpovědi i hodnocení účinku terapie se jeví kvantifikace obsahu jódu pomocí perfuzní výpočetní tomografie (computed tomography, CT) nebo CT s duální energií. Okrajové využití mohou mít v posouzení biologie nádorů i jiná radiofarmaka, jako ¹⁸F-fluorothymidin k posouzení proliferační aktivity nebo ⁶⁸Ga-DOTA deriváty u řady neuroendokrinních plicních nádorů k posouzení hustoty somatostatinových receptorů.

06/2017 MUDr. Gabriela Krákorová, Ph.D., MUDr. Hynek Mírka, Ph.D., prof. MUDr. Miloš Pešek, CSc.
Afatinib je perorální přípravek, tyrozinkinázový inhibitor receptoru pro epidermální růstový faktor (epidermal growth factor receptor, EGFR) druhé generace. Užívá se v léčbě neresekabilního lokálně pokročilého či metastazujícího nemalobuněčného karcinomu plic, u nemocných s pozitivními mutacemi genu kódujícího receptor pro epidermální růstový faktor. Afatinib jako první tyrozinkinázový inhibitor EGFR prokázal prodloužení celkového přežití ve srovnání s chemoterapií u nemocných s pozitivní mutací EGFR na exonu 19 (prodloužení mediánu přežití o 12,2 měsíce při použití afatinibu). Mezi nejčastější nežádoucí účinky patří vyrážka, průjem, stomatitida a paronychium. Pro zvládání nežádoucích účinků je nutné, aby nemocný spolupracoval a byl dobře informován. Na Klinice pneumologie a ftizeologie FN a LF UK Plzeň se nám osvědčilo zkrácené písemné poučení, které je součástí lékařské zprávy. V případě průjmů je nutná dostatečná hydratace, dietní opatření a užívání loperamidu, kterým by měl být nemocný vybaven ihned při zahájení léčby afatinibem. Kazuistika dokládá dobré zvládnutí nežádoucích účinků u spolupracující nemocné s vysokou adherencí k léčbě. V souhlase s literaturou zůstává dobrý léčebný účinek neovlivněn i při redukci denní dávky afatinibu na polovinu.