MUDr. Eva Hegmonová
05/2024
Paní doktorka Hegmonová oslavuje v tomto roce dvě životní jubilea. Jedno jsou půlkulatiny, kdy jako regulérní důchodce pracuje na plné obrátky, a druhé je deset let existence privátního zařízení Centrum pro léčbu bolesti a paliativní medicínu, s.r.o.
Paní doktorka Hegmonová, původně anestezioložka a algezioložka, otevřela v Nemocnici Atlas ve Zlíně první ambulanci léčby bolesti. V rámci této ambulance se začala zabývat i paliativní medicínou. V roce 2013 její zaměstnavatel ukončil z ekonomických důvodů provoz algeziologické ambulance a nechal několik set pacientů na opioidech bez možnosti návštěvy ordinace. Paní doktorka měla několik možností, jak pokračovat: jít do důchodu, vrátit se jako anesteziolog na operační sál, nebo se pustit do zdravotnického podnikání na vlastní pěst. S psychickou, morální, ale i finanční podporou svého muže ještě na podzim roku 2013 založili Centrum pro léčbu bolesti a paliativní medicínu. V dubnu 2014 začala s prvními spolupracovnicemi/nadšenci provozovat nejen algeziologickou ambulanci a malý infuzní stacionář, ale také mobilní hospic Most k domovu Zlín. V této době se v roli místopředsedkyně České společnosti paliativní medicíny ČLS JEP výrazně podílela na formování a rozvoji paliativy u nás.
Paní doktorka Hegmonová pracovala od roku 1985 v Nemocnici Tomáše Bati ve Zlíně a posléze v Nemocnici Atlas jako anesteziolog. V roce 2014 měla prakticky nulové znalosti týkající se provozu soukromého zdravotnického zařízení, vykazování pojišťovnám apod. Začátky byly velmi náročné a krušné. Získat první smlouvu s pojišťovnou nebylo lehké a první platby byly opravdu almužnou. Mobilní hospice a paliativa v roce 2014 nebyly pojišťovnami hrazeny vůbec a provoz hospice platili donátoři a pacienti. Téhož roku však započala konkrétní jednání s pojišťovnami o úhradě péče mobilních hospiců. Paní doktorka se jich intenzivně účastnila a byla členem vyjednávacího týmu. Současná podoba a parametry mobilní paliativní péče nesou i její rukopis.
V roce 2015 byl zahájen pilotní projekt, do kterého byl přizván i domácí hospic Most k domovu Zlín. Některé z parametrů pilotního projektu byly výrazně nevýhodné pro poskytovatele zdravotních služeb. A právě boj za férovější podmínky byl důvodem neprodloužení smlouvy s VZP v rámci pilotního projektu pro hrazení služeb mobilního hospice.
Provoz hospice byl dále až do ledna 2019 financován z vlastních zdrojů, darů podporovatelů a plateb pacientů. 
Od ledna 2019 se podařilo péči znovu nasmlouvat (v té době již za upravených podmínek) a základní část péče o pacienty je hrazena z veřejného zdravotního pojištění. I proto, že tomu tak vždy nebylo, založili manželé Hegmonovi Nadaci Most k domovu Zlín, ze které jsou dále financovány činnosti hospice, které pojišťovny nehradí.
V současné době se hospic Most k domovu Zlín stará o více než dvě stě hospicových pacientů a jejich rodiny ročně a o dalších sto padesát chronických dlouhodobých pacientů. V organizaci pracuje přes dvacet profesionálů a Centrum pro léčbu bolesti a paliativní medicínu pracuje v nádherně zrekonstruované budově bývalé restaurace ve Štípě (část města Zlín), v blízkém sousedství barokního kostela Narození Panny Marie.
Paní doktorka Hegmonová se narodila a vyrůstala v Gottwaldově (současném Zlíně). Již od dětství se věnovala intenzivně sportovní gymnastice. V prvním ročníku gymnázia odešla do Prahy do střediska vrcholového sportu. Její vytrvalá a tvrdá práce vyústila v účast na olympiádě v Montrealu roku 1976. Skončila devátá na přeskoku a družstvo se umístilo na pátém místě, což od té doby žádné české, resp. československé družstvo nedokázalo. Ač to nebyly jediné sportovní úspěchy, musela Eva svoji gymnastickou kariéru ukončit ze zdravotních důvodů ještě před maturitou. Častý kontakt s lékaři a zdravotnickým prostředím byl jedním z impulsů pro studium medicíny. Bohužel byla přijata až na podruhé v důsledku jasného postoje své matky v roce 1969. Po absolvování nultého ročníku na oddělení prof. Dienstbiera byla pak na medicínu přijata. Medicínu absolvovala s výborným prospěchem i přesto, že společně se svým manželem vychovávali při studiu od čtvrtého ročníku dceru Lucii.
Její píle, pracovitost a houževnatost jistě výrazně přispěly k jejím úspěchům na poli paliativní medicíny. Nadále je velmi aktivní i celostátně. Je dlouholetou členkou pracovní skupiny pro Mobilní specializovanou paliativní péči při České společnosti paliativní medicíny ČLS JEP, účastnila se projektu Ministerstva zdravotnictví ČR řešícího hodnocení kvality v mobilních hospicích a stále učí lékaře v předatestační přípravě v Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví.
Paní doktorka je vášnivá čtenářka, ráda se prochází ve svých oblíbených křivoklátských lesích s pejskem, miluje Andalusii, ráda si vyjede na kole a někdy zajde také na golf. Radost jí dělají i její dvě vnučky.
MUDr. Pavel Svoboda
Centrum pro léčbu bolesti a paliativní medicínu Zlín
