Vybrané články
Zobrazují se články pro štítek Žáčková Daniela . Zobrazit všechny články
Asciminib a jeho postavení v léčbě chronické myeloidní leukemie
01/2024 MUDr. Petra Čičátková; MUDr. Tomáš Horňák; MUDr. Anežka Kvetková; doc. MUDr. Daniela Žáčková, Ph.D.
Pokrok v terapii chronické myeloidní leukemie vedl k zásadnímu zlepšení prognózy pacientů s tímto onemocněním a k prodloužení délky života prakticky na roveň zdravých vrstevníků. Tato revoluční změna je spojena s objevem imatinibu, následovaného dalšími inhibitory tyrosinkináz (tyrosine kinase inhibitor, TKI) druhé a třetí generace: dasatinibem, nilotinibem, bosutinibem a ponatinibem. Mechanismem účinku všech zmíněných přípravků je jejich vazba do ATP vazebné domény konstitutivně aktivované kinázy BCR: ABL1 a její následná inhibice. Tyrosinkinázové inhibitory však ovlivňují i jiné kinázy a toto „off-target" působení je často skloňováno jako jedna z možných příčin nežádoucích účinků. Kromě toxicity léčby je závažným problémem vznik rezistence na ni, přičemž jejím nejlépe prozkoumaným mechanismem jsou mutace v ATP vazebné doméně. Jako jedno z možných řešení jak intolerance terapie TKI, tak selhání jejího účinku se nabízí i nejnovější přípravek, asciminib, působící odlišně, tj. vazbou do myristoylové kapsy s následnou alosterickou inhibicí kinázy BCR: ABL1. Cestě přípravku do klinické praxe i jeho současnému postavení v terapii pacientů s chronickou myeloidní leukemií se věnuje následující text.
CELÝ ČLÁNEK
Pokrok v terapii chronické myeloidní leukemie vedl k zásadnímu zlepšení prognózy pacientů s tímto onemocněním a k prodloužení délky života prakticky na roveň zdravých vrstevníků. Tato revoluční změna je spojena s objevem imatinibu, následovaného dalšími inhibitory tyrosinkináz (tyrosine kinase inhibitor, TKI) druhé a třetí generace: dasatinibem, nilotinibem, bosutinibem a ponatinibem. Mechanismem účinku všech zmíněných přípravků je jejich vazba do ATP vazebné domény konstitutivně aktivované kinázy BCR: ABL1 a její následná inhibice. Tyrosinkinázové inhibitory však ovlivňují i jiné kinázy a toto „off-target" působení je často skloňováno jako jedna z možných příčin nežádoucích účinků. Kromě toxicity léčby je závažným problémem vznik rezistence na ni, přičemž jejím nejlépe prozkoumaným mechanismem jsou mutace v ATP vazebné doméně. Jako jedno z možných řešení jak intolerance terapie TKI, tak selhání jejího účinku se nabízí i nejnovější přípravek, asciminib, působící odlišně, tj. vazbou do myristoylové kapsy s následnou alosterickou inhibicí kinázy BCR: ABL1. Cestě přípravku do klinické praxe i jeho současnému postavení v terapii pacientů s chronickou myeloidní leukemií se věnuje následující text.
Priapismus jako pouhá manifestace leukostázy v době stanovení diagnózy chronické myeloidní leukemie? - kazuistika
06/2023 MUDr. Anežka Kvetková; MUDr. Petra Čičátková; MUDr. Tomáš Horňák; MUDr. Michal Majeský; doc. MUDr. Daniela Žáčková, Ph.D.
Chronická myeloidní leukemie se ve vzácných případech může v době stanovení diagnózy manifestovat venookluzivním priapismem. Management tohoto stavu může být svízelný, vyžaduje multidisciplinární přístup a ani promptní terapie není zárukou, že se v průběhu účinné hematoonkologické terapie neobjeví rekurence, jejíž příčina může tkvět v odlišném patofyziologickém mechanismu. Kazuistika demonstruje venookluzivní priapismus v době diagnózy chronické myeloidní leukemie, jeho iniciální terapii, další management a komplikace u pacienta s jinak relativně nekomplikovaným průběhem onemocnění.
CELÝ ČLÁNEK
Chronická myeloidní leukemie se ve vzácných případech může v době stanovení diagnózy manifestovat venookluzivním priapismem. Management tohoto stavu může být svízelný, vyžaduje multidisciplinární přístup a ani promptní terapie není zárukou, že se v průběhu účinné hematoonkologické terapie neobjeví rekurence, jejíž příčina může tkvět v odlišném patofyziologickém mechanismu. Kazuistika demonstruje venookluzivní priapismus v době diagnózy chronické myeloidní leukemie, jeho iniciální terapii, další management a komplikace u pacienta s jinak relativně nekomplikovaným průběhem onemocnění.
Chronická myeloidní leukemie – potřebujeme ještě nové inhibitory tyrosinkináz?
Supplementum 01/2023 MUDr. Petra Čičátková; MUDr. Tomáš Horňák; Mgr. Tomáš Jurček, Ph.D.; doc. MUDr. Daniela Žáčková, Ph.D.
Asciminib je nejnovějším zástupcem z portfolia inhibitorů tyrosinkináz určených k terapii chronické myeloidní leukemie. Působí unikátním mechanismem prostřednictvím vazby do myristoylové kapsy ABL1 s následnou změnou konformace kinázy BCR::ABL1 na neaktivní. Odlišný mechanismus účinku může představovat výhodu v případě nedostatečné účinnosti inhibitorů tyrosinkináz působících cestou ATP-vazebné domény, a také se očekává příznivý profil nežádoucích účinků. Níže je představen případ pacientky profitující z užívání asciminibu nejen ve smyslu dosažení hluboké molekulární odpovědi, ale také s dobrou kvalitou života.
CELÝ ČLÁNEK
Asciminib je nejnovějším zástupcem z portfolia inhibitorů tyrosinkináz určených k terapii chronické myeloidní leukemie. Působí unikátním mechanismem prostřednictvím vazby do myristoylové kapsy ABL1 s následnou změnou konformace kinázy BCR::ABL1 na neaktivní. Odlišný mechanismus účinku může představovat výhodu v případě nedostatečné účinnosti inhibitorů tyrosinkináz působících cestou ATP-vazebné domény, a také se očekává příznivý profil nežádoucích účinků. Níže je představen případ pacientky profitující z užívání asciminibu nejen ve smyslu dosažení hluboké molekulární odpovědi, ale také s dobrou kvalitou života.
Postavení inhibitorů tyrosinkináz v léčbě chronické myeloidní leukemie
01/2023 MUDr. Petra Čičátková; doc. MUDr. Daniela Žáčková, Ph.D.
Před zavedením inhibitorů tyrosinkináz se terapie pacientů s chronickou myeloidní leukemií opírala o nespecificky působící látky jako busulfan, hydroxyurea a interferon alfa s celkovým přežitím nepřesahujícím 30 %. Novou éru terapie chronické myeloidní leukemie nastartovalo odhalení fúzního genu BCR: ABL1 a jím kódované konstitutivně aktivované tyrosinkinázy BCR::ABL1 která se stala cílem inhibitorů tyrosinkináz reprezentovaných imatinibem, nilotinibem, dasatinibem, bosutinibem, ponatinibem a také nejnovějším alosterickým inhibitorem asciminibem. S jejich zavedením se předpokládaná délka života pacientů s nově diagnostikovaným onemocněním v chronické fázi téměř neliší od délky života zdravých vrstevníků. I přes to, že některé specifické situace stále vyžadují podání interferonu alfa nebo provedení alogenní transplantace krvetvorby či umožňují vysazení léku s dosažením remise bez nutnosti terapie, inhibitory tyrosinkináz jsou v léčbě zcela nezastupitelné a tvoří základní kámen terapie chronické myeloidní leukemie. Jejich pevné postavení jak v první, tak v následujících liniích v podmínkách České republiky komplexně shrnuje i předkládaná práce.
CELÝ ČLÁNEK
Před zavedením inhibitorů tyrosinkináz se terapie pacientů s chronickou myeloidní leukemií opírala o nespecificky působící látky jako busulfan, hydroxyurea a interferon alfa s celkovým přežitím nepřesahujícím 30 %. Novou éru terapie chronické myeloidní leukemie nastartovalo odhalení fúzního genu BCR: ABL1 a jím kódované konstitutivně aktivované tyrosinkinázy BCR::ABL1 která se stala cílem inhibitorů tyrosinkináz reprezentovaných imatinibem, nilotinibem, dasatinibem, bosutinibem, ponatinibem a také nejnovějším alosterickým inhibitorem asciminibem. S jejich zavedením se předpokládaná délka života pacientů s nově diagnostikovaným onemocněním v chronické fázi téměř neliší od délky života zdravých vrstevníků. I přes to, že některé specifické situace stále vyžadují podání interferonu alfa nebo provedení alogenní transplantace krvetvorby či umožňují vysazení léku s dosažením remise bez nutnosti terapie, inhibitory tyrosinkináz jsou v léčbě zcela nezastupitelné a tvoří základní kámen terapie chronické myeloidní leukemie. Jejich pevné postavení jak v první, tak v následujících liniích v podmínkách České republiky komplexně shrnuje i předkládaná práce.