Nemalobuněčný karcinom plic s mutacemi genu receptoru epidermálního růstového faktoru

05/2018

Prof. MUDr. Jana Skřičková, CSc.¹, Mgr. Blanka Robešová, Ph.D.², MUDr. Ondřej Venclíček¹, MUDr. Bohdan Kadlec, Ph.D.¹, MUDr. Marcela Tomíšková¹, MUDr. Lenka Jakubíková, Ph.D.¹, MUDr. Jana Špeldová¹, MUDr. Zdeněk Merta, CSc.¹

1) Klinika nemocí plicních a tuberkulózy LF MU a FN, Brno

2) Interní hematologická a onkologická klinika, Centrum molekulární biologie a genové terapie LF MU a FN, Brno

SOUHRN

V případě nemalobuněčného karcinomu plic je známa existence somatických mutací v genu pro receptor epidermálního růstového faktoru (EGFR) a jejich vliv na senzitivitu k léčbě inhibitory tyrozinkinázy. Mutace se vyskytují v oblasti tyrozinkinázové domény mezi exonem 18 a 21 genu pro EGFR, převážně to jsou bodové záměny a delece, event. inzerce. V oblasti exonu 19 a 21 je soustředěno 80-90 % známých aktivačních mutací EGFR. Mezi tzv. aktivační mutace patří také bodová mutace G719X v exonu 18, bodové mutace L858R a L861Q v exonu 21 a delece v exonu 19. Mezi tzv. rezistentní mutace patří inzerce v exonu 20, bodové mutace T790M a S768I v exonu 20 a bodová mutace D761Y v exonu 19. Frekvence mutace genu pro EGFR v kavkazské populaci je 10 %. U nemocných s nemalobuněčnými karcinomy plic, u kterých se vyskytuje aktivační mutace pro EGFR, je nejúčinnější léčba tyrozinkinázovými inhibitory. V našem sdělení se věnujeme diagnostice aktivačních i rezistentních mutací genu pro EGFR a podáváme přehled o výsledcích léčby inhibitory tyrozinkinázy první, druhé a třetí generace.

KLÍČOVÁ SLOVA

nemalobuněčný karcinom plic, aktivační mutace genu pro EGFR, mutace T790m, tyrozinkinázové inhibitory