Vévodkyně z Voznice

04/2019

Jindřich Fínek

Doc. MUDr. Jana Prausová, Ph.D., MBA

Znáte-li se z někým takzvaně odjakživa, obvykle si nepamatujete na prvé setkání. Paní docentku Prausovou jsem poprvé potkal v Brně počátkem devadesátých let minulého století. K vlastnímu neoficiálnímu a přátelskému seznámení však došlo později v době, na kterou pamětníci rádi vzpomínají, kdy onkologové nejenom sněmovali, debatovali a hádali se, ale i lyžovali. V jednom takovém zasněženém alpském údolí jsme seděli v houfu dobrých dvaceti onkologických „aficionados“ a zabývali se tak zásadním problémem, zda je v léčbě hormonálně senzitivního karcinomu prsu lepší letrozol či anastrozol. Ještě si vzpomínám, jak se ručky vah pomalu nakláněly na stranu anastrozolu, neb nemajíce přímých klinických porovnání, argumentovali jsme mezi sebou například jednoduchostí užívání anastrozolu, jedna tableta po jednom miligramu, jednou denně. Nakonec vystoupila se svým sdělením kamarádka Jana a ku konci oné disputace pronesla s pohledem upřeným někam k věčnosti nad nás větu, na kterou si nikdo do té doby netroufl: „Já si myslím, že je to prakticky identická léčba a je jedno, co podáte.“