Vybrané články
Zobrazují se články pro štítek Baxa Jan . Zobrazit všechny články
Dlouhodobě přežívající pacientka s EGFR mutací - delecí na exonu 19 a získanou rezistentní mutací T790 - kazuistika
06/2020 MUDr. Gabriela Krákorová, Ph.D.; doc. MUDr. Jan Baxa, Ph.D.; prof. MUDr. Miloš Pešek, CSc.
Metastazující karcinom plic má velmi špatnou prognózu, s pětiletým přežitím kolem 5 %. Plicní zhoubné novotvary s řídicí mutací, na kterou jsou dostupné biologicky cílené léky, mají lepší prognózu, jak ukazuje kazuistika nemocné se senzitivní řídicí EGFR mutací. Během léčby byla opakovaně prováděna biopsie tumoru i odběr periferní krve, tekutá biopsie, mj. k průkazu získané rezistentní mutace T790. Nemocná přežívá s metastazujícím adenokarcinomem plic osm let, stále s dobrou kvalitou života. Byla léčena opakovaně biologicky cílenou léčbou, chemoterapií i radioterapií. Kazuistika ukazuje na to, že díky vhodně volené sekvenci léčby podle předpokládaného či známého genetického profilu tumoru se i metastazující karcinom plic může změnit z takto závažného onemocnění na onemocnění chronické.
CELÝ ČLÁNEK
Metastazující karcinom plic má velmi špatnou prognózu, s pětiletým přežitím kolem 5 %. Plicní zhoubné novotvary s řídicí mutací, na kterou jsou dostupné biologicky cílené léky, mají lepší prognózu, jak ukazuje kazuistika nemocné se senzitivní řídicí EGFR mutací. Během léčby byla opakovaně prováděna biopsie tumoru i odběr periferní krve, tekutá biopsie, mj. k průkazu získané rezistentní mutace T790. Nemocná přežívá s metastazujícím adenokarcinomem plic osm let, stále s dobrou kvalitou života. Byla léčena opakovaně biologicky cílenou léčbou, chemoterapií i radioterapií. Kazuistika ukazuje na to, že díky vhodně volené sekvenci léčby podle předpokládaného či známého genetického profilu tumoru se i metastazující karcinom plic může změnit z takto závažného onemocnění na onemocnění chronické.
Karcinom plic - zobrazování na molekulární úrovni
05/2020 Prof. MUDr. Jiří Ferda, Ph.D., MUDr. Eva Ferdová, doc. MUDr. Jan Baxa, Ph.D., prof. MUDr. Miloš Pešek, CSc., MUDr. Petr Mukenšnabl, Ph.D., doc. MUDr. Hynek Mírka, Ph.D.
Molekulární metody zobrazení u karcinomu plic představují v současnosti základní diagnostické postupy při stanovení přítomnosti nádorového onemocnění, stagingu i restagingu. Nejčastějším typem zobrazení je kombinace pozitronové emisní tomografie a výpočetní tomografie (positron emission tomography / computed tomography, PET/CT) s podáním 18F-fluorodeoxyglukózy, které se využívá jako základní metoda stanovení klinického stadia onemocnění před zahájením terapie. Kombinované vyšetření pozitronovou emisní tomografií a magnetickou rezonancí (PET/MR) dovoluje doplnit i plně validní zobrazení mozkové tkáně, ale jeho nevýhodou je prodloužení doby vyšetření, která pro nemocné v horším klinickém stavu nemusí být akceptovatelná. Jako alternativní možnost zobrazení farmakokinetiky v tkáních s možností předpovědi i hodnocení účinku terapie se jeví kvantifikace obsahu jódu pomocí perfuzní výpočetní tomografie (computed tomography, CT) nebo CT s duální energií. Okrajové využití mohou mít v posouzení biologie nádorů i jiná radiofarmaka, jako 18F-fluorothymidin k posouzení proliferační aktivity nebo 68Ga-DOTA deriváty u řady neuroendokrinních plicních nádorů k posouzení hustoty somatostatinových receptorů.
CELÝ ČLÁNEK
Molekulární metody zobrazení u karcinomu plic představují v současnosti základní diagnostické postupy při stanovení přítomnosti nádorového onemocnění, stagingu i restagingu. Nejčastějším typem zobrazení je kombinace pozitronové emisní tomografie a výpočetní tomografie (positron emission tomography / computed tomography, PET/CT) s podáním 18F-fluorodeoxyglukózy, které se využívá jako základní metoda stanovení klinického stadia onemocnění před zahájením terapie. Kombinované vyšetření pozitronovou emisní tomografií a magnetickou rezonancí (PET/MR) dovoluje doplnit i plně validní zobrazení mozkové tkáně, ale jeho nevýhodou je prodloužení doby vyšetření, která pro nemocné v horším klinickém stavu nemusí být akceptovatelná. Jako alternativní možnost zobrazení farmakokinetiky v tkáních s možností předpovědi i hodnocení účinku terapie se jeví kvantifikace obsahu jódu pomocí perfuzní výpočetní tomografie (computed tomography, CT) nebo CT s duální energií. Okrajové využití mohou mít v posouzení biologie nádorů i jiná radiofarmaka, jako 18F-fluorothymidin k posouzení proliferační aktivity nebo 68Ga-DOTA deriváty u řady neuroendokrinních plicních nádorů k posouzení hustoty somatostatinových receptorů.
Atypická odpověď na anti-PD-1 terapii s následným dlouhodobým přežitím u nemalobuněčného karcinomu plic - kazuistiky
02/2020 MUDr. Gabriela Krákorová, Ph.D.; MUDr. Marek Šťastný, Ph.D.; MUDr. Hana Steinbergerová; MUDr. Jana Důrová; prof. MUDr. Miloš Pešek, CSc.; doc. MUDr. Jan Baxa, Ph.D.
Metastazující nemalobuněčný karcinom plic má špatnou prognózu. Pokud nejsou přítomny řídicí mutace (EGFR, ALK, ROS, BRAF) či vysoká exprese ligandu programované buněčné smrti 1 (programmed death-ligand 1, PD-L1), je iniciální léčebnou možností s ohledem na úhradové podmínky v České republice chemoterapie, eventuálně její kombinace s bevacizumabem. Do 2. linie pak přichází v úvahu použití imunoterapie inhibitory proteinu 1 programované buněčné smrti (anti-programmed death-1, anti-PD-1), či inhibitory jeho ligandu, anti-PD-LI. Autoři předkládají dvě kazuistiky nemocných, u kterých po imunoterapii anti-PD-1 došlo k atypické odpovědi. Jednalo se o přetrvávající účinek imunoterapie, přestože na této léčbě došlo k progresi. U prvního nemocného nebylo potřeba po 12 měsíců po imunoterapii podávat další aktivní onkologickou léčbu a maligní onemocnění významněji neprogredovalo. U druhého nemocného po imunoterapii došlo následně k výrazné odpovědi na chemoterapii. Tento fenomén, nazývaný v literatuře ne zcela správně chemosenzitizace, je opakovaně popisován. Dále se autoři zamýšlejí nad možnostmi léčby další linie, po selhání imunoterapie.
CELÝ ČLÁNEK
Metastazující nemalobuněčný karcinom plic má špatnou prognózu. Pokud nejsou přítomny řídicí mutace (EGFR, ALK, ROS, BRAF) či vysoká exprese ligandu programované buněčné smrti 1 (programmed death-ligand 1, PD-L1), je iniciální léčebnou možností s ohledem na úhradové podmínky v České republice chemoterapie, eventuálně její kombinace s bevacizumabem. Do 2. linie pak přichází v úvahu použití imunoterapie inhibitory proteinu 1 programované buněčné smrti (anti-programmed death-1, anti-PD-1), či inhibitory jeho ligandu, anti-PD-LI. Autoři předkládají dvě kazuistiky nemocných, u kterých po imunoterapii anti-PD-1 došlo k atypické odpovědi. Jednalo se o přetrvávající účinek imunoterapie, přestože na této léčbě došlo k progresi. U prvního nemocného nebylo potřeba po 12 měsíců po imunoterapii podávat další aktivní onkologickou léčbu a maligní onemocnění významněji neprogredovalo. U druhého nemocného po imunoterapii došlo následně k výrazné odpovědi na chemoterapii. Tento fenomén, nazývaný v literatuře ne zcela správně chemosenzitizace, je opakovaně popisován. Dále se autoři zamýšlejí nad možnostmi léčby další linie, po selhání imunoterapie.