Úvodník 06/2017

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

předkládáme Vám nové číslo Onkologické revue, které je věnováno kolorektálnímu karcinomu. Přestože se v České republice v posledních patnácti letech snížila jak incidence (o 16 %), tak mortalita (o 37,7 %) tohoto zhoubného onemocnění, jde stále o jednu z nejčastějších malignit, a to jak u žen (druhé místo), tak u mužů (třetí místo). Adekvátní přístup k pacientům s kolorektálním karcinomem vychází z mezioborové spolupráce.

I z tohoto důvodu byla založena Společnost pro gastrointestinální onkologii ČLS JEP, která sdružuje přední odborníky v mnoha specializacích. Aktuální poznatky z této problematiky jsou nejen obsahem tohoto čísla, ale v širším rozsahu i 4. národního kongresu o kolorektálním karcinomu, který se bude konat 24.-25. listopadu 2017 v Praze.

Na pozitivní vývoj epidemiologických ukazatelů má významný vliv Národní program screeningu kolorektálního karcinomu, který v ČR probíhá od roku 2017, a také pokroky v diagnostice a endoskopické, chirurgické a onkologické léčbě.

Screeningový program prochází již od svého vzniku kontinuálním vývojem a za jeden z nejvýznamnějších kroků lze považovat zavedení imunochemických testů na okultní krvácení do stolice (FIT) v roce 2010, které následně zcela nahradily testy guajakové. V současné době je nabídka FIT velmi široká a používané testy jsou výrazně heterogenní. Proto je jedním z cílů programu jejich standardizace a harmonizace s důrazem na dostatečnou kvalitu. V zahraničí dominují testy (semi-)kvantitativní, u kterých lze provádět externí kontrolu kvality a zejména nastavit hladinu pozitivity (tzv. cut-off hodnotu). Jedině tak lze docílit vyváženosti mezi senzitivitou a specificitou testů.

V případě pozitivity FIT je indikováno kolonoskopické vyšetření, při kterém lze odstranit nalezené adenomové polypy. Kromě již standardně zavedených metod endoskopické polypektomie a mukosální resekce se i v českých podmínkách začínají prosazovat metody speciální. Mezi ně patří endoskopická submukosální disekce a resekce celé stěny kolorekta, jejichž největší výhodou je odstranění léze v jedné části (en-bloc resekce) s negativními okraji (R0 resekce). Díky takovému radikálnímu a kurativnímu endoskopickému zákroku není nutné operační řešení. Tento postup lze realizovat u časných povrchových nádorů s příznivými prognostickými kritérii.

Pro stanovení optimální léčby kolorektálního karcinomu je nutné provést přesný staging a předoperační vyšetření. Základním vyšetřením je výpočetní tomografie, u které se kombinuje hodnocení lokálního nálezu s diagnostikou případných vzdálených metastáz. V rektu je vhodné doplnit endoskopickou ultrasonografii a magnetickou rezonanci. V případě pokročilejších nádorů je indikována chirurgická a onkologické terapie. Při operačním řešení hraje významnou roli umístění nádorů, kdy je pravostranná lokalizace (v rozsahu cékum-lienální flexura) negativním prognostickým ukazatelem a významně zvyšuje riziko úmrtí.

Značné pokroky lze pozorovat také v cílené léčbě a imunoterapii. Cílená léčba představuje látky, které blokují nitrobuněčné pochody u nádorových buněk a působí specificky na konkrétní signální proteiny a dráhy. Nádorová imunoterapie může potenciálně vést k dlouhodobému účinku protinádorové léčby. Molekulární biologie nádorů umožňuje analyzovat komplexní interakce mezi nádorem a imunitní reakcí hostitele. A právě imunitní reakce hostitele může ovlivňovat vývoj a progresi karcinomu.

Přeji Vám příjemné chvíle strávené při čtení nového čísla časopisu.

Prof. MUDr. Miroslav Zavoral, Ph.D.

Předseda Společnosti pro gastrointestinální onkologii ČLS JEP Přednosta Interní kliniky 1. LF UK a Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice v Praze