Vybrané články
Zobrazují se články pro štítek Trnková Markéta . Zobrazit všechny články
Diskrepance mezi histologickým nálezem z biopsie a operace karcinomu prsu
04/2018 MUDr. Markéta Trnková
Zavedení tlustojehlové core cut biopsie v diagnostice nehmatných i hmatných lézí prsu na počátku devadesátých let minulého století postupně nahradilo chirurgickou diagnostickou excizi. Minimálně invazivní metoda, která z ložiska zaměřeného stereotakticky či pod kontrolou ultrazvuku nebo magnetické rezonance umožňuje získání částí tkáně, jež lze na rozdíl od tenkojehlové biopsie zpracovat standardním histologickým postupem, přinesla na jedné straně jednak zrychlení diagnostiky maligních nádorů a ušetřila pacientky s benigním nálezem chirurgického zákroku, jednak snížila ekonomické náklady. Na straně druhé však otevřela otázku spolehlivosti diagnostiky založené na minimálním vzorku tkáně, tedy reprezentativnosti tohoto vzorku z pohledu jak základní typizace nádoru, tak i stanovení prognostických a prediktivních parametrů, které jsou podkladem pro následnou léčbu. Histologický výsledek core cut biopsie je základním zdrojem informací o nádoru pro indikaci neoadjuvantní terapie, a tak často i jedinou dostupnou nádorovou tkání při kompletní patologické odpovědi. Tyto skutečnosti podtrhují důležitost přesnosti diagnostiky z core cut biopsie a nutnost povědomí o možných diskrepancích mezi histologickým nálezem z biopsie a z chirurgického vzorku a o jejich příčinách. Ve snaze tyto diskrepance eliminovat však vyvolávají také tlak na zavádění opatření či nových metod.
CELÝ ČLÁNEK
Zavedení tlustojehlové core cut biopsie v diagnostice nehmatných i hmatných lézí prsu na počátku devadesátých let minulého století postupně nahradilo chirurgickou diagnostickou excizi. Minimálně invazivní metoda, která z ložiska zaměřeného stereotakticky či pod kontrolou ultrazvuku nebo magnetické rezonance umožňuje získání částí tkáně, jež lze na rozdíl od tenkojehlové biopsie zpracovat standardním histologickým postupem, přinesla na jedné straně jednak zrychlení diagnostiky maligních nádorů a ušetřila pacientky s benigním nálezem chirurgického zákroku, jednak snížila ekonomické náklady. Na straně druhé však otevřela otázku spolehlivosti diagnostiky založené na minimálním vzorku tkáně, tedy reprezentativnosti tohoto vzorku z pohledu jak základní typizace nádoru, tak i stanovení prognostických a prediktivních parametrů, které jsou podkladem pro následnou léčbu. Histologický výsledek core cut biopsie je základním zdrojem informací o nádoru pro indikaci neoadjuvantní terapie, a tak často i jedinou dostupnou nádorovou tkání při kompletní patologické odpovědi. Tyto skutečnosti podtrhují důležitost přesnosti diagnostiky z core cut biopsie a nutnost povědomí o možných diskrepancích mezi histologickým nálezem z biopsie a z chirurgického vzorku a o jejich příčinách. Ve snaze tyto diskrepance eliminovat však vyvolávají také tlak na zavádění opatření či nových metod.