Dlouholetá léčba karcinomu prostaty při správně zvoleném algoritmu léčby se zachováním vysoké kvality života

02/2018

MUDr. Adam Guňka, MUDr. Markéta Pospíšková, MUDr. Milan Kohoutek

Komplexní onkologické centrum Krajské nemocnice T. Bati, a.s., Zlín

SOUHRN

Karcinom prostaty je po karcinomu plic nejčastějším zhoubným nádorem u mužské populace na celém světě. S osvětou populace a protikuřáckými kampaněmi lze očekávat postupný pokles nemocných s karcinomem plic a v budoucnu možná dojde ke změně pořadí v incidenci i prevalenci těchto onemocnění. Nejtěsnější závislost karcinomu prostaty můžeme spojovat s věkem. I přes častý výskyt se toto onemocnění neřadí mezi diagnózy se špatnou prognózou v závislosti na incidenci. Lokálně nepokročilé onemocnění je diagnostikováno u 80 % nemocných¹ a pětileté přežití je vyčísleno přibližně nad 95 %. K tomu přispívá nejen záchyt v časných stadiích, ale také zařazení nových léků do klinické praxe u pacientů s pokročilým onemocněním. U hormonálně dependentního karcinomu prostaty lze v dnešní době pomocí analog LHRH (hormon uvolňující luteinizační hormon, luteinizing hormone-releasing hormone) oddálit rozvoj hormon rezistentního onemocnění v průměru o tři roky. Následně také zařazení ARTA (androgen receptor targeted agents) do terapeutického algoritmu kastračně rezistentního karcinomu prostaty přineslo velký pokrok v léčbě. Nesmíme opomenout ani systémovou chemoterapii u generalizovaného karcinomu, kdy např. studie TAX 327 v roce 2004 prokázala signifikantně delší přežití pacientů léčených docetaxelem v kombinaci s prednisonem oproti mitoxantronu s prednisonem.²

KLÍČOVÁ SLOVA

hormonálně dependentní karcinom prostaty, hormonálně rezistentní karcinom prostaty, ARTA, chemoterapie, algoritmus léčby, kvalita života