Vybrané články

Zobrazují se články pro štítek radiační onkologie. Zobrazit všechny články

Zobrazovací metody

06/2017 MUDr. Šárka Bohatá, Ph.D.; prof. MUDr. Vlastimil Válek, CSc., MBA
Pro primární diagnostiku kolorektálního karcinomu je zlatým standardem kolonoskopie spojená s biopsií. Přesný staging a předoperační vyšetření jsou pro stanovení optimální léčby kolorektálního karcinomu klíčové, jsou důležitým faktorem při rozhodování o neoadjuvantní léčbě a také determinují prognózu. Nejpřesnější metodou pro hodnocení invaze do rektální stěny je zejména u nižších stadií onemocnění endoskopická ultrasonografie, která se používá především pro T staging. Přesnost endoskopické ultrasonografie při T stagingu závisí na stadiu lokální invaze tumoru, v průměru se pohybuje okolo 85 %. Přesnost nodálního stagingu je okolo 70-75 %. Vyšetření výpočetní tomografií je široce dostupné a rychlé, nicméně není metodou volby pro hodnocení vrstev stěny střeva, proto ho nelze dobře použít pro lokální staging tumoru a špatně lze na něm hodnotit superficiální nádory. Vyšetření hrudníku, břicha a pánve touto zobrazovací metodou se používá především k hodnocení vzdálených metastáz. Magnetická rezonance je v rukou zkušeného radiologa metodou první volby pro staging a měla by být povinná při plánování léčby a typu operačního výkonu i při hodnocení léčebné odpovědi. Magnetická rezonance je v současnosti jediná zobrazovací a reprodukovatelná metoda s vysokou specificitou (92 %) pro předpověď negativního cirkumferenčního resekčního okraje a pro určení hloubky invaze mimo muscularis proprii. U tumorů distálního rekta je stěžejní pro rozhodnutí chirurga, zda je realizovatelný sfinktery šetřící zákrok či nikoli. U vyšších stadií může magnetická rezonance zobrazit extramurální vaskulární invazi tumoru, která je nezávislým prognostickým faktorem lokální i vzdálené rekurence a horšího celkového přežití. Umožňuje selektovat pacienty, kteří budou mít profit z neoadjuvantní terapie. Magnetická rezonance dokáže odlišit pacienty s dobrou odpovědí na neoadjuvantní léčbu od tzv. non-respondérů. Stanovení stupně regrese tumoru pomocí této metody je nezávislým předpovědním faktorem celkového přežití a celkového bezpříznakového přežití pacientů s karcinomem rekta. V neposlední řadě má významnou roli také u pacientů s lokální rekurencí. U pacientů, kteří podstoupili neoadjuvantní chemoradioterapii, mají všechny tyto metody nižší přesnost, a to vzhledem k problematickému odlišení fibrózy, desmoplastické reakce, edému, zánětu a viabilních nádorových okrsků v jizevnaté tkáni.
CELÝ ČLÁNEK

Metastatické postižení axilárních lymfatických uzlin u karcinomu prsu - problematika a možnosti diagnostiky

10/2016 Monika Schneiderová
Operační odstranění axilárních lymfatických uzlin je nedílnou součástí správně, tj. lege artis, provedené operace zhoubného nádoru prsu. V dnešní době jsou standardem dva typy operačního ošetření axily - klasická disekce axily a operace sentinelové uzliny (sentinel node biopsy - SNB). Provedení biopsie sentinelové uzliny má pro pacientku velký význam, protože výrazně šetří tkáně axily. Podmínkou indikace a provedení SNB je negativní výsledek stagingového vyšetření lymfatických uzlin axily. Výsledek vyšetření axilárních lymfatických uzlin má tedy pro pacientku zásadní význam a může významně ovlivnit další kvalitu jejího života. Nesprávný závěr vyšetření má negativní dopad na osud pacientky v obou případech nesprávného hodnocení - nadhodnocení (falešná pozitivita) i podhodnocení (falešná negativita). Optimální provedení stagingového vyšetření axilárních lymfatických uzlin a jeho správný závěr klade poměrně velké nároky na erudici, pozornost i čas vyšetřujícího lékaře. Hlavní problém představují uzliny s počínajícím (minimálním) metastatickým postižením, kde je obraz postižení diskrétní a může být podobný s uzlinou se zánětlivou aktivací. Diagnostika lymfatického systému je diagnostika aktivního reaktivního systému, kde je pravidlem průběžná změna jeho obrazu. Diagnostik tak neposuzuje přítomnost možného metastatického postižení v jednom neměnném „základním“ obrazu lymfatické uzliny, ale setkává se s celým spektrem obrazů lymfatických uzlin.
CELÝ ČLÁNEK

Víme, kdy a jak ozařovat svodnou lymfatickou oblast u časného karcinomu prsu?

10/2016 Renata Soumarová
Radioterapie je nedílnou součástí léčby časného karcinomu prsu. Cílovým objemem pro adjuvantní ozáření po parciální mastektomii je prs se svodnou lymfatickou oblastí nebo bez ní, což závisí na postižení uzlin. Po radikální mastektomii závisí rozhodnutí o lokoregionální radioterapii i na velikosti nádoru. O indikacích a rozsahu radioterapie regionálních lymfatických uzlin se vedou stále diskuse. Při rozhodování je důležitý zejména vliv radioterapie na lokální kontrolu a celkové přežití pacientek, ale je nutné také zohlednit možný vliv léčby na pozdní, zejména kardiální, toxicitu. Práce na základě současných poznatků a dat diskutuje indikace a techniky radioterapie axilární, supraklavikulární a vnitřní mamární oblasti.
CELÝ ČLÁNEK

Radioterapie karcinomu plic

08/2016 Petr Čoupek, Petr Burkoň, Irena Čoupková, Radana Dymáčková, Libor Komínek
Radioterapie je nedílnou součástí léčby bronchogenního karcinomu. Nejčastěji je indikována jako kurativní léčba nemalobuněčného karcinomu klinického stadia III, kde může být aplikována sekvenčně po chemoterapii nebo lépe jako konkomitantní chemoradioterapie. V posledních letech se často užívá extrakraniální stereotaktická radioterapie, která umožňuje velmi přesnou aplikaci vysoké dávky záření v krátkém čase. Rovněž u malobuněčného bronchogenního karcinomu má konkomitantní chemoradioterapie nejlepší výsledky. Radioterapie je s výhodou využívána také v paliativním přístupu při metastatickém postižení mozku, kostí a jiných orgánů.
CELÝ ČLÁNEK

Komplikace a nežádoucí účinky radioterapie plicního karcinomu

07/2016 Ondřej Venclíček
Článek nabízí stručný přehled nežádoucích účinků, ke kterým dochází při radioterapii plicních nádorů. Nežádoucí účinky radioterapie jsou plicní a mimoplicní, časné a pozdní. Kromě samotného postradiačního postižení plic je v textu rozebráno postradiační postižení jícnu, kůže, srdce, míchy a brachiálního plexu, z důvodu relativně častého ozařování neurokrania u pacientů s plicním karcinomem s metastatickým postižením mozku je zmíněno i postradiační postižení mozku.
CELÝ ČLÁNEK

Radioterapie v léčbě metastatického postižení páteře

05/2016 Marek Slávik, Ludmila Hynková, Petr Burkoň, Tomáš Kazda, Pavla Navrátilová, Pavel Šlampa
Radioterapie je účinnou metodou v paliativní léčbě metastatického postižení páteře. Ozáření kostních metastáz včetně metastáz do oblasti skeletu páteře je nejčastěji indikovanou paliativní radioterapií u generalizovaného nádorového onemocnění. Radioterapie bývá indikována pro její analgetický efekt a pro zpevnění kosti reosifikací v prevenci vzniku patologických fraktur. Má své místo i v léčbě nejzávažnější komplikace metastáz do obratlů - syndromu míšní kom­prese. Práce sumarizuje možnosti, indikace a praktické aspekty plánování standardní radioterapie s důrazem na metastatické postižení páteře. Dále se zabývá možnostmi a postavením stereotaktické extrakraniální radioterapie (stereotactic body radiotherapy - SBRT) v léčbě metastatického postižení páteře, která se jeví jako metoda efektivnější, s velkým potenciálem do budoucna.
CELÝ ČLÁNEK

Prevence nádorových onemocnění prsů – preventivnímu myšlení se učíme od dětství

02/2016 Miroslava Skovajsová
Screening nádorů prsu je jedinou ověřenou metodou snižování úmrtnosti na karcinom prsu. Samovyšetřování prsu je přes existenci mamografie a ultrazvukových vyšetření stále nezbytnou součástí prevence karcinomu prsní žlázy u žen ve fertilním věku i žen po menopauze. Nositeli edukace o prevenci by se vedle dobrovolnic z pacientských organizací měli opět stát i zdravotníci.
CELÝ ČLÁNEK