Vybrané články
Zobrazují se články pro štítek Sláma Ondřej . Zobrazit všechny články
Podle čeho se rozhodovat při volbě silného opioidu v léčbě nádorové bolesti
02/2025 MUDr. Ondřej Sláma, Ph.D.
Silné opioidy jsou v souladu s řadou mezinárodních i českých doporučení základní lékovou skupinou pro symptomatickou léčbu středně silné a silné nádorové bolesti. Na základě publikovaných studií jsou všechny silné opioidy v klinicky relevantních výsledcích léčby v zásadě srovnatelné. V současné době proto nelze jednoznačně určit „evidence based" univerzální silný opioid první volby pro všechny pacienty s nádorovou bolestí. Při volbě opioidu u konkrétního pacienta musíme zohlednit klinické charakteristiky pacienta a s tím spojenou pravděpodobnost dobrého analgetického efektu a rizika nežádoucích účinků. V článku stručně pojednáváme o volbě opioidu ve specifických klinických situacích, jako je problematický příjem per os, ledvinné a jaterní selhávání a stavy spojené se zvýšeným rizikem útlumu dechového centra. Na závěr uvádíme návrh léčebného algoritmu pro jednotlivé klinické situace. V klinické praxi ale i při použití uvedeného nástroje platí, že nasazení silného opioidu má charakter individuálního terapeutického „pokusu", při kterém musíme průběžně vyhodnocovat, zda je poměr úlevy od bolesti a nežádoucích účinků a rizik pro pacienta příznivý.
CELÝ ČLÁNEK
Silné opioidy jsou v souladu s řadou mezinárodních i českých doporučení základní lékovou skupinou pro symptomatickou léčbu středně silné a silné nádorové bolesti. Na základě publikovaných studií jsou všechny silné opioidy v klinicky relevantních výsledcích léčby v zásadě srovnatelné. V současné době proto nelze jednoznačně určit „evidence based" univerzální silný opioid první volby pro všechny pacienty s nádorovou bolestí. Při volbě opioidu u konkrétního pacienta musíme zohlednit klinické charakteristiky pacienta a s tím spojenou pravděpodobnost dobrého analgetického efektu a rizika nežádoucích účinků. V článku stručně pojednáváme o volbě opioidu ve specifických klinických situacích, jako je problematický příjem per os, ledvinné a jaterní selhávání a stavy spojené se zvýšeným rizikem útlumu dechového centra. Na závěr uvádíme návrh léčebného algoritmu pro jednotlivé klinické situace. V klinické praxi ale i při použití uvedeného nástroje platí, že nasazení silného opioidu má charakter individuálního terapeutického „pokusu", při kterém musíme průběžně vyhodnocovat, zda je poměr úlevy od bolesti a nežádoucích účinků a rizik pro pacienta příznivý.
Buprenorfin v léčbě nádorové bolesti
02/2024 MUDr. Ondřej Sláma, Ph.D.
Základní lékovou skupinou pro léčbu středně silné a silné nádorové bolesti jsou silné opioidy. V současné době je v České republice (ČR) dostupná celá řada zástupců této skupiny a lékař musí při volbě léku u konkrétního pacienta zohlednit řadu faktorů. Buprenorfin je silný opioid s jedinečným profilem působení na různé opioidní receptory. Díky tomu dosahuje analgetického účinku zcela srovnatelného s ostatními čistými agonisty opioidních receptorů, jako je morfin, fentanyl nebo oxykodon. Je třeba opustit představu, že buprenorfin coby parciální agonista µ opioidních receptorů má pouze částečný (tedy slabší) analgetický účinek, a není proto vhodný pro léčbu silné nádorové bolesti v situaci pokročilého onemocnění. Analgetický účinek maximální doporučené dávky buprenorfinu TTS (140 µg/h) je dostatečný ke zvládnutí bolestivých stavů u většiny pacientů v pokročilých fázích nádorové nemoci. Profil nežádoucích účinků se zdá být příznivější než u ostatních silných opioidů: buprenorfin je méně tlumivý a působí méně nevolnosti, zvracení a zácpy a nižší riziko rozvoje tolerance. Díky specifickému metabolismu nedochází ani při významné renální insuficienci k akumulaci aktivních metabolitů v plazmě. Zvláště významný benefit mohou mít z léčby buprenorfinem starší pacienti a pacienti s renálním a hepatálním selháváním.
CELÝ ČLÁNEK
Základní lékovou skupinou pro léčbu středně silné a silné nádorové bolesti jsou silné opioidy. V současné době je v České republice (ČR) dostupná celá řada zástupců této skupiny a lékař musí při volbě léku u konkrétního pacienta zohlednit řadu faktorů. Buprenorfin je silný opioid s jedinečným profilem působení na různé opioidní receptory. Díky tomu dosahuje analgetického účinku zcela srovnatelného s ostatními čistými agonisty opioidních receptorů, jako je morfin, fentanyl nebo oxykodon. Je třeba opustit představu, že buprenorfin coby parciální agonista µ opioidních receptorů má pouze částečný (tedy slabší) analgetický účinek, a není proto vhodný pro léčbu silné nádorové bolesti v situaci pokročilého onemocnění. Analgetický účinek maximální doporučené dávky buprenorfinu TTS (140 µg/h) je dostatečný ke zvládnutí bolestivých stavů u většiny pacientů v pokročilých fázích nádorové nemoci. Profil nežádoucích účinků se zdá být příznivější než u ostatních silných opioidů: buprenorfin je méně tlumivý a působí méně nevolnosti, zvracení a zácpy a nižší riziko rozvoje tolerance. Díky specifickému metabolismu nedochází ani při významné renální insuficienci k akumulaci aktivních metabolitů v plazmě. Zvláště významný benefit mohou mít z léčby buprenorfinem starší pacienti a pacienti s renálním a hepatálním selháváním.