Vybrané články
Zobrazují se články pro štítek Polgárová Kamila . Zobrazit všechny články
Bispecifické protilátky v terapii B buněčných non-Hodgkinových lymfomů
03/2024 MUDr. Kamila Polgárová, M.D., Ph.D.
Bispecifické protilátky byly v posledních letech úspěšně zavedeny do léčby relabujících nebo refrakterních B buněčných lymfomů. Studie fáze I různých bispecifických protilátek prokázaly zvládnutelný bezpečnostní profil a slibnou aktivitu u řady B buněčných lymfomů a nedávné studie fáze II potvrzují příznivou bezpečnost a ukazují časté a dlouhodobé odpovědi i u signifikantně předléčených a vysoce rizikových pacientů. Nejčastějšími cíli aktuálně používaných bispecifických protilátek jsou CD20/CD3. V současnosti již jsou pro použití v pokročilejších fázích léčby B buněčných lymfomů schválené tři konstrukty. Překotný vývoj v imunologii i biotechnologiích však slibuje i další molekuly. Vysoká účinnost a dobrá tolerabilita většiny přípravků z nich dělají ideální partnery pro kombinační strategie. Lze rovněž předpokládat posun této léčebné modality do časnějších fází terapie.
CELÝ ČLÁNEK
Bispecifické protilátky byly v posledních letech úspěšně zavedeny do léčby relabujících nebo refrakterních B buněčných lymfomů. Studie fáze I různých bispecifických protilátek prokázaly zvládnutelný bezpečnostní profil a slibnou aktivitu u řady B buněčných lymfomů a nedávné studie fáze II potvrzují příznivou bezpečnost a ukazují časté a dlouhodobé odpovědi i u signifikantně předléčených a vysoce rizikových pacientů. Nejčastějšími cíli aktuálně používaných bispecifických protilátek jsou CD20/CD3. V současnosti již jsou pro použití v pokročilejších fázích léčby B buněčných lymfomů schválené tři konstrukty. Překotný vývoj v imunologii i biotechnologiích však slibuje i další molekuly. Vysoká účinnost a dobrá tolerabilita většiny přípravků z nich dělají ideální partnery pro kombinační strategie. Lze rovněž předpokládat posun této léčebné modality do časnějších fází terapie.
Současné použití CAR buněk v terapii lymfomů
05/2022 MUDr. Kamila Polgárová, Ph.D.; prof. MUDr. Marek Trněný, CSc.
V posledních letech došlo k významnému pokroku v porozumění a rozvoji terapie lymfomů. Imunoterapie se stala nedílnou součástí armamentaria hematoonkologa. Genetická modifikace s indukcí exprese chimérického antigenního receptoru (chimeric antigen receptor, CAR) cíleného proti nádorovým antigenům představuje jeden z účinných způsobů rekrutace imunokompetentních buněk a aktivace protinádorové odpovědi. Úspěchy posledních let vedly k využití takto modifikovaných buněk v terapii pacientů s refrakterními/relabovanými agresivními i indolentními lymfomy a s mnohočetným myelomem. Otevírá se také diskuse o využití této léčebné strategie v časnějších terapeutických liniích. Stále však nejsou známé všechny faktory, které ovlivňují účinnost či specifickou toxicitu CAR T terapie. Dosavadní úspěch navíc potencuje další rozvoj technologie, který by umožnil zvýšení efektivity a snížení toxicity nebo její využití i u jiných diagnóz, jako jsou T buněčné malignity. Vznikají tak další generace CAR T lymfocytů, buňky s více než jedním antigenním receptorem nebo buňky s bezpečnostními vypínači.
CELÝ ČLÁNEK
V posledních letech došlo k významnému pokroku v porozumění a rozvoji terapie lymfomů. Imunoterapie se stala nedílnou součástí armamentaria hematoonkologa. Genetická modifikace s indukcí exprese chimérického antigenního receptoru (chimeric antigen receptor, CAR) cíleného proti nádorovým antigenům představuje jeden z účinných způsobů rekrutace imunokompetentních buněk a aktivace protinádorové odpovědi. Úspěchy posledních let vedly k využití takto modifikovaných buněk v terapii pacientů s refrakterními/relabovanými agresivními i indolentními lymfomy a s mnohočetným myelomem. Otevírá se také diskuse o využití této léčebné strategie v časnějších terapeutických liniích. Stále však nejsou známé všechny faktory, které ovlivňují účinnost či specifickou toxicitu CAR T terapie. Dosavadní úspěch navíc potencuje další rozvoj technologie, který by umožnil zvýšení efektivity a snížení toxicity nebo její využití i u jiných diagnóz, jako jsou T buněčné malignity. Vznikají tak další generace CAR T lymfocytů, buňky s více než jedním antigenním receptorem nebo buňky s bezpečnostními vypínači.