Vybrané články

Zobrazují se články pro štítek Černovská Markéta . Zobrazit všechny články

Léčba ALK pozitivního nemalobuněčného karcinomu plic

03/2021 MUDr. Markéta Černovská
Nemalobuněčný karcinom plic (non-small cell lung cancer, NSCLC) s pozitivní mutací anaplastické lym- fomové kinázy (anaplastic lymphoma kinase, ALK) byl poprvé popsán v roce 2007. V léčbě těchto specifických nádorů s přestavbou genu ALK (nejčastěji vznik fúzního genu EML4-ALK) jsou stěžejní inhibitory ALK, které prokázaly významný klinický benefit ve srovnání s konvenční chemoterapií. Crizotinib, první známý inhibitor ALK, prokázal svoji superioritu nad chemoterapií nejen prodloužením doby do progrese. Bohužel má omezený průnik do centrálního nervového systému (CNS), a tak u mnoha nemocných dochází k progresi v CNS. Léky druhé (alectinib, ceritinib, brigatinib) a třetí (lorlatinib) generace jsou účinnější i v oblasti CNS. Výsledky různých studií prokázaly, že sekvenční léčba inhibitory ALK významně prodlužuje celkové přežití.
CELÝ ČLÁNEK

Klinické dilema léčby karcinomu plic anti-PD-1 terapií (nivolumab) při objevu revmatologických obtíží s otoky kloubů - kazuistika

02/2020 MUDr. Markéta Černovská
Imunoterapeutickou léčbou se snažíme obnovit a posílit pacientovu vlastní nedostatečnou protinádorovou imunitu, aby imunitní systém byl znovu schopen rozpoznat a zničit nádorové buňky. Nivolumab je lék určený k léčbě různých typů pokročilého nemalobuněčného plicního karcinomu po předchozí chemoterapii. Imunoterapie může mít nežádoucí účinky, vzácně i život ohrožující, ale ve většině případů jsou pouze lehkého nebo středního stupně a dobře reagují na léčbu kortikosteroidy. Důležité je zjistit tyto nežádoucí účinky co nejdříve. Ačkoliv revmatické nežádoucí účinky při léčbě imunoterapií nebývají většinou život ohrožující, výrazně snižují kvalitu života pacienta pro bolest, ztuhlost a omezenou mobilitu.
CELÝ ČLÁNEK

Neuroendokrinní nádory plic - aktuální možnosti léčby

06/2018 MUDr. Markéta Černovská
Neuroendokrinní tumory představují heterogenní skupinu nádorů vycházejících z neuroendokrinního systému. Plicní neuroendokrinní tumory zahrnují jak tumory s nízkou či střední malignitou (typický a atypický karcinoid), tak tumory vysoce agresivní (velkobuněčný neuroendokrinní karcinom a malobuněčný karcinom). Nejčastěji se vyskytující neuroendokrinní tumor plic je malobuněčný karcinom, který představuje 15-20 % plicních malignit. Karcinoidy zaujímají 1-2 % všech plicních nádorů. Imunoterapie se ukazuje jako nadějná léčebná možnost i u plicního karcinomu. Léčba blokádou kontrolních imunitních bodů (immune checkpoints) zahrnuje monoklonální protilátky blokující CTLA-4 (cytotoxický T lymfocytární antigen) a protilátky blokující receptor PD-1 (membránový protein programované buněčné smrti) a jeho ligand PD-L1.
CELÝ ČLÁNEK

Erlotinib v léčbě nemocných s nemalobuněčným karcinomem plic - aktuální možnosti jeho použití, zkušenosti v ČR

02/2018 MUDr. Markéta Černovská
Cílená léčba představuje terapeutický přístup na subcelulární úrovni. Zasahuje do intracelulárních mechanismů inhibicí signální transdukce. Cílená léčba ovlivňuje přirozené regulační mechanismy řídící metabolismus, proliferaci a migraci nádorových buněk. Nejlépe prozkoumanou strukturou, která je terčem cílené protinádorové léčby nemalobuněčného karcinomu plic, je receptor pro epidermální růstový faktor. Erlotinib je nízkomolekulární lék, jehož cílem je tyrozinkinázová doména receptoru pro epidermální růstový faktor. Je indikován k léčbě lokálně pokročilého nebo metastazujícího nemalobuněčného karcinomu plic v první, druhé či třetí linii léčby v monoterapii či v kombinaci s bevacizumabem v první linii léčby pokročilého nemalobuněčného karcinomu plic s aktivující mutací genu receptoru pro epidermální růstový faktor.
CELÝ ČLÁNEK