Vybrané články
Zobrazují se články pro štítek Vrána David . Zobrazit všechny články
Imunoterapie v první linii léčby metastazujícího NSCLC bez přítomnosti specifických mutací - souhrn dostupných léčebných možností v ČR v roce 2021
01/2022 Doc. MUDr. David Vrána, Ph.D.
Léčba pacientů s metastazujícím nemalobuněčným karcinomem plic bez přítomnosti specifických mutací má stále paliativní charakter. Nově se do terapie v první linii etablovala imunoterapie, která získala úhradu z veřejného zdravotního pojištění, a to již u všech podskupin pacientů bez ohledu na expresi ligandu programované buněčné smrti 1 (programmed death-ligand 1, PD-L1). Pembrolizumab v monoterapii je možné použít pro léčbu v první linii u pacientů s expresí PD-L1 ≥ 50 %, v případě skupiny pacientů s expresí PD-L1 1-49 % máme možnost podat jednak kombinaci pembrolizumabu s chemoterapií (druh chemoterapie zohledňuje histologii) a nově také kombinaci chemoterapie s ipilimumabem a nivolumabem. V případě skupiny pacientů s expresí PD-L1 <1 % je jedinou možností imunoterapie, která má registraci a současně úhradu z veřejného zdravotního pojištění, a sice kombinace chemoterapie s ipilimumabem a nivolumabem. Pembrolizumab přes prokázanou účinnost i v populaci PD-L1 negativních pacientů úhradu stanovenou nemá. Navzdory několika negativním klinickým studiím, jako například CheckMate 026 nebo IMpower131, se imunoterapie jednoznačně zařadila do první linie paliativní léčby u všech skupin pacientů s nemalobuněčným plicním karcinomem, kteří splňují podmínky úhrady a měla by být indikována, co nejdříve je to možné.
CELÝ ČLÁNEK
Léčba pacientů s metastazujícím nemalobuněčným karcinomem plic bez přítomnosti specifických mutací má stále paliativní charakter. Nově se do terapie v první linii etablovala imunoterapie, která získala úhradu z veřejného zdravotního pojištění, a to již u všech podskupin pacientů bez ohledu na expresi ligandu programované buněčné smrti 1 (programmed death-ligand 1, PD-L1). Pembrolizumab v monoterapii je možné použít pro léčbu v první linii u pacientů s expresí PD-L1 ≥ 50 %, v případě skupiny pacientů s expresí PD-L1 1-49 % máme možnost podat jednak kombinaci pembrolizumabu s chemoterapií (druh chemoterapie zohledňuje histologii) a nově také kombinaci chemoterapie s ipilimumabem a nivolumabem. V případě skupiny pacientů s expresí PD-L1 <1 % je jedinou možností imunoterapie, která má registraci a současně úhradu z veřejného zdravotního pojištění, a sice kombinace chemoterapie s ipilimumabem a nivolumabem. Pembrolizumab přes prokázanou účinnost i v populaci PD-L1 negativních pacientů úhradu stanovenou nemá. Navzdory několika negativním klinickým studiím, jako například CheckMate 026 nebo IMpower131, se imunoterapie jednoznačně zařadila do první linie paliativní léčby u všech skupin pacientů s nemalobuněčným plicním karcinomem, kteří splňují podmínky úhrady a měla by být indikována, co nejdříve je to možné.
Analýza podskupin pacientů léčených trifluridin/tipiracilem v klinické studii TAGS
06/2021 Doc. MUDr. David Vrána, Ph.D.
Generalizovaný adenokarcinom žaludku a gastroezofageální junkce představuje onemocnění s infaustní prognózou. Řadu let tvořila konvenční chemoterapie jedinou léčebnou možnost, ovšem s nezanedbatelnou toxicitou. V posledních letech se objevila řada molekul, která vstoupila do léčebného algoritmu této diagnózy. Imunoterapie (pembrolizumab či nivolumab), trastuzumab nebo ramucirumab prokázaly svoji účinnost a bezpečnost v terapii nádorů žaludku. Další molekulou, která se jednoznačně etablovala v léčbě těchto nádorů, je trifluridin/tipiracil (Lonsurf). Trifluridin/tipiracil je indikovaný ve třetí a vyšší linii paliativní léčby karcinomů žaludku a gastroezofageální junkce na základě klinické studie TAGS. Analýza podskupin randomizovaných pacientů potvrdila skutečnost, že tato léčba je účinná u všech analyzovaných podskupin bez ohledu na věk, lokalizaci nádorů v žaludku či gastroezofageální junkce a předchozí gastrektomii.
CELÝ ČLÁNEK
Generalizovaný adenokarcinom žaludku a gastroezofageální junkce představuje onemocnění s infaustní prognózou. Řadu let tvořila konvenční chemoterapie jedinou léčebnou možnost, ovšem s nezanedbatelnou toxicitou. V posledních letech se objevila řada molekul, která vstoupila do léčebného algoritmu této diagnózy. Imunoterapie (pembrolizumab či nivolumab), trastuzumab nebo ramucirumab prokázaly svoji účinnost a bezpečnost v terapii nádorů žaludku. Další molekulou, která se jednoznačně etablovala v léčbě těchto nádorů, je trifluridin/tipiracil (Lonsurf). Trifluridin/tipiracil je indikovaný ve třetí a vyšší linii paliativní léčby karcinomů žaludku a gastroezofageální junkce na základě klinické studie TAGS. Analýza podskupin randomizovaných pacientů potvrdila skutečnost, že tato léčba je účinná u všech analyzovaných podskupin bez ohledu na věk, lokalizaci nádorů v žaludku či gastroezofageální junkce a předchozí gastrektomii.
Současné postavení durvalumabu v léčbě plicních karcinomů
05/2021 Doc. MUDr. David Vrána, Ph.D.
Plicní karcinomy tvoří jedny z nejčastěji se vyskytujících nádorových onemocnění. Je možné je obecně rozdělit na nemalobuněčné karcinomy a malobuněčné karcinomy. Léčebná strategie těchto karcinomů v posledních letech bohužel nezaznamenala až do příchodu imunoterapie a tyrozinkinázových inhibitorů větší posun. Imunoterapie ve smyslu checkpoint inhibitorů se rychle etablovala jako základní léčba řady malignit a nyní se dostala do léčebných standardů první linie nemalobuněčného i malobuněčného plicního karcinomu včetně udržovací léčby po primárně kurativní chemoradioterapii nemalobuněčného karcinomu. Durvalumab je monoklonální protilátka proti ligandu programované buněčné smrti 1 (programmed cell death-ligand 1, PD-L1), která blokuje interakci ligandu PD-L1 a receptoru programované buněčné smrti 1 (programmed cell death 1 receptor, PD-1) / CD80, díky níž dochází ke zvýšení odpovědi imunitního systému vůči nádorovému onemocnění. Toto ovlivnění imunitního systému však s sebou nese i specifické nežádoucí účinky, které se odlišují od nežádoucích účinků chemoterapie či tyrosinkinázových inhibitorů.
CELÝ ČLÁNEK
Plicní karcinomy tvoří jedny z nejčastěji se vyskytujících nádorových onemocnění. Je možné je obecně rozdělit na nemalobuněčné karcinomy a malobuněčné karcinomy. Léčebná strategie těchto karcinomů v posledních letech bohužel nezaznamenala až do příchodu imunoterapie a tyrozinkinázových inhibitorů větší posun. Imunoterapie ve smyslu checkpoint inhibitorů se rychle etablovala jako základní léčba řady malignit a nyní se dostala do léčebných standardů první linie nemalobuněčného i malobuněčného plicního karcinomu včetně udržovací léčby po primárně kurativní chemoradioterapii nemalobuněčného karcinomu. Durvalumab je monoklonální protilátka proti ligandu programované buněčné smrti 1 (programmed cell death-ligand 1, PD-L1), která blokuje interakci ligandu PD-L1 a receptoru programované buněčné smrti 1 (programmed cell death 1 receptor, PD-1) / CD80, díky níž dochází ke zvýšení odpovědi imunitního systému vůči nádorovému onemocnění. Toto ovlivnění imunitního systému však s sebou nese i specifické nežádoucí účinky, které se odlišují od nežádoucích účinků chemoterapie či tyrosinkinázových inhibitorů.
Novinky v systémové léčbě nádoru jícnu
03/2021 Doc. MUDr. David Vrána, Ph.D.
Imunoterapie našla své nezpochybnitelné postavení v léčbě celé řady malignit. Na základě několika studií, které byly publikovány v poslední době, se dostala i do léčebného algoritmu nádorů jícnu a gastroezofageální junkce, a to jak do první, tak do vyšších linií paliativní léčby. Prediktivními markery, které hrají roli při výběru vhodné terapie, zůstávají stav ligandu programované buněčné smrti 1 (pro- grammed cell death-ligand 1, PD-L1), přítomnost defektu v genech zodpovědných za opravu chybného párování bází a s tím související vysoká mikrosatelitová instabilita (mismatch repair deficiency / high microsatellite instability, dMMR/MSI-H) a exprese receptoru 2 pro lidský epidermální růstový faktor (human epidermal growth factor receptor 2, HER2). Cílená terapie trastuzumabem, ramucirumabem či terapie trifluridin/tipiracilem zůstává léčbou volby v případě adenokarcinomů gastroezofageální junkce. V současnosti však bohužel zcela chybí úhrada z veřejného zdravotního pojištění pro jakoukoli molekulu ze skupiny imunoterapie u tohoto typu nádorového onemocnění. Níže uvedený text si klade za cíl shrnout současná data pro imunoterapii, cílenou léčbu nádorů jícnu a gastroezofageální junkce bez ohledu na stav úhrady.
CELÝ ČLÁNEK
Imunoterapie našla své nezpochybnitelné postavení v léčbě celé řady malignit. Na základě několika studií, které byly publikovány v poslední době, se dostala i do léčebného algoritmu nádorů jícnu a gastroezofageální junkce, a to jak do první, tak do vyšších linií paliativní léčby. Prediktivními markery, které hrají roli při výběru vhodné terapie, zůstávají stav ligandu programované buněčné smrti 1 (pro- grammed cell death-ligand 1, PD-L1), přítomnost defektu v genech zodpovědných za opravu chybného párování bází a s tím související vysoká mikrosatelitová instabilita (mismatch repair deficiency / high microsatellite instability, dMMR/MSI-H) a exprese receptoru 2 pro lidský epidermální růstový faktor (human epidermal growth factor receptor 2, HER2). Cílená terapie trastuzumabem, ramucirumabem či terapie trifluridin/tipiracilem zůstává léčbou volby v případě adenokarcinomů gastroezofageální junkce. V současnosti však bohužel zcela chybí úhrada z veřejného zdravotního pojištění pro jakoukoli molekulu ze skupiny imunoterapie u tohoto typu nádorového onemocnění. Níže uvedený text si klade za cíl shrnout současná data pro imunoterapii, cílenou léčbu nádorů jícnu a gastroezofageální junkce bez ohledu na stav úhrady.
Strategie systémové léčby generalizovaného kolorektálního karcinomu v roce 2020 s důrazem na nové molekuly
02/2021 Doc. MUDr. David Vrána, Ph.D.
Léčba generalizovaného kolorektálního karcinomu je bohužel stále většinou s paliativním záměrem. Do léčebného algoritmu paliativní systémové léčby se postupně dostaly nové molekuly, a to jednak ze skupiny imunoterapie: pembrolizumab, nivolumab či kombinace nivolumabu s ipilimumabem byly schváleny Food and Drug Administration (FDA) pro předléčený kolorektální karcinom s defektem v mismatch repair genech / vysokou mikrosatelitovou instabilitou (dMMR/MSI-H) a pembrolizumab získal schválení FDA do první linie paliativní léčby těchto pacientů. V České republice jsou bohužel tyto molekuly v indikaci kolorektálního karcinomu bez registrace a samozřejmě bez úhrady. Současně se do klinické praxe dostala kombinace cetuximabu a encorafenibu u předléčených pacientů s BRAF V600E mutací, bohužel zatím také bez úhrady.
CELÝ ČLÁNEK
Léčba generalizovaného kolorektálního karcinomu je bohužel stále většinou s paliativním záměrem. Do léčebného algoritmu paliativní systémové léčby se postupně dostaly nové molekuly, a to jednak ze skupiny imunoterapie: pembrolizumab, nivolumab či kombinace nivolumabu s ipilimumabem byly schváleny Food and Drug Administration (FDA) pro předléčený kolorektální karcinom s defektem v mismatch repair genech / vysokou mikrosatelitovou instabilitou (dMMR/MSI-H) a pembrolizumab získal schválení FDA do první linie paliativní léčby těchto pacientů. V České republice jsou bohužel tyto molekuly v indikaci kolorektálního karcinomu bez registrace a samozřejmě bez úhrady. Současně se do klinické praxe dostala kombinace cetuximabu a encorafenibu u předléčených pacientů s BRAF V600E mutací, bohužel zatím také bez úhrady.
Cemiplimab v léčbě nemelanomových kožních nádorů
01/2021 Doc. MUDr. David Vrána, Ph.D.
Nemelanomové kožní nádory představují nejčastější nádorová onemocnění vůbec. Radioterapie a chirurgická léčba tvoří základní léčebné modality, kdy jejich vlastní volba závisí na lokalizaci nádoru, věku, komorbiditách a současně preferencích pacienta. Malá část těchto nádorů bohužel progreduje do lokálně pokročilé či metastazující formy, kdy jsou možnosti lokoregionální terapie vyčerpány. Cemiplimab představuje další molekulu ze skupiny checkpoint inhibitorů (patří mezi inhibitory receptoru programované buněčné smrti 1 [programmed cell death protein 1, PD-1]), která prokázala svoji účinnost a bezpečnost v klinických studiích u lokálně pokročilého či metastazujícího spinocelulárního i bazocelulárního karcinomu, u nichž byly vyčerpány možnosti radioterapie a chirurgie. Cemiplimab tak představuje další možnost léčby těchto malignit s ohledem na omezenou účinnost samostatné konvenční chemoterapie.
CELÝ ČLÁNEK
Nemelanomové kožní nádory představují nejčastější nádorová onemocnění vůbec. Radioterapie a chirurgická léčba tvoří základní léčebné modality, kdy jejich vlastní volba závisí na lokalizaci nádoru, věku, komorbiditách a současně preferencích pacienta. Malá část těchto nádorů bohužel progreduje do lokálně pokročilé či metastazující formy, kdy jsou možnosti lokoregionální terapie vyčerpány. Cemiplimab představuje další molekulu ze skupiny checkpoint inhibitorů (patří mezi inhibitory receptoru programované buněčné smrti 1 [programmed cell death protein 1, PD-1]), která prokázala svoji účinnost a bezpečnost v klinických studiích u lokálně pokročilého či metastazujícího spinocelulárního i bazocelulárního karcinomu, u nichž byly vyčerpány možnosti radioterapie a chirurgie. Cemiplimab tak představuje další možnost léčby těchto malignit s ohledem na omezenou účinnost samostatné konvenční chemoterapie.
Kombinace nivolumabu a ipilimumabu v první linii léčby nemalobuněčného plicního karcinomu
01/2021 Doc. MUDr. David Vrána, Ph.D.
Metastazující nemalobuněčný plicní karcinom představuje onemocnění s infaustní prognózou. Zavedení tyrosinkinázových inhibitorů specifických mutací zlepšilo výsledky léčby u části pacientů, nicméně většina z nich byla až do příchodu imunoterapie odkázána na konvenční chemoterapii s neuspokojivými výsledky. Řada molekul v rámci imunoterapie prokázala svoji účinnost a bezpečnost v první i druhé linii paliativní léčby plicních karcinomů. Nově se do klinické praxe dostala na základě výsledků klinických studií CheckMate 227 a CheckMate 9LA i kombinace nivolumabu s ipilimumabem. Kombinovaná terapie nivolumabem s ipilimumabem představuje novou léčebnou možnost u pacientů s nemalobuněčným plicním karcinomem bez přítomnosti specifických mutací a bez ohledu na expresi ligandu programované buněčné smrti 1 (programmed cell death-ligand 1, PD-L1). Registrace v České republice a úhrada této kombinace z veřejného zdravotního pojištění v tuto chvíli bohužel chybí.
CELÝ ČLÁNEK
Metastazující nemalobuněčný plicní karcinom představuje onemocnění s infaustní prognózou. Zavedení tyrosinkinázových inhibitorů specifických mutací zlepšilo výsledky léčby u části pacientů, nicméně většina z nich byla až do příchodu imunoterapie odkázána na konvenční chemoterapii s neuspokojivými výsledky. Řada molekul v rámci imunoterapie prokázala svoji účinnost a bezpečnost v první i druhé linii paliativní léčby plicních karcinomů. Nově se do klinické praxe dostala na základě výsledků klinických studií CheckMate 227 a CheckMate 9LA i kombinace nivolumabu s ipilimumabem. Kombinovaná terapie nivolumabem s ipilimumabem představuje novou léčebnou možnost u pacientů s nemalobuněčným plicním karcinomem bez přítomnosti specifických mutací a bez ohledu na expresi ligandu programované buněčné smrti 1 (programmed cell death-ligand 1, PD-L1). Registrace v České republice a úhrada této kombinace z veřejného zdravotního pojištění v tuto chvíli bohužel chybí.
Novinky v systémové léčbě metastazujícího karcinomu žaludku a gastroezofageální junkce
03/2020 Doc. MUDr. David Vrána, Ph.D.
Hlavním cílem léčby lokálně pokročilého adenokarcinomu žaludku či gastroezofageální junkce je zlepšit kvalitu života, zmírnit symptomy onemocnění a prodloužit celkové přežití pacientů. Obvyklou terapií do první linie léčby zůstává kombinace chemoterapeutik na bázi platinového derivátu, eventuálně s trastuzumabem u nádorů exprimujících receptor pro lidský epidermální růstový faktor 2 (human epidermal growth factor receptor 2, HER2). Nově se i do první linie dostává imunoterapie pembrolizumabem. Standardní terapie druhé a vyšší linie je mnohem méně definována, kdy obvyklým režimem u pacientů v dobrém výkonnostním stavu zůstává paclitaxel s ramucirumabem, eventuálně monoterapie na bázi taxanu, irinotecanu či capecitabinu. U pacientů s mikrosatelitovou instabilitou či defektem mismatch repair genů je možností volby pembrolizumab. Ve třetí linii je nově k dispozici trifluridin/tipiracil jako léčebný standard. Níže uvedený text si klade za cíl shrnout současný léčebný algoritmus lokálně pokročilého či metastazujícího adenokarcinomu žaludku a gastroezofageální junkce.
CELÝ ČLÁNEK
Hlavním cílem léčby lokálně pokročilého adenokarcinomu žaludku či gastroezofageální junkce je zlepšit kvalitu života, zmírnit symptomy onemocnění a prodloužit celkové přežití pacientů. Obvyklou terapií do první linie léčby zůstává kombinace chemoterapeutik na bázi platinového derivátu, eventuálně s trastuzumabem u nádorů exprimujících receptor pro lidský epidermální růstový faktor 2 (human epidermal growth factor receptor 2, HER2). Nově se i do první linie dostává imunoterapie pembrolizumabem. Standardní terapie druhé a vyšší linie je mnohem méně definována, kdy obvyklým režimem u pacientů v dobrém výkonnostním stavu zůstává paclitaxel s ramucirumabem, eventuálně monoterapie na bázi taxanu, irinotecanu či capecitabinu. U pacientů s mikrosatelitovou instabilitou či defektem mismatch repair genů je možností volby pembrolizumab. Ve třetí linii je nově k dispozici trifluridin/tipiracil jako léčebný standard. Níže uvedený text si klade za cíl shrnout současný léčebný algoritmus lokálně pokročilého či metastazujícího adenokarcinomu žaludku a gastroezofageální junkce.
Atezolizumab v léčbě nemalobuněčného karcinomu plic
01/2020 MUDr. Gyula Nyárs; doc. MUDr. David Vrána, Ph.D.
Atezolizumab je modifikovaná humanizovaná monoklonální protilátka IgG1 proti Ligandu 1 programované buněčné smrti (PD-L1). Je jedním z nemnoha tzv. checkpoint inhibitorů, které lze využít k terapii pacientů s nemalobuněčným plicním karcinomem, přičemž podle registrace je v současnosti v České republice schválena pouze indikace ve druhé a vyšší linii paliativní terapie po selhání chemoterapie či cílené léčby, a to navíc bez úhrady. Cílem tohoto článku je poskytnout čtenáři stručný a ucelený souhrn o výsledcích stěžejních studií, které prokázaly efektivitu a bezpečnost atezolizumabu nejen ve druhé, ale i v první linii paliativní léčby.
CELÝ ČLÁNEK
Atezolizumab je modifikovaná humanizovaná monoklonální protilátka IgG1 proti Ligandu 1 programované buněčné smrti (PD-L1). Je jedním z nemnoha tzv. checkpoint inhibitorů, které lze využít k terapii pacientů s nemalobuněčným plicním karcinomem, přičemž podle registrace je v současnosti v České republice schválena pouze indikace ve druhé a vyšší linii paliativní terapie po selhání chemoterapie či cílené léčby, a to navíc bez úhrady. Cílem tohoto článku je poskytnout čtenáři stručný a ucelený souhrn o výsledcích stěžejních studií, které prokázaly efektivitu a bezpečnost atezolizumabu nejen ve druhé, ale i v první linii paliativní léčby.
HITHOC - možnost kombinované léčby maligního pleurálního mezoteliomu
05/2019 Doc. MUDr. David Vrána, Ph.D.; MUDr. Nikol Rušarová; MUDr. Marek Szkorupa, Ph.D.
Maligní pleurální mezoteiiom patří bohužel stále mezi onemocnění se všeobecně špatnou prognózou. V tuto chvíli neexistují doporučení, která by jednoznačně definovala optimální léčebnou strategii. Z publikovaných dat se zdá, že multimodální přístup kombinující neoadjuvantní či adjuvantní chemoterapii na bázi platinového derivátu a pemetrexedu, chirurgickou resekci a eventuální peroperační laváž pleurální dutiny chemoterapeutikem přináší pacientům největší benefit. I když jde o přístupy, které jsou stále určeny pouze pro selektovanou skupinu pacientů v dobrém výkonnostním stavu, bez známek generalizace onemocnění a bez závažných komorbidit. Je třeba dalších klinických studií, které by jednoznačně definovaly optimální léčebný algoritmus pro maligní pleurální mezoteliom.
CELÝ ČLÁNEK
Maligní pleurální mezoteiiom patří bohužel stále mezi onemocnění se všeobecně špatnou prognózou. V tuto chvíli neexistují doporučení, která by jednoznačně definovala optimální léčebnou strategii. Z publikovaných dat se zdá, že multimodální přístup kombinující neoadjuvantní či adjuvantní chemoterapii na bázi platinového derivátu a pemetrexedu, chirurgickou resekci a eventuální peroperační laváž pleurální dutiny chemoterapeutikem přináší pacientům největší benefit. I když jde o přístupy, které jsou stále určeny pouze pro selektovanou skupinu pacientů v dobrém výkonnostním stavu, bez známek generalizace onemocnění a bez závažných komorbidit. Je třeba dalších klinických studií, které by jednoznačně definovaly optimální léčebný algoritmus pro maligní pleurální mezoteliom.
Aktuální léčebné možnosti pacientek s metastatickým HER-2+/HER-2- karcinomem prsu
02/2019 MUDr. Nikol Rušarová, MUDr. Marie Bartoušková, doc. MUDr. David Vrána, Ph.D.
Karcinom prsu je nejčastěji diagnostikovaným onemocněním postihujícím ženy (vyjma nádorů kůže) a i přes včasnou diagnostiku je téměř 5 % pacientek zachyceno ve IV. stadiu. Díky vývoji nových molekul můžeme v současné době pohlížet na karcinom prsu jako na chronické onemocnění, nicméně při metastatickém postižení se nadále jedná o onemocnění nevyléčitelné. Karcinom prsu je velmi heterogenní onemocnění složené z mnoha podtypů s odlišným biologickým chováním a odlišnou odpovědí na léčbu.
CELÝ ČLÁNEK
Karcinom prsu je nejčastěji diagnostikovaným onemocněním postihujícím ženy (vyjma nádorů kůže) a i přes včasnou diagnostiku je téměř 5 % pacientek zachyceno ve IV. stadiu. Díky vývoji nových molekul můžeme v současné době pohlížet na karcinom prsu jako na chronické onemocnění, nicméně při metastatickém postižení se nadále jedná o onemocnění nevyléčitelné. Karcinom prsu je velmi heterogenní onemocnění složené z mnoha podtypů s odlišným biologickým chováním a odlišnou odpovědí na léčbu.
Biosimilární trastuzumab - máme se bát nebo těšit?
04/2018 Doc. MUDr. David Vrána, Ph.D.
Trastuzumab představuje jednu ze základních cílených molekul používaných v současné onkologii. Vzhledem k vysoké incidenci karcinomu prsu, stále se prodlužujícímu přežití pacientek s HER2 pozitivním karcinomem strmě rostou i náklady na trastuzumab. S ohledem na vypršení patentu Herceptinu v Evropě je enormní snaha o jeho náhradu levnějšími ekvivalenty. Biosimilars tak představují možnou dostupnější alternativu Herceptinu. V současné chvíli je v Evropě schválených několik biosimilars trastuzumabu (Ontruzant, Kanjinti, Herzuma) a další čekají na schválení. Jejich využití představuje pro plátce možnou úsporu v řádu 20-30 %, a tím i eventuální možnost rozšíření na indikace, které dosud úhradu postrádají. Biosimilars jsou běžně používány v České republice již řadu let s dobrými zkušenostmi, nicméně s ohledem na odlišný proces schvalování biosimilars ve srovnání s referenčními molekulami je třeba mít na paměti možné nežádoucí účinky, které se při testování na malé skupině pacientů nemusely projevit.
CELÝ ČLÁNEK
Trastuzumab představuje jednu ze základních cílených molekul používaných v současné onkologii. Vzhledem k vysoké incidenci karcinomu prsu, stále se prodlužujícímu přežití pacientek s HER2 pozitivním karcinomem strmě rostou i náklady na trastuzumab. S ohledem na vypršení patentu Herceptinu v Evropě je enormní snaha o jeho náhradu levnějšími ekvivalenty. Biosimilars tak představují možnou dostupnější alternativu Herceptinu. V současné chvíli je v Evropě schválených několik biosimilars trastuzumabu (Ontruzant, Kanjinti, Herzuma) a další čekají na schválení. Jejich využití představuje pro plátce možnou úsporu v řádu 20-30 %, a tím i eventuální možnost rozšíření na indikace, které dosud úhradu postrádají. Biosimilars jsou běžně používány v České republice již řadu let s dobrými zkušenostmi, nicméně s ohledem na odlišný proces schvalování biosimilars ve srovnání s referenčními molekulami je třeba mít na paměti možné nežádoucí účinky, které se při testování na malé skupině pacientů nemusely projevit.
Stranová lokalizace kolorektálního karcinomu ovlivňuje prognózu i strategii léčby
02/2018 Doc. MUDr. David Vrána, Ph.D.
Kolorektální karcinom představuje druhé nejčastější nádorové onemocnění v populaci.
V posledních letech přibývá důkazů o prediktivní a prognostické roli lokalizace nádoru v tlustém střevě v případě generalizovaného karcinomu. Existuje několik teorií, které se tuto skutečnost snaží vysvětlit, a to na základě embryogeneze trávicí trubice, bakteriální kolonizace či genetické predispozice. Retrospektivní hodnocení s cílenou léčbou (panitumumab, cetuximab) jednoznačně prokázalo benefit anti-EGFR léčby u levostranného karcinomu, ale nikoliv u karcinomu pravostranného. Pravostranné karcinomy mají horší prognózu bez ohledu na způsob léčby. Tento rozdíl je patrný i v dalších liniích léčby. Stranová lokalizace tak představuje prediktivní faktor pro anti-EGFR léčbu a stejně tak asi jediný prediktivní faktor pro použití bevacizumabu.
CELÝ ČLÁNEK
Kolorektální karcinom představuje druhé nejčastější nádorové onemocnění v populaci.
V posledních letech přibývá důkazů o prediktivní a prognostické roli lokalizace nádoru v tlustém střevě v případě generalizovaného karcinomu. Existuje několik teorií, které se tuto skutečnost snaží vysvětlit, a to na základě embryogeneze trávicí trubice, bakteriální kolonizace či genetické predispozice. Retrospektivní hodnocení s cílenou léčbou (panitumumab, cetuximab) jednoznačně prokázalo benefit anti-EGFR léčby u levostranného karcinomu, ale nikoliv u karcinomu pravostranného. Pravostranné karcinomy mají horší prognózu bez ohledu na způsob léčby. Tento rozdíl je patrný i v dalších liniích léčby. Stranová lokalizace tak představuje prediktivní faktor pro anti-EGFR léčbu a stejně tak asi jediný prediktivní faktor pro použití bevacizumabu.