Vybrané články
Zobrazují se články pro štítek Kaščák Michal . Zobrazit všechny články
Léčba non-Hodgkinových lymfomů u starších pacientů
01/2020 MUDr. Juraj Ďuraš; MUDr. Michal Kaščák; prof. MUDr. Roman Hájek, CSc.
Současný demografický vývoj s narůstajícím zastoupením osob vyššího věku je spojen s nárůstem incidence hematologických malignit, včetně non-Hodgkinových lymfomů. Vyšší věk je spojen se signifikantně horší prognózou - jednak v důsledku přirozeného poklesu orgánových funkcí organismu, jednak v důsledku zvýšeného výskytu komorbidit, které limitují možnosti léčby.
Stážovací vyšetření se u seniorů zásadně neliší od vyšetření realizovaných u mladších nemocných. Standardním zobrazovacím vyšetřením je výpočetní tomografie (computed tomography, CT) trupu, vyšetření PET/CT (pozitronová emisní tomografie / CT) je doporučeno u pacientů s agresivním lymfomem, léčených s kurativní intencí. U folikulárního lymfomu je PET/CT vhodné zejména před zvažovanou lokální léčbou radioterapií k potvrzení lokalizované nemoci.
K posouzení geriatrických rizik a objektivnímu zhodnocení celkového stavu je jako screeningový test doporučen dotazník Geriatric 8 (G8). V případě nízkého dosaženého skóre (≤ 14) je vhodné provedení komplexního geriatrického hodnocení, které kromě posouzení fyzické výkonnosti zahrnuje i zhodnocení soběstačnosti (základních a instrumentálních aktivit denního života), duševního stavu, případného smyslového postižení a komorbidit.
Léčba starších pacientů s lymfomem vyžaduje personalizovaný přístup. V případě dobrého celkového stavu umožňujícího podání standardní léčby lze i u starších nemocných očekávat výsledky podobné výsledkům dosahovaným u mladých pacientů. U „zranitelných“ nemocných v horším zdravotním stavu by měla být léčba vedená s cílem prodloužení života s důrazem na zachování jeho kvality a se snahou vyvarovat se intenzivním léčebným postupům s rizikem toxicity. U terminálně nemocných, kteří nebudou profitovat z onkologické terapie, je doporučena jen symptomatická podpůrná léčba. Léčebné možnosti u konkrétních nejčastějších klinických jednotek uvádíme v druhé části článku.
CELÝ ČLÁNEK
Současný demografický vývoj s narůstajícím zastoupením osob vyššího věku je spojen s nárůstem incidence hematologických malignit, včetně non-Hodgkinových lymfomů. Vyšší věk je spojen se signifikantně horší prognózou - jednak v důsledku přirozeného poklesu orgánových funkcí organismu, jednak v důsledku zvýšeného výskytu komorbidit, které limitují možnosti léčby.
Stážovací vyšetření se u seniorů zásadně neliší od vyšetření realizovaných u mladších nemocných. Standardním zobrazovacím vyšetřením je výpočetní tomografie (computed tomography, CT) trupu, vyšetření PET/CT (pozitronová emisní tomografie / CT) je doporučeno u pacientů s agresivním lymfomem, léčených s kurativní intencí. U folikulárního lymfomu je PET/CT vhodné zejména před zvažovanou lokální léčbou radioterapií k potvrzení lokalizované nemoci.
K posouzení geriatrických rizik a objektivnímu zhodnocení celkového stavu je jako screeningový test doporučen dotazník Geriatric 8 (G8). V případě nízkého dosaženého skóre (≤ 14) je vhodné provedení komplexního geriatrického hodnocení, které kromě posouzení fyzické výkonnosti zahrnuje i zhodnocení soběstačnosti (základních a instrumentálních aktivit denního života), duševního stavu, případného smyslového postižení a komorbidit.
Léčba starších pacientů s lymfomem vyžaduje personalizovaný přístup. V případě dobrého celkového stavu umožňujícího podání standardní léčby lze i u starších nemocných očekávat výsledky podobné výsledkům dosahovaným u mladých pacientů. U „zranitelných“ nemocných v horším zdravotním stavu by měla být léčba vedená s cílem prodloužení života s důrazem na zachování jeho kvality a se snahou vyvarovat se intenzivním léčebným postupům s rizikem toxicity. U terminálně nemocných, kteří nebudou profitovat z onkologické terapie, je doporučena jen symptomatická podpůrná léčba. Léčebné možnosti u konkrétních nejčastějších klinických jednotek uvádíme v druhé části článku.
Pixantron v léčbě non‐hodgkinských lymfomů
02/2017 MUDr. Juraj Ďuraš, MUDr. Michal Kaščák, MUDr. Milan Navrátil, prof. MUDr. Roman Hájek, CSc.
Pixantron je novým lékem ze skupiny aza‑antracendionů vyvinutým s cílem zachování účinnosti antracyklinů a antracendionů a redukce rizika kardiotoxicity. Pixantron působí jako interkalační a alkylační látka a slabý inhibitor topoizomerázy II. Na rozdíl od antracyklinů má molekula pixantronu redukovaný potenciál pro tvorbu volných kyslíkových radikálů, které jsou pravděpodobně hlavním faktorem kardiotoxicity antracyklinů. Maximální tolerovaná dávka identifikovaná ve studii fáze I u relabovaných a refrakterních agresivních non‑hodgkinských lymfomů byla 56 mg/m2 i.v. den 1, 8 a 15 v 28denním cyklu.1 V studiích fáze II a III s monoterapií byla pozorována celková odpověď u 27–40 %, kompletní remise přibližně u 15 % pacientů.2,3 V randomizované studii fáze III PIX 301 byla dosažená míra celkové odpovědi (40 %), kompletní anebo nepotvrzené kompletní remise (24 %) i medián doby do progrese (5,3 měsíce) v rameni s pixantronem signifikantně vyšší než v kontrolním rameni s monoterapií cytostatikem dle výběru investigátora. Hlavním pozorovaným nežádoucím účinkem přípravku je hematotoxicita, především neutropenie. Riziko kardiotoxicity není zcela eliminováno, na rozdíl od antracyklinů se jedná ale především o případy subklinického snížení ejekční frakce levé komory, manifestní srdeční selhání bylo pozorováno jen výjimečně. Na základě studie PIX 301 je pixantron v monoterapii schválen pro léčbu opakovaně relabujících a refrakterních agresivních non‑hodgkinských lymfomů. Ověření účinnosti u pacientů dříve léčených rituximabem je předmětem probíhající studie PIX 306, ve které je porovnáván pixantron v kombinaci s rituximabem s kombinací gemcitabin a rituximab.
CELÝ ČLÁNEK
Pixantron je novým lékem ze skupiny aza‑antracendionů vyvinutým s cílem zachování účinnosti antracyklinů a antracendionů a redukce rizika kardiotoxicity. Pixantron působí jako interkalační a alkylační látka a slabý inhibitor topoizomerázy II. Na rozdíl od antracyklinů má molekula pixantronu redukovaný potenciál pro tvorbu volných kyslíkových radikálů, které jsou pravděpodobně hlavním faktorem kardiotoxicity antracyklinů. Maximální tolerovaná dávka identifikovaná ve studii fáze I u relabovaných a refrakterních agresivních non‑hodgkinských lymfomů byla 56 mg/m2 i.v. den 1, 8 a 15 v 28denním cyklu.1 V studiích fáze II a III s monoterapií byla pozorována celková odpověď u 27–40 %, kompletní remise přibližně u 15 % pacientů.2,3 V randomizované studii fáze III PIX 301 byla dosažená míra celkové odpovědi (40 %), kompletní anebo nepotvrzené kompletní remise (24 %) i medián doby do progrese (5,3 měsíce) v rameni s pixantronem signifikantně vyšší než v kontrolním rameni s monoterapií cytostatikem dle výběru investigátora. Hlavním pozorovaným nežádoucím účinkem přípravku je hematotoxicita, především neutropenie. Riziko kardiotoxicity není zcela eliminováno, na rozdíl od antracyklinů se jedná ale především o případy subklinického snížení ejekční frakce levé komory, manifestní srdeční selhání bylo pozorováno jen výjimečně. Na základě studie PIX 301 je pixantron v monoterapii schválen pro léčbu opakovaně relabujících a refrakterních agresivních non‑hodgkinských lymfomů. Ověření účinnosti u pacientů dříve léčených rituximabem je předmětem probíhající studie PIX 306, ve které je porovnáván pixantron v kombinaci s rituximabem s kombinací gemcitabin a rituximab.