Vybrané články
Zobrazují se články pro štítek Vrána David . Zobrazit všechny články
Novinky v systémové léčbě metastazujícího karcinomu žaludku a gastroezofageální junkce
03/2020 Doc. MUDr. David Vrána, Ph.D.
Hlavním cílem léčby lokálně pokročilého adenokarcinomu žaludku či gastroezofageální junkce je zlepšit kvalitu života, zmírnit symptomy onemocnění a prodloužit celkové přežití pacientů. Obvyklou terapií do první linie léčby zůstává kombinace chemoterapeutik na bázi platinového derivátu, eventuálně s trastuzumabem u nádorů exprimujících receptor pro lidský epidermální růstový faktor 2 (human epidermal growth factor receptor 2, HER2). Nově se i do první linie dostává imunoterapie pembrolizumabem. Standardní terapie druhé a vyšší linie je mnohem méně definována, kdy obvyklým režimem u pacientů v dobrém výkonnostním stavu zůstává paclitaxel s ramucirumabem, eventuálně monoterapie na bázi taxanu, irinotecanu či capecitabinu. U pacientů s mikrosatelitovou instabilitou či defektem mismatch repair genů je možností volby pembrolizumab. Ve třetí linii je nově k dispozici trifluridin/tipiracil jako léčebný standard. Níže uvedený text si klade za cíl shrnout současný léčebný algoritmus lokálně pokročilého či metastazujícího adenokarcinomu žaludku a gastroezofageální junkce.
CELÝ ČLÁNEK
Hlavním cílem léčby lokálně pokročilého adenokarcinomu žaludku či gastroezofageální junkce je zlepšit kvalitu života, zmírnit symptomy onemocnění a prodloužit celkové přežití pacientů. Obvyklou terapií do první linie léčby zůstává kombinace chemoterapeutik na bázi platinového derivátu, eventuálně s trastuzumabem u nádorů exprimujících receptor pro lidský epidermální růstový faktor 2 (human epidermal growth factor receptor 2, HER2). Nově se i do první linie dostává imunoterapie pembrolizumabem. Standardní terapie druhé a vyšší linie je mnohem méně definována, kdy obvyklým režimem u pacientů v dobrém výkonnostním stavu zůstává paclitaxel s ramucirumabem, eventuálně monoterapie na bázi taxanu, irinotecanu či capecitabinu. U pacientů s mikrosatelitovou instabilitou či defektem mismatch repair genů je možností volby pembrolizumab. Ve třetí linii je nově k dispozici trifluridin/tipiracil jako léčebný standard. Níže uvedený text si klade za cíl shrnout současný léčebný algoritmus lokálně pokročilého či metastazujícího adenokarcinomu žaludku a gastroezofageální junkce.
Atezolizumab v léčbě nemalobuněčného karcinomu plic
01/2020 MUDr. Gyula Nyárs; doc. MUDr. David Vrána, Ph.D.
Atezolizumab je modifikovaná humanizovaná monoklonální protilátka IgG1 proti Ligandu 1 programované buněčné smrti (PD-L1). Je jedním z nemnoha tzv. checkpoint inhibitorů, které lze využít k terapii pacientů s nemalobuněčným plicním karcinomem, přičemž podle registrace je v současnosti v České republice schválena pouze indikace ve druhé a vyšší linii paliativní terapie po selhání chemoterapie či cílené léčby, a to navíc bez úhrady. Cílem tohoto článku je poskytnout čtenáři stručný a ucelený souhrn o výsledcích stěžejních studií, které prokázaly efektivitu a bezpečnost atezolizumabu nejen ve druhé, ale i v první linii paliativní léčby.
CELÝ ČLÁNEK
Atezolizumab je modifikovaná humanizovaná monoklonální protilátka IgG1 proti Ligandu 1 programované buněčné smrti (PD-L1). Je jedním z nemnoha tzv. checkpoint inhibitorů, které lze využít k terapii pacientů s nemalobuněčným plicním karcinomem, přičemž podle registrace je v současnosti v České republice schválena pouze indikace ve druhé a vyšší linii paliativní terapie po selhání chemoterapie či cílené léčby, a to navíc bez úhrady. Cílem tohoto článku je poskytnout čtenáři stručný a ucelený souhrn o výsledcích stěžejních studií, které prokázaly efektivitu a bezpečnost atezolizumabu nejen ve druhé, ale i v první linii paliativní léčby.
HITHOC - možnost kombinované léčby maligního pleurálního mezoteliomu
05/2019 Doc. MUDr. David Vrána, Ph.D.; MUDr. Nikol Rušarová; MUDr. Marek Szkorupa, Ph.D.
Maligní pleurální mezoteiiom patří bohužel stále mezi onemocnění se všeobecně špatnou prognózou. V tuto chvíli neexistují doporučení, která by jednoznačně definovala optimální léčebnou strategii. Z publikovaných dat se zdá, že multimodální přístup kombinující neoadjuvantní či adjuvantní chemoterapii na bázi platinového derivátu a pemetrexedu, chirurgickou resekci a eventuální peroperační laváž pleurální dutiny chemoterapeutikem přináší pacientům největší benefit. I když jde o přístupy, které jsou stále určeny pouze pro selektovanou skupinu pacientů v dobrém výkonnostním stavu, bez známek generalizace onemocnění a bez závažných komorbidit. Je třeba dalších klinických studií, které by jednoznačně definovaly optimální léčebný algoritmus pro maligní pleurální mezoteliom.
CELÝ ČLÁNEK
Maligní pleurální mezoteiiom patří bohužel stále mezi onemocnění se všeobecně špatnou prognózou. V tuto chvíli neexistují doporučení, která by jednoznačně definovala optimální léčebnou strategii. Z publikovaných dat se zdá, že multimodální přístup kombinující neoadjuvantní či adjuvantní chemoterapii na bázi platinového derivátu a pemetrexedu, chirurgickou resekci a eventuální peroperační laváž pleurální dutiny chemoterapeutikem přináší pacientům největší benefit. I když jde o přístupy, které jsou stále určeny pouze pro selektovanou skupinu pacientů v dobrém výkonnostním stavu, bez známek generalizace onemocnění a bez závažných komorbidit. Je třeba dalších klinických studií, které by jednoznačně definovaly optimální léčebný algoritmus pro maligní pleurální mezoteliom.
Aktuální léčebné možnosti pacientek s metastatickým HER-2+/HER-2- karcinomem prsu
02/2019 MUDr. Nikol Rušarová, MUDr. Marie Bartoušková, doc. MUDr. David Vrána, Ph.D.
Karcinom prsu je nejčastěji diagnostikovaným onemocněním postihujícím ženy (vyjma nádorů kůže) a i přes včasnou diagnostiku je téměř 5 % pacientek zachyceno ve IV. stadiu. Díky vývoji nových molekul můžeme v současné době pohlížet na karcinom prsu jako na chronické onemocnění, nicméně při metastatickém postižení se nadále jedná o onemocnění nevyléčitelné. Karcinom prsu je velmi heterogenní onemocnění složené z mnoha podtypů s odlišným biologickým chováním a odlišnou odpovědí na léčbu.
CELÝ ČLÁNEK
Karcinom prsu je nejčastěji diagnostikovaným onemocněním postihujícím ženy (vyjma nádorů kůže) a i přes včasnou diagnostiku je téměř 5 % pacientek zachyceno ve IV. stadiu. Díky vývoji nových molekul můžeme v současné době pohlížet na karcinom prsu jako na chronické onemocnění, nicméně při metastatickém postižení se nadále jedná o onemocnění nevyléčitelné. Karcinom prsu je velmi heterogenní onemocnění složené z mnoha podtypů s odlišným biologickým chováním a odlišnou odpovědí na léčbu.
Biosimilární trastuzumab - máme se bát nebo těšit?
04/2018 Doc. MUDr. David Vrána, Ph.D.
Trastuzumab představuje jednu ze základních cílených molekul používaných v současné onkologii. Vzhledem k vysoké incidenci karcinomu prsu, stále se prodlužujícímu přežití pacientek s HER2 pozitivním karcinomem strmě rostou i náklady na trastuzumab. S ohledem na vypršení patentu Herceptinu v Evropě je enormní snaha o jeho náhradu levnějšími ekvivalenty. Biosimilars tak představují možnou dostupnější alternativu Herceptinu. V současné chvíli je v Evropě schválených několik biosimilars trastuzumabu (Ontruzant, Kanjinti, Herzuma) a další čekají na schválení. Jejich využití představuje pro plátce možnou úsporu v řádu 20-30 %, a tím i eventuální možnost rozšíření na indikace, které dosud úhradu postrádají. Biosimilars jsou běžně používány v České republice již řadu let s dobrými zkušenostmi, nicméně s ohledem na odlišný proces schvalování biosimilars ve srovnání s referenčními molekulami je třeba mít na paměti možné nežádoucí účinky, které se při testování na malé skupině pacientů nemusely projevit.
CELÝ ČLÁNEK
Trastuzumab představuje jednu ze základních cílených molekul používaných v současné onkologii. Vzhledem k vysoké incidenci karcinomu prsu, stále se prodlužujícímu přežití pacientek s HER2 pozitivním karcinomem strmě rostou i náklady na trastuzumab. S ohledem na vypršení patentu Herceptinu v Evropě je enormní snaha o jeho náhradu levnějšími ekvivalenty. Biosimilars tak představují možnou dostupnější alternativu Herceptinu. V současné chvíli je v Evropě schválených několik biosimilars trastuzumabu (Ontruzant, Kanjinti, Herzuma) a další čekají na schválení. Jejich využití představuje pro plátce možnou úsporu v řádu 20-30 %, a tím i eventuální možnost rozšíření na indikace, které dosud úhradu postrádají. Biosimilars jsou běžně používány v České republice již řadu let s dobrými zkušenostmi, nicméně s ohledem na odlišný proces schvalování biosimilars ve srovnání s referenčními molekulami je třeba mít na paměti možné nežádoucí účinky, které se při testování na malé skupině pacientů nemusely projevit.
Stranová lokalizace kolorektálního karcinomu ovlivňuje prognózu i strategii léčby
02/2018 Doc. MUDr. David Vrána, Ph.D.
Kolorektální karcinom představuje druhé nejčastější nádorové onemocnění v populaci.
V posledních letech přibývá důkazů o prediktivní a prognostické roli lokalizace nádoru v tlustém střevě v případě generalizovaného karcinomu. Existuje několik teorií, které se tuto skutečnost snaží vysvětlit, a to na základě embryogeneze trávicí trubice, bakteriální kolonizace či genetické predispozice. Retrospektivní hodnocení s cílenou léčbou (panitumumab, cetuximab) jednoznačně prokázalo benefit anti-EGFR léčby u levostranného karcinomu, ale nikoliv u karcinomu pravostranného. Pravostranné karcinomy mají horší prognózu bez ohledu na způsob léčby. Tento rozdíl je patrný i v dalších liniích léčby. Stranová lokalizace tak představuje prediktivní faktor pro anti-EGFR léčbu a stejně tak asi jediný prediktivní faktor pro použití bevacizumabu.
CELÝ ČLÁNEK
Kolorektální karcinom představuje druhé nejčastější nádorové onemocnění v populaci.
V posledních letech přibývá důkazů o prediktivní a prognostické roli lokalizace nádoru v tlustém střevě v případě generalizovaného karcinomu. Existuje několik teorií, které se tuto skutečnost snaží vysvětlit, a to na základě embryogeneze trávicí trubice, bakteriální kolonizace či genetické predispozice. Retrospektivní hodnocení s cílenou léčbou (panitumumab, cetuximab) jednoznačně prokázalo benefit anti-EGFR léčby u levostranného karcinomu, ale nikoliv u karcinomu pravostranného. Pravostranné karcinomy mají horší prognózu bez ohledu na způsob léčby. Tento rozdíl je patrný i v dalších liniích léčby. Stranová lokalizace tak představuje prediktivní faktor pro anti-EGFR léčbu a stejně tak asi jediný prediktivní faktor pro použití bevacizumabu.