Vybrané články
Zobrazují se články pro štítek Zábojníková Michaela . Zobrazit všechny články
Cemiplimab v léčbě spinocelulárního karcinomu kůže hlavy – kazuistiky
Supplementum 01/2024 MUDr. Milan Kohoutek; MUDr. Markéta Pospíšková Ph.D.; MUDr. Michaela Zábojníkové
Nemelanomové maligní nádory kůže jsou nejčastějšími malignitami dospělých, v roce 2023 jich v České republice bylo diagnostikováno kolem 24 000. Naprostou většinu z nich tvoří pomalu rostoucí bazaliomy kůže, které se vyskytují hlavně u lidí vyššího věku a jsou většinou řešitelné chirurgicky či radioterapií s velmi dobrým terapeutickým efektem. Menší část těchto onemocnění tvoří spinocelulární karcinomy, mezi nimi pak horší prognózu mají rychle rostoucí a časně metastazující tumory kůže obličeje, ušních boltců a vlasaté části hlavy. Terapeuticky tyto tumory představují mnohdy vážný problém, v důsledku progrese nádoru do hloubky a široko do okolí je nutno volit v chirurgické léčbě rozsáhlé mutilující výkony, po kterých často dochází k lokálním časným relapsům. Z pohledu radiačního onkologa je v kurativní léčbě nutno volit vysoké dávky záření dosahující 70 Gy a radioterapie mívá u těchto tumorů často (zvláště u nádorů velkého rozsahu) pouze paliativní efekt. Chemosenzitivita těchto nádorů je nízká a cytostatická chemoterapie může mít pouze omezený paliativní efekt. Po objevu imunoterapie se i pro pacienty s tímto typem onemocnění objevuje nová naděje s možností dosažení významné léčebné odpovědi. Mezi checkpoint inhibitory vůči PD-1/PD-L-1 patří i cemiplimab – monoklonální protilátka IgG4, která prokázala v klinických studiích významný terapeutický efekt právě u kožních spinocelulárních karcinomů, kde chirurgická a radiační léčba selhala či nemohla být pro rozsah a dynamiku nádorového růstu použita. V následujících kazuistikách prezentujeme léčbu u pacientů s kožními rychle progredujícími spinocelulárními tumory. Dvě kazuistiky s výborným efektem imunoterapie a jednu, kde se potvrzuje, že ani imunoterapie nemá 100% účinek a jak mutilující lokálně progredující kožní nádor může být.
CELÝ ČLÁNEK
Nemelanomové maligní nádory kůže jsou nejčastějšími malignitami dospělých, v roce 2023 jich v České republice bylo diagnostikováno kolem 24 000. Naprostou většinu z nich tvoří pomalu rostoucí bazaliomy kůže, které se vyskytují hlavně u lidí vyššího věku a jsou většinou řešitelné chirurgicky či radioterapií s velmi dobrým terapeutickým efektem. Menší část těchto onemocnění tvoří spinocelulární karcinomy, mezi nimi pak horší prognózu mají rychle rostoucí a časně metastazující tumory kůže obličeje, ušních boltců a vlasaté části hlavy. Terapeuticky tyto tumory představují mnohdy vážný problém, v důsledku progrese nádoru do hloubky a široko do okolí je nutno volit v chirurgické léčbě rozsáhlé mutilující výkony, po kterých často dochází k lokálním časným relapsům. Z pohledu radiačního onkologa je v kurativní léčbě nutno volit vysoké dávky záření dosahující 70 Gy a radioterapie mívá u těchto tumorů často (zvláště u nádorů velkého rozsahu) pouze paliativní efekt. Chemosenzitivita těchto nádorů je nízká a cytostatická chemoterapie může mít pouze omezený paliativní efekt. Po objevu imunoterapie se i pro pacienty s tímto typem onemocnění objevuje nová naděje s možností dosažení významné léčebné odpovědi. Mezi checkpoint inhibitory vůči PD-1/PD-L-1 patří i cemiplimab – monoklonální protilátka IgG4, která prokázala v klinických studiích významný terapeutický efekt právě u kožních spinocelulárních karcinomů, kde chirurgická a radiační léčba selhala či nemohla být pro rozsah a dynamiku nádorového růstu použita. V následujících kazuistikách prezentujeme léčbu u pacientů s kožními rychle progredujícími spinocelulárními tumory. Dvě kazuistiky s výborným efektem imunoterapie a jednu, kde se potvrzuje, že ani imunoterapie nemá 100% účinek a jak mutilující lokálně progredující kožní nádor může být.
Pacientka s pokročilým hormonálně dependentním karcinomem prsu - kazuistika
10/2016 Michaela Zábojníková
Hormonálně dependentní karcinomy prsu exprimují při imunohistochemickém vyšetření estrogenové a progesteronové receptory a jsou citlivé k hormonální terapii. Hormonální léčba je nejstarší a nejbezpečnější klinicky ověřená systémová léčba, používaná ve všech stadiích onemocnění karcinomem prsu u premenopauzálních a postmenopauzálních žen. Na našem pracovišti je léčena pacientka, které byl v 66 letech diagnostikován pokročilý hormonálně dependentní karcinom prsu.
CELÝ ČLÁNEK
Hormonálně dependentní karcinomy prsu exprimují při imunohistochemickém vyšetření estrogenové a progesteronové receptory a jsou citlivé k hormonální terapii. Hormonální léčba je nejstarší a nejbezpečnější klinicky ověřená systémová léčba, používaná ve všech stadiích onemocnění karcinomem prsu u premenopauzálních a postmenopauzálních žen. Na našem pracovišti je léčena pacientka, které byl v 66 letech diagnostikován pokročilý hormonálně dependentní karcinom prsu.