Vybrané články
Zobrazují se články pro štítek Spisarová Martina . Zobrazit všechny články
Léčba axitinibem po rychlé progresi metastazujícího světlobuněčného renálního karcinomu při podávání sunitinibu - kazuistika
06/2019 MUDr. Martina Spisarová
Angiogeneze je stěžejní součástí nejen procesu transformace benigních tumorů na agresivní maligní nádory, ale i jejich následného růstu a šíření. Spojení mezi inhibicí receptoru pro vaskulární endoteliální růstový faktor (vascular endothelial growth factor receptor, VEGF) a léčebným účinkem je u nádorů s vysokou hustotou mikrovaskulární sítě pozorováno již léta. U takovýchto nádorů, mezi které patří i světlobuněčný renální karcinom, má blokáda VEGF receptoru a dalších receptorů spojených s angiogenezí obrovský léčebný potenciál.
CELÝ ČLÁNEK
Angiogeneze je stěžejní součástí nejen procesu transformace benigních tumorů na agresivní maligní nádory, ale i jejich následného růstu a šíření. Spojení mezi inhibicí receptoru pro vaskulární endoteliální růstový faktor (vascular endothelial growth factor receptor, VEGF) a léčebným účinkem je u nádorů s vysokou hustotou mikrovaskulární sítě pozorováno již léta. U takovýchto nádorů, mezi které patří i světlobuněčný renální karcinom, má blokáda VEGF receptoru a dalších receptorů spojených s angiogenezí obrovský léčebný potenciál.
Úvod do imunoterapie
Supplementum 01/2019 Imunoterapie
MUDr. Martina Spisarová; prof. MUDr. Bohuslav Melichar, Ph.D.
Nádorová onemocnění jsou jednou z nejčastějších příčin úmrtí ve světě a postihují všechny věkové kategorie. Aktuální pokrok v terapii malignit je jak na poli chirurgické léčby, která stále zůstává stěžejní kurativní metodou časných stadií nemoci, tak na poli radioterapie, chemoterapie a v neposlední řadě i cílené léčby, která nám pomáhá překonávat limity standardní terapie nádorových onemocnění. I přes tento vývoj zůstávají některé malignity stále rezistentní vůči chemoterapii, radioterapii a často i primárně účinná cílená terapie po určité době naráží na vývoj sekundární rezistence. Role imunitního systému, respektive únik nádorových buněk z jeho dohledu, je ve vývoji nádorové choroby nezpochybnitelná. Právě ovlivnění jednotlivých kroků imunitní reakce se zdálo být velmi nadějným příslibem, jak ovlivnit průběh nádorového onemocnění a v posledních několika letech se tento předpoklad potvrzuje u stále se rozšiřujícího počtu diagnóz, kde moderní imunoterapie u pacientů prodlužuje přežívání. Klíčovou diagnózou se stalo onemocnění, které díky své chemorezistenci a radiorezistenci desítky let vyzývalo k objevení dalších možností léčby. Maligní melanom tak stál na začátku objevení účinnosti mnoha nových léků ze skupiny imunoterapeutik.
CELÝ ČLÁNEK
MUDr. Martina Spisarová; prof. MUDr. Bohuslav Melichar, Ph.D.
Nádorová onemocnění jsou jednou z nejčastějších příčin úmrtí ve světě a postihují všechny věkové kategorie. Aktuální pokrok v terapii malignit je jak na poli chirurgické léčby, která stále zůstává stěžejní kurativní metodou časných stadií nemoci, tak na poli radioterapie, chemoterapie a v neposlední řadě i cílené léčby, která nám pomáhá překonávat limity standardní terapie nádorových onemocnění. I přes tento vývoj zůstávají některé malignity stále rezistentní vůči chemoterapii, radioterapii a často i primárně účinná cílená terapie po určité době naráží na vývoj sekundární rezistence. Role imunitního systému, respektive únik nádorových buněk z jeho dohledu, je ve vývoji nádorové choroby nezpochybnitelná. Právě ovlivnění jednotlivých kroků imunitní reakce se zdálo být velmi nadějným příslibem, jak ovlivnit průběh nádorového onemocnění a v posledních několika letech se tento předpoklad potvrzuje u stále se rozšiřujícího počtu diagnóz, kde moderní imunoterapie u pacientů prodlužuje přežívání. Klíčovou diagnózou se stalo onemocnění, které díky své chemorezistenci a radiorezistenci desítky let vyzývalo k objevení dalších možností léčby. Maligní melanom tak stál na začátku objevení účinnosti mnoha nových léků ze skupiny imunoterapeutik.
Kombinace inhibitoru BRAF a inhibitoru MEK v léčbě pokročilého maligního melanomu nesoucího mutaci onkogenu BRAF V600
01/2019 MUDr. Radmila Lemstrová, Ph.D.; MUDr. Martina Spisarová
Příchod imunoterapie a cílené terapie radikálně změnil prognózu pacientů s pokročilým maligním melanomem, až 40 % pacientů se dnes dožívá dlouhodobé remise onemocnění. Zhruba u 50 % maligních melanomů se vyskytuje BRAF V600 mutace. Účinnost cílené léčby BRAF mutovaných melanomů byla zvýšena kombinovanou terapií inhibitory BRAF a inhibitory MEK za přijatelné toxicity. Avšak i u kombinace inhibitorů BRAF a inhibitorů MEK se bohužel rozvíjí sekundární rezistence. Nové strategie k překonání sekundární rezistence jsou předmětem řady klinických studií. Otázkou také zůstává vhodná sekvence léčby u BRAF V600 mutovaných maligních melanomů. Výsledky probíhajících srovnávacích studií umožní další optimalizaci léčby tohoto závažného onemocnění. Následující práce přináší přehled kombinované cílené terapie vemurafenibem a cobimetinibem v léčbě pokročilého BRAF V600 mutovaného maligního melanomu.
CELÝ ČLÁNEK
Příchod imunoterapie a cílené terapie radikálně změnil prognózu pacientů s pokročilým maligním melanomem, až 40 % pacientů se dnes dožívá dlouhodobé remise onemocnění. Zhruba u 50 % maligních melanomů se vyskytuje BRAF V600 mutace. Účinnost cílené léčby BRAF mutovaných melanomů byla zvýšena kombinovanou terapií inhibitory BRAF a inhibitory MEK za přijatelné toxicity. Avšak i u kombinace inhibitorů BRAF a inhibitorů MEK se bohužel rozvíjí sekundární rezistence. Nové strategie k překonání sekundární rezistence jsou předmětem řady klinických studií. Otázkou také zůstává vhodná sekvence léčby u BRAF V600 mutovaných maligních melanomů. Výsledky probíhajících srovnávacích studií umožní další optimalizaci léčby tohoto závažného onemocnění. Následující práce přináší přehled kombinované cílené terapie vemurafenibem a cobimetinibem v léčbě pokročilého BRAF V600 mutovaného maligního melanomu.