Vybrané články

05/2022 Doc. MUDr. Milan Sova, Ph.D.; MUDr. Ondřej Zela, MBA; MUDr. Ondřej Sobotík
Karcinom plic je stále jedním ze solidních nádorů s nejhorší prognózou. Včasná diagnostika a terapie je pro pacienta zásadní. Jednotlivé bronchologické metody hrají v diagnostice tohoto onemocnění stěžejní roli a za poslední dekády zaznamenaly významný rozvoj. Cílem tohoto přehledného sdělení je výčet jednotlivých metod, jejich využití a očekávané výstupy z nich. Tento text je primárně určen pro onkology, pneumoonkology a další specialisty, kteří se podílejí na diagnostice nádorů plic.

05/2022 Prof. MUDr. Samuel Vokurka, Ph.D.

04/2022 MUDr. Gabriela Krákorová, Ph.D.
Většina pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic přichází k lékaři s lokálně pokročilým či metastazujícím onemocněním. Metastazující onemocnění jsou indikována k systémové léčbě. Pokud je to možné a jsou-li u pacientů s neskvamózní histologií vyloučeny mutace receptoru epidermálního růstového faktoru (epidermal growth factor receptor, EGFR) a anaplastické lymfomové kinázy (anaplastic lymphoma kinase, ALK) (eventuálně další řídicí mutace), je imunoterapie indikována do první linie léčby. Kombinovaná imunoterapie nivolumab, ipilimumab podávaná s úvodními dvěma cykly chemoterapie doložila signifikantně delší přežití ve srovnání s chemoterapií. Podle úhradových podmínek v České republice je jedinou možností léčby u nemalobuněčného karcinomu plic s negativitou ligandu programované buněčné smrti 1 (programmed cell death ligand 1, PD-L1). U pozitivních expresorů PD-L1 1-49 % je možnou alternativou standardních režimů s pembrolizumabem.

04/2022 Doc. MUDr. David Vrána, Ph.D.
Durvalumab představuje monoklonální protilátku, která stimuluje imunitní systém v rozpoznávání a usmrcování nádorových buněk. Durvalumab prokázal svoji účinnost i bezpečnost v léčbě lokálně pokročilého neresekabilního nemalobuněčného plicního karcinomu po kurativní chemoradioterapii jako udržovací léčba na základě výsledků klinické studie PACIFIC, jejíž aktualizovaná data byla publikována v tomto roce. Současně získal durvalumab registraci pro léčbu generalizovaného malobuněčného plicního karcinomu s chemoterapií a následně jako monoterapie na základě studie CASPIAN, jejíž aktualizovaná data jsou opět předmětem tohoto sdělení. Úhrada z veřejného zdravotního pojištění v této druhé indikaci v tuto chvíli bohužel chybí. Současně jsou prezentovány povzbudivé výsledky pacienta s malobuněčným plicním karcinomem léčeného durvalumabem v našem komplexním onkologickém centru.

04/2022 MUDr. Lukáš Chlachula
Karcinom prsu je heterogenní skupina nádorového onemocnění, která dlouhodobě stojí na prvním místě, co se četnosti výskytu u žen týče. Incidence tohoto onemocnění má v posledních letech v rozvinutých zemích tendenci zpomalujícího růstu, v České republice se jedná dokonce o mírný pokles. Toto zpomalení růstu incidence je jistě dáno adekvátním fungováním screeningových programů a důslednou osvětou pacientek.

04/2022 Doc. MUDr. David Vrána, Ph.D.
Léčba biokátory receptoru 2 pro lidský epidermáiní růstový faktor (human epidermai growth factor receptor 2, HER2) představuje jednoznačně standard v neoadjuvantní iéčbě pacientek s HER2 pozitivním karcinomem prsu. Po řadu iet používané kombinaci trastuzumabu s chemoterapií se nově do standardů dostala kombinace trastuzumabu s pertuzumabem. Co se týká dalších moiekui, jako je iapatinib, kombinace iapatinibu s trastuzumabem či trastuzumab emtansinem, tyto molekuly (kombinace) v tuto chvíli nepřinesly přesvědčivé výsledky a je třeba vyčkat výsledků dalších studií před zařazením do standardní neoadjuvantní iéčby. Tento text si kiade za cíi shrnout studie, které zkoumaly anti-HER2 iéčbu v neoadjuvantním podání.

04/2022
 

04/2022 Doc. MUDr. Jan Novotný, Ph.D.; MUDr. Michal Vočka, Ph.D.
Široká dostupnost testování hereditárních vloh pro nádory prsu umožnila v posledních letech pochopit nové souvislosti u genů odhalených již dříve, a využít těchto poznatků jak v prevenci, tak i léčbě. Nadto se rozšířila skupina genů se střední penetrancí, která riziko nádorů prsu také modifikuje, byť v menší míře. V článku tyto novinky diskutujeme.

04/2022 MUDr. Anna Germanová, Ph.D.
Cílená léčba inhibitory poly(adenosindifosfát-ribóza) polymerázy (PARP) je novou možností léčby pacientek s nově diagnostikovaným karcinomem ovaria, ale i s platina senzitivní recidivou tohoto onemocnění. Účinnost inhibitorů PARP v léčbě platina rezistentního/refrakterního onemocnění nebyla prokázána. Toho času jsou v České republice k dispozici tři inhibitory PARP Jejich indikace v léčbě karcinomu ovaria se mírně liší.

04/2022 MUDr. Markéta Palácová
Metastazující karcinom prsu je nadále nevyléčitelné onemocnění. U nádorů s negativitou receptoru 2 pro lidský epidermální růstový faktor (human epidermal growth factor receptor 2 negative, HER2-) a hormonálně pozitivních (hormone receptor positive, HR+) nádorů je v úvodu využívána hormonální léčba s léčbou cílenou, následně paliativní chemoterapie. U triple negativních nádorů je možno využít standardně chemoterapii, u určité podskupiny nádorů s expresí ligandu programované buněčné smrti 1 (programmed cell death ligand 1, PD-L1) imunoterapii. U nádorů s germinální mutací v genu BRCA1/2 je nově možné podat olaparib, u kterého byl účinek prokázán ve studii OlympiAD. Olaparib byl srovnáván se standardní chemoterapií a došlo k prodloužení doby do progrese onemocnění o 2,8 měsíce. Signifikantně prodlužuje přežití u pacientek nepředléčených chemoterapií pro metastazující onemocnění. Nejčastějším nežádoucím účinkem je anemie, následována leukopenií a neutropenií. Z nehematologické toxicity se vyskytuje nevolnost, zvracení a únava. Olaparib lze podat pouze u pacientek s HER2 negativními nádory, které nejsou předléčeny chemoterapií pro metastazující onemocnění. V České republice je zatím u pacientek s karcinomem prsu hrazen pouze v první linii léčby metastazujícího onemocnění.

04/2022 MUDr. Michaela Miškovičová, Ph.D.
Dráha fosfatidyLinositol-3-kinázy (phosphatidylinositol-3-kinase, PI3K) se stává novým molekulárním cílem terapie solidních nádorů. Jedná se o jednu z nejvíce dysregulovaných drah, často dochází k její patologické aktivaci cestou onkogenních mutací nebo epigenetických poruch. Poměrně obvykle se jedná o dysregulaci genu PIK3CA (u 10 % solidních nádorů, až cca u 30 % karcinomů prsů s pozitivními hormonálními receptory).¹ Kazuistika popisuje případ pacientky s generalizovaným hormonálně dependentním karcinomem prsu s negativitou receptoru 2 pro lidský epidermální růstový faktor (human epidermal growth factor receptor 2, HER2) a mutací PIK3CA, která je úspěšně léčena alpelisibem ve druhé linii paliativní terapie po selhání inhibitoru cyklin dependentní kinázy 4/6 (cyclin-dependent kinase 4/6, CDK4/6).

04/2022 MUDr. Ludmila Křížová; MUDr. Martina Zimovjanová, Ph.D.
Pokročilý, tedy metastazující nebo inoperabilní hormonálně pozitivní karcinom prsu s negativitou receptoru 2 pro lidský epidermální růstový faktor (human epidermal growth factor receptor 2, HER2), je nevyléčitelné onemocnění, u kterého máme k dispozici řadu terapeutických přístupů. V tomto článku se zaměříme na subpopulaci pacientek s primární nebo sekundární hormonální rezistencí a volbu první linie paliativní terapie inhibitory cyklin dependentní kinázy 4/6 (cyclin-dependent kinase 4/6, CDK4/6), což bude prezentováno i na konkrétní kazuistice. Z uspořádání, výsledků a analýz podskupin z klinických studií MONARCH-2, MONALEESA-3 a PALOMA 3 aktuálně vyplývá, že nejrobustnější data pro hormonálně rezistentní pacientky má abemaciclib v kombinaci s hormonální terapií. Nicméně situace není tak jednoduchá a srovnání výsledků těchto studií komplikuje rozdílné uspořádání a stratifikace pacientek.

04/2022 MUDr. Martina Zimovjanová, Ph.D.
Nové možnosti léčby prognosticky nepříznivé skupiny pacientek s pokročilým inoperabilním/metastazujícím triple negativním karcinomem prsu (triple negative breast cancer, TNBC) zahrnují použití inhibitorů receptoru programované buněčné smrti 1 (programmed cell death protein 1, PD-1) / ligandu programované buněčné smrti 1 (programmed cell death-ligand 1, PD-L1) v kombinaci s chemoterapií u PD-L1 pozitivní populace a inhibitory poly(ADP-ribóza) polymerázy (PARP) u malé podskupiny nosiček zárodečných mutací v genech BRCA1/BRCA2. Významnou účinnost u předléčených nemocných s metastazujícím TNBC prokazují konjugáty protilátek s cytostatikem, např. sacituzumab govitecan, slibných výsledků v časné fázi klinického zkoušení dosahuje též datopotomab deruxtecan. Velmi účinný trastuzumab deruxtecan v léčbě metastazujícího karcinomu prsu s pozitivitou receptoru 2 pro lidský epidermální růstový faktor (human epidermal growth factor receptor 2, HER2) prokázal účinnost i v léčbě tzv. HER2-low karcinomů prsu.

04/2022 Doc. MUDr. Renata Soumarová, Ph.D., MBA
Neoadjuvantní chemoterapie se dostává i do léčby méně pokročilých, operabilních tumorů, s nepříznivou biologickou charakteristikou. Její širší používání však otevírá nové otázky týkající se pooperační radioterapie. Nejvíce diskutabilní je indikace radioterapie u žen, které po neoadjuvantní chemoterapii dosáhnou patologické kompletní remise. Ty mají na jedné straně lepší prognózu, na druhé straně u nich vynechání radioterapie může vést k větší míře lokoregionálních recidiv. Indikace radioterapie se proto opírá stále o předoperační klasifikaci a data z retrospektivních studií. Vzhledem k tomu, že radioterapie může být zatížena pozdními ireverzibilními nežádoucími účinky, je snaha lépe identifikovat pacientky, které z ní budou mít největší prospěch. K tomu směřují prospektivní studie, na jejichž závěry ještě musíme počkat.

04/2022 MUDr. Katarína Šuta Kimle
Stále více pacientek s operabilním karcinomem prsu je léčeno neoadjuvantní chemoterapií. To vede k otázce, jak se postavit k uzlinovému stagingu. U žen se vstupním cN0 postižením je metoda sentinelové biopsie po neoadjuvantní chemoterapii (NACHT) bezpečná. Avšak u pacientek se vstupním cN+ postižením i při významné regresi tohoto postižení k exenteraci axily stále dochází. Ta je ale zatížena poměrně velkou morbiditou, například výskytem lymfedému, který zhoršuje kvalitu života. Navíc sentinelová biopsie po NACHT, zatížená vysokou falešnou negativitou, není jako jediná metoda axilárního stagingu zcela spolehlivá. Toto zjištění vedlo k zamyšlení, jak tyto hodnoty snížit. Cílená exenterace axily, která zahrnuje odběr sentinelové uzliny a odběr původně postižené uzliny, by mohla při nižší morbiditě nabídnout poměrně vysokou přesnost a nízkou falešnou negativitu. Práce se zabývá rozborem jednotlivých možností exenterace axily či jejího vynechání u pacientek s původním cN0+ po NACHT.

04/2022 MUDr. Zuzana Bielčiková, Ph.D.
Hlavním cílem léčby karcinomu prsu zůstala i v roce 2021 individualizace léčby, která spočívá zejména v molekulární charakterizaci nemoci a je podkladem pro eskalaci či deeskalaci léčby. Na poli hormonálně dependentního (s pozitivitou estrogenového receptoru [estrogen receptor positive, ER+]) metastazujícího karcinomu prsu je klíčová detekce mutace v genu pro estrogenový receptor (ESR1), který je jedním z mechanismů rozvoje hormonální rezistence. Jeho časná detekce a/nebo cílení mají prognostický význam. V léčbě metastazujícího karcinomu prsu s pozitivitou receptoru 2 pro lidský epidermální růstový faktor (human epidermal growth factor receptor 2 positive, HER2+) došlo v roce 2021 k prokázání účinku nových molekul, deklarujících význam trvalé anti-HER2 blokády v čase. Časný karcinom prsu podstupuje molekulární stanovení rizika relapsu. V případě ER+ subtypu je to zejména za pomoci genomických testů. V případě HER2+ nemoci by mohl mít molekulární subtyp, zdá se, prediktivní význam pro dosažení patologické kompletní remise. V léčbě časného triple negativního karcinomu prsu se objevují zejména eskalační léčebné režimy cílící na vysoce rizikové pacientky určené zatím pouze stadiem nemoci.

03/2022 Prof. MUDr. Samuel Vokurka, Ph.D.
Pegfilgrastim je určen, z podstaty své kinetiky s protrahovaným účinkem a jistou mírou seberegulace, pro plánované, resp. profylaktické podávání. Je indikován ke zkrácení doby trvání neutropenie a snížení incidence febrilní neutropenie u dospělých pacientů léčených cytotoxickou chemoterapií pro maligní nádorové onemocnění (s výjimkou chronické myeloidní leukemie a myelodysplastického syndromu). Přínosem je i komfort nemocných s potřebou pouze jednorázové podkožní aplikace.

03/2022 MUDr. Jindřich Kopecký, Ph.D.
Léčba generalizovaného renálního karcinomu doznala v poslední dekádě významný rozvoj. V současné době máme možnost použít cílenou terapii, imunoterapii nebo jejich kombinace. V případě pacientů v dobré prognostické skupině je v České republice nově možné použít kombinaci imunoterapie s cílenou terapií - avelumabu s axitinibem. Následující článek popisuje prvotní zkušenost s touto kombinovanou terapií v běžné klinické praxi.

03/2022 MUDr. Eugen Kubala
Nalezení účinné léčebné strategie pro metastazující melanom s mutací BRAF V600 je zásadní pro dosažení dlouholetého přežití pacientů s touto mutací. Poslední analyzovanou kombinací inhibitorů BRAF a MEK jsou encorafenib a binimetinib. V mediánu celkového přežití dosáhly 33,6 měsíce, nejlepšího výsledku biologické léčby. V rameni COMBO450 (encorafenib 450 mg + binimetinib 2* 45 mg) dosáhlo 5letého přežití 34,7 % pacientů, v rameni v ENCO300 (encorafenib 300 mg) 34,9 % pacientů, v rameni VEM (vemurafenib) 21,4 % pacientů. Pro COMBO450 vs. ENCO300 vs. VEM byla 5letá míra přežití do progrese 22,9 % vs. 19,3 % vs. 10,2 %. Míra objektivní odpovědi zůstala významně vyšší u skupiny pacientů s kombinovanou léčbou COMBO450 (64 %) vs. monoterapie ENCO300 (51,5 %) vs. VEM (40,8 %). Toxicita se významně nezměnila a odpovídala předchozím hodnocením. Pětileté výsledky studie COLUMBUS prokázaly, že v léčbě melanomu je kombinace encorafenib + binimetinib velmi účinná.

03/2022 MUDr. Lenka Jakubíková, Ph.D.
Cílená léčba pomocí inhibitorů tyrosinkinázy (tyrosine kinase inhibitor, TKI) receptoru pro epidermální růstový faktor (epidermal growth factor receptor, EGFR) je standardní modalitou léčby první linie u pacientů s pokročilým nemalobuněčným karcinomem plic (non-small cell lung cancer, NSCLC) s mutovaným EGFR, u kterých podstatně zlepšuje jejich prognózu. Mutace EGFR T790M je však primárním mechanismem rezistence na EGFR TKI první a druhé generace. Osimertinib je zástupcem EGFR TKI třetí generace, které cílí na mutaci T790M, a má výbornou účinnost v léčbě T790M pozitivního NSCLC s progresí onemocnění po použití EGFR TKI první nebo druhé generace. I při této terapii ale dochází k selhání léčby; řada mechanismů příčin rezistence na moderní TKI je již známa a jsou vyvíjeny i další molekuly s účinností na tyto rezistentní dráhy. V následujícím sdělení jsou shrnuty nejdůležitější údaje s momentálně nejužívanějším TKI v první linii, osimertinibem, jeho další možnosti jako adjuvantního léku a jsou podrobněji zmíněny i příčiny rezistence vůči léčbě.