Neuroendokrinní plicní nádory

05/2018

MUDr. Marcela Tomíšková, MUDr. Lenka Jakubíková, Ph.D., MUDr. Bohdan Kadlec, Ph.D., MUDr. Jana Špeldová, prof. MUDr. Jana Skřičková, CSc.

Klinika nemocí píicních a tuberkulózy LF MU a FN Brno

SOUHRN

Neuroendokrinní plicní nádory představují skupinu vzácných nádorů. Jejich incidence činí 1,35 případů na 100 000 obyvatel. Tvoří heterogenní skupinu od dobře a středně diferencovaných karcinoidů až po velmi agresivní, nízce diferencované karcinomy. Diagnostika se opírá o patomorfologii, imunohistochemické vyšetření a průkaz neuroendokrinní diferenciace. Jednotlivé typy neuroendokrinních plicních nádorů se mezi sebou liší lokalizací, biologickým chováním, klinickým obrazem, způsobem diagnostiky a léčebnými přístupy. Nízce diferencované karcinomy (LCNEC, SCLC) jsou agresivní, citlivé k chemoterapii a ozařování, ale mají špatnou prognózu. U dobře a středně diferencovaných neuroendokrinních plicních nádorů (typický a atypický karcinoid), zachycených v operabilním stadiu, vede chirurgické odstranění nádoru k jeho úplnému vyléčení. Analoga somatostatinových receptorů, peptidová radionuklidová receptorová terapie a/nebo inhibitory m-TOR (mammalian target of rapamycin) představují nové možnosti v léčbě recidivujících nebo inoperabilních neuroendokrinních plicních nádorů stupně I a II.

KLÍČOVÁ SLOVA

neuroendokrinní plicní nádory, typický karcinoid, atypický karcinoid, velkobuněčný neuroendokrinní karcinom, malobuněčný karcinom plic, analoga somatostatinových receptorů, peptidová radionuklidová receptorová terapie, inhibitor m-TOR, endobronchiální léčba.