Vybrané články
Zobrazují se články pro štítek Al-Samsam Sofya . Zobrazit všechny články
Systémová léčba pokročilého karcinomu prostaty
03/2024 Doc. MUDr. Igor Richter, Ph.D., doc. MUDr. Josef Dvořák, Ph.D.; MUDr. Sofya Al-Samsam; MUDr. Kateryna Mísařová; MUDr. Jiří Bartoš, MBA
Léčba pokročilého karcinomu prostaty v posledních letech dosáhla výrazného pokroku. V případě hormonálně senzitivního onemocnění se nejedná již jen o samotnou androgen deprivační léčbu, ale její kombinaci s léčbou cílenou na androgenní receptor (androgen receptor target agents, ARTA) či chemoterapii. Poslední data ukazují, že lze postupy vzájemně zkombinovat i do tripletu. V případě metastazujícího kastračně rezistentního karcinomu prostaty se kromě chemoterapie či ARTA uplatňují i další postupy jako podání radionuklidů a cílené terapie. Zatím ve srovnání s jinými solidními nádory se méně využívají možnosti imunoterapie.
CELÝ ČLÁNEK
Léčba pokročilého karcinomu prostaty v posledních letech dosáhla výrazného pokroku. V případě hormonálně senzitivního onemocnění se nejedná již jen o samotnou androgen deprivační léčbu, ale její kombinaci s léčbou cílenou na androgenní receptor (androgen receptor target agents, ARTA) či chemoterapii. Poslední data ukazují, že lze postupy vzájemně zkombinovat i do tripletu. V případě metastazujícího kastračně rezistentního karcinomu prostaty se kromě chemoterapie či ARTA uplatňují i další postupy jako podání radionuklidů a cílené terapie. Zatím ve srovnání s jinými solidními nádory se méně využívají možnosti imunoterapie.
Strategie léčby uroteliálního karcinomu
02/2023 MUDr. Igor Richter, Ph.D.; doc. MUDr. Josef Dvořák, Ph.D.; MUDr. Vladimír Šámal, Ph.D.; MUDr. Sofya Al-Samsam
Uroteliální karcinom je nejčastějším histologickým typem zhoubných nádorů močového měchýře. V léčbě neinvazivního uroteliálního karcinomu je standardem provedení transuretrální resekce s případnou instalací chemoterapie či vakcíny Bacillus Calmette-Guérin (BCG). Základním kurativním výkonem u nemetastazujícího invazivního uroteliálního karcinomu je provedení radikální cystektomie, které by měla předcházet neoadjuvantní chemoterapie s cisplatinou. U pacientů, kde radikální cystektomie možná není, je indikován záchovný protokol. Základem systémové léčby lokálně pokročilého či metastazujícího uroteliálního karcinomu je chemoterapie založená na cisplatině. Režimy bez podání cisplatiny mají horší léčebné výsledky. V posledních letech dochází k dalšímu rozvoji systémové terapie. Uroteliální karcinom močového měchýře patří mezi nádory ovlivnitelné imunoterapií. Největší přínos prokázaly protilátky proti kontrolním bodům imunitní reakce. V paliaci lze tuto léčbu indikovat jednak u pacientů po předchozím podání chemoterapie založené na platině, jednak v první linii u nemocných neschopných podstoupit chemoterapii založenou na platině. Novějším postupem je koncept udržovací imunoterapie po předchozím podání chemoterapie založené na platině. Dále se do léčebné strategie dostávají i nové tyrosinkinázové inhibitory či konjugované molekuly. Problémem je nejednoznačnost prediktivních faktorů imunoterapie.
CELÝ ČLÁNEK
Uroteliální karcinom je nejčastějším histologickým typem zhoubných nádorů močového měchýře. V léčbě neinvazivního uroteliálního karcinomu je standardem provedení transuretrální resekce s případnou instalací chemoterapie či vakcíny Bacillus Calmette-Guérin (BCG). Základním kurativním výkonem u nemetastazujícího invazivního uroteliálního karcinomu je provedení radikální cystektomie, které by měla předcházet neoadjuvantní chemoterapie s cisplatinou. U pacientů, kde radikální cystektomie možná není, je indikován záchovný protokol. Základem systémové léčby lokálně pokročilého či metastazujícího uroteliálního karcinomu je chemoterapie založená na cisplatině. Režimy bez podání cisplatiny mají horší léčebné výsledky. V posledních letech dochází k dalšímu rozvoji systémové terapie. Uroteliální karcinom močového měchýře patří mezi nádory ovlivnitelné imunoterapií. Největší přínos prokázaly protilátky proti kontrolním bodům imunitní reakce. V paliaci lze tuto léčbu indikovat jednak u pacientů po předchozím podání chemoterapie založené na platině, jednak v první linii u nemocných neschopných podstoupit chemoterapii založenou na platině. Novějším postupem je koncept udržovací imunoterapie po předchozím podání chemoterapie založené na platině. Dále se do léčebné strategie dostávají i nové tyrosinkinázové inhibitory či konjugované molekuly. Problémem je nejednoznačnost prediktivních faktorů imunoterapie.