Vybrané články
Zobrazují se články pro štítek Kořístek Zdeněk . Zobrazit všechny články
Venetoclax v léčbě relapsu myelodysplastického syndromu po selhání léčby hypomethylačními látkami – kazuistika
06/2023 MUDr. Kateřina Benková; MUDr. Barbora Dluhošová; MUDr. Jana Mihályová; MUDr. Zdeněk Kořístek, Ph.D.; prof. MUDr. Roman Hájek, CSc.
Venetoclax je v současné době významným nástrojem v léčbě některých hematologických malignit. V případě relabovaného/refrakterního myelodysplastického syndromu (myelodysplastic syndrome, MDS) jsou zatím dostupné předběžné pozitivní výsledky fáze 1 klinických hodnocení. Předložená kazuistika popisuje léčbu seniora s relabovaným/refrakterním MDS, po selhání léčby hypomethylačními látkami, pomocí venetoclaxu s nízkodávkovaným cytarabinem. Léčba vedla po dvou cyklech ke kompletní remisi s ukončením transfuzní závislosti, je dobře tolerována bez výskytu závažných komplikací. Pro hematologickou toxicitu byla upravena doba aplikace nízkodávkovaného cytarabinu a prodloužena doba cyklů. Léčba významně prodloužila kvalitní život pacienta a předčila data dostupná z klinických studií. Tento popis případu podporuje užití venetoclaxu u relabovaného/refrakterního MDS s individuálním přístupem ke každému pacientovi.
CELÝ ČLÁNEK
Venetoclax je v současné době významným nástrojem v léčbě některých hematologických malignit. V případě relabovaného/refrakterního myelodysplastického syndromu (myelodysplastic syndrome, MDS) jsou zatím dostupné předběžné pozitivní výsledky fáze 1 klinických hodnocení. Předložená kazuistika popisuje léčbu seniora s relabovaným/refrakterním MDS, po selhání léčby hypomethylačními látkami, pomocí venetoclaxu s nízkodávkovaným cytarabinem. Léčba vedla po dvou cyklech ke kompletní remisi s ukončením transfuzní závislosti, je dobře tolerována bez výskytu závažných komplikací. Pro hematologickou toxicitu byla upravena doba aplikace nízkodávkovaného cytarabinu a prodloužena doba cyklů. Léčba významně prodloužila kvalitní život pacienta a předčila data dostupná z klinických studií. Tento popis případu podporuje užití venetoclaxu u relabovaného/refrakterního MDS s individuálním přístupem ke každému pacientovi.
Ivosidenib - novinka v léčbě dospělých s akutní myeloidní leukemií
06/2023 MUDr. Zdeněk Kořístek, Ph.D.
Isocitrátdehydrogenáza 1 a 2 (IDH1 a IDH2) jsou klíčové metabolické enzymy, které přeměňují isocitrát na α-ketoglutarát (αKG). Somatické bodové mutace na klíčovém argininovém zbytku (R132) v aktivním místě metabolického enzymu IDH1 vedou ke změně funkce IDH1, kdy buňka s touto mutací metabolizuje isocitrát nikoli na αKG, ale na D-2-hydroxyglutarát (2-HG), který je onkometabolitem způsobujícím zvýšenou methylaci lysinu histonu H3 a hypermethylaci DNA. Důsledkem jsou rozsáhlé epigenetické změny, které vedou ke globální dysregulaci genové exprese, zástavě diferenciace a inhibici apoptózy. Mutace IDH1 v R132 se vyskytují u 6 až 10 % pacientů s nově diagnostikovanou akutní myeloidní leukemií. Ivosidenib je inhibitorem enzymu IDH1 s mutací R132 (mIDH1). Léčba ivosidenibem vede u pacientů s akutní myeloidní leukemií k inhibici mIDH1 a normalizaci koncentrace αKG a 2-HG. Výsledkem je obnova diferenciace nádorových buněk. Na základě výsledků klinické studie AG120-C-001 schválil v červenci 2018 americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv ivosidenib v monoterapii pro léčbu dospělých s relabující nebo refrakterní akutní myeloidní leukemií (acute myeloid leukemia, AML) s mIDH1. Navazující klinická studie fáze 3, AGILE, srovnávající účinnost kombinace ivosidenib plus azacitidin oproti azacitidinu v monoterapii (plus placebo) u pacientů s AML s mIDH1 prokázala významně lepší léčebné výsledky při použití kombinovaného režimu. Úřad pro kontrolu potravin a léčiv v USA v květnu 2022 a následně Evropská léková agentura v květnu 2023 schválily ivosidenib v kombinaci s azacitidinem pro léčbu nově diagnostikované AML s mIDH1.
CELÝ ČLÁNEK
Isocitrátdehydrogenáza 1 a 2 (IDH1 a IDH2) jsou klíčové metabolické enzymy, které přeměňují isocitrát na α-ketoglutarát (αKG). Somatické bodové mutace na klíčovém argininovém zbytku (R132) v aktivním místě metabolického enzymu IDH1 vedou ke změně funkce IDH1, kdy buňka s touto mutací metabolizuje isocitrát nikoli na αKG, ale na D-2-hydroxyglutarát (2-HG), který je onkometabolitem způsobujícím zvýšenou methylaci lysinu histonu H3 a hypermethylaci DNA. Důsledkem jsou rozsáhlé epigenetické změny, které vedou ke globální dysregulaci genové exprese, zástavě diferenciace a inhibici apoptózy. Mutace IDH1 v R132 se vyskytují u 6 až 10 % pacientů s nově diagnostikovanou akutní myeloidní leukemií. Ivosidenib je inhibitorem enzymu IDH1 s mutací R132 (mIDH1). Léčba ivosidenibem vede u pacientů s akutní myeloidní leukemií k inhibici mIDH1 a normalizaci koncentrace αKG a 2-HG. Výsledkem je obnova diferenciace nádorových buněk. Na základě výsledků klinické studie AG120-C-001 schválil v červenci 2018 americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv ivosidenib v monoterapii pro léčbu dospělých s relabující nebo refrakterní akutní myeloidní leukemií (acute myeloid leukemia, AML) s mIDH1. Navazující klinická studie fáze 3, AGILE, srovnávající účinnost kombinace ivosidenib plus azacitidin oproti azacitidinu v monoterapii (plus placebo) u pacientů s AML s mIDH1 prokázala významně lepší léčebné výsledky při použití kombinovaného režimu. Úřad pro kontrolu potravin a léčiv v USA v květnu 2022 a následně Evropská léková agentura v květnu 2023 schválily ivosidenib v kombinaci s azacitidinem pro léčbu nově diagnostikované AML s mIDH1.
Léčba relapsu akutní promyelocytární leukemie oxidem arsenitým u chronicky dialyzované pacientky
06/2020 MUDr. Kateřina Benková; MUDr. Zdeněk Kořístek, Ph.D.; MUDr. Petra Richterová; MUDr. Jana Mihályová; Mgr. Dagmar Zámoravcová; Ing. Karel Lach, CSc.; prof. MUDr. Roman Hájek, CSc.
Oxid arsenitý (arsenic trioxide, ATO) je lékem volby v léčbě relapsu akutní promyelocytární leukemie (acute promyelocytic leukemia, APL). Pro management léčby oxidem arsenitým u chronicky dialyzovaných pacientů však neexistují jednotná doporučení. Předložená kazuistika popisuje léčbu relabované APL pomocí ATO v dávce 10 mg 3* týdně po hemodialýze, přičemž byly frekventně kontrolovány laboratorní hodnoty a interval QT. Průběžně byly rovněž odebírány vzorky plazmy pro měření koncentrace arsenu. Léčba byla úspěšná a pacientka dosáhla molekulární remise bez výskytu závažnějších nežádoucích účinků. Autoři dále diskutují problematiku použití ATO u dialyzovaných pacientů a závěrem konstatují, že při léčbě APL u dialyzovaných pacientů lze bezpečně a efektivně použít ATO při pečlivém sledování pacienta. Informace o koncentraci arsenu v krvi není pro management léčby přínosná.
CELÝ ČLÁNEK
Oxid arsenitý (arsenic trioxide, ATO) je lékem volby v léčbě relapsu akutní promyelocytární leukemie (acute promyelocytic leukemia, APL). Pro management léčby oxidem arsenitým u chronicky dialyzovaných pacientů však neexistují jednotná doporučení. Předložená kazuistika popisuje léčbu relabované APL pomocí ATO v dávce 10 mg 3* týdně po hemodialýze, přičemž byly frekventně kontrolovány laboratorní hodnoty a interval QT. Průběžně byly rovněž odebírány vzorky plazmy pro měření koncentrace arsenu. Léčba byla úspěšná a pacientka dosáhla molekulární remise bez výskytu závažnějších nežádoucích účinků. Autoři dále diskutují problematiku použití ATO u dialyzovaných pacientů a závěrem konstatují, že při léčbě APL u dialyzovaných pacientů lze bezpečně a efektivně použít ATO při pečlivém sledování pacienta. Informace o koncentraci arsenu v krvi není pro management léčby přínosná.