Vybrané články
Zobrazují se články pro štítek Kubeček Ondřej . Zobrazit všechny články
Dlouhodobá kontrola onemocnění u pacienta s metastazujícím adenokarcinomem sigmoidea léčeným trifluridin/tipiracilem – kazuistika
04/2023 MUDr. Ondřej Kubeček, Ph.D.
Kazuistika popisuje případ pacienta s metastazujícím adenokarcinomem sigmoidea a prokázanou mutací KRASG12D, u kterého bylo dosaženo dlouhodobé stabilizace onemocnění ve třetí linii paliativní chemoterapie trifluridin/tipiracilem. Případ demonstruje, že určitá skupina pacientů může mít z léčby trifluridin/tipiracilem významný benefit, a to i v případě průkazu prognosticky nepříznivé mutace genu KRAS. U pacienta byly přítomny klinické a laboratorní faktory spojené s lepší prognózou (≤ 2 orgárny postižené metastázami, absence jaterních metastáz, alkalická fosfatáza <300 lU/l, redukce dávky z důvodu toxicity a poměr mezi neutrofily a lymfocyty <5). Prospektivní validace prognostického a/nebo prediktivního potenciálu těchto faktorů a hlubší porozumění významu přítomnosti konkrétních mutací by mohly v budoucnu pomoci při plánování léčby trifluridin/tipiracilem u konkrétního pacienta.
CELÝ ČLÁNEK
Kazuistika popisuje případ pacienta s metastazujícím adenokarcinomem sigmoidea a prokázanou mutací KRASG12D, u kterého bylo dosaženo dlouhodobé stabilizace onemocnění ve třetí linii paliativní chemoterapie trifluridin/tipiracilem. Případ demonstruje, že určitá skupina pacientů může mít z léčby trifluridin/tipiracilem významný benefit, a to i v případě průkazu prognosticky nepříznivé mutace genu KRAS. U pacienta byly přítomny klinické a laboratorní faktory spojené s lepší prognózou (≤ 2 orgárny postižené metastázami, absence jaterních metastáz, alkalická fosfatáza <300 lU/l, redukce dávky z důvodu toxicity a poměr mezi neutrofily a lymfocyty <5). Prospektivní validace prognostického a/nebo prediktivního potenciálu těchto faktorů a hlubší porozumění významu přítomnosti konkrétních mutací by mohly v budoucnu pomoci při plánování léčby trifluridin/tipiracilem u konkrétního pacienta.
Současné možnosti imunoterapie maligního melanomu
03/2018 MUDr. Jindřich Kopecký, Ph.D.; MUDr. Ondřej Kubeček
Díky postupnému zlepšování porozumění komplexním interakcím mezi imunitním systémem a nádorem a současnému pochopení molekulárních interakcí mezi nádorovými buňkami a imunitním systémem na úrovni tzv. kontrolních bodů imunity (checkpoint inhibitory) došlo v posledních letech k renesanci imunoterapie jako léčebné modality v onkologii. Následující článek je zaměřen na současné postavení checkpoint inhibitorů v léčbě maligního melanomu a další možnosti jejich využití v blízké budoucnosti.
CELÝ ČLÁNEK
Díky postupnému zlepšování porozumění komplexním interakcím mezi imunitním systémem a nádorem a současnému pochopení molekulárních interakcí mezi nádorovými buňkami a imunitním systémem na úrovni tzv. kontrolních bodů imunity (checkpoint inhibitory) došlo v posledních letech k renesanci imunoterapie jako léčebné modality v onkologii. Následující článek je zaměřen na současné postavení checkpoint inhibitorů v léčbě maligního melanomu a další možnosti jejich využití v blízké budoucnosti.
Nežádoucí účinky spojené s imunoterapií
02/2017 MUDr. Aneta Kyllarová, MUDr. Ondřej Kubeček, MUDr. Jindřich Kopecký, Ph.D.
Imunoterapie se od roku 2011 postupně stala součástí standardní léčby vybraných nádorových onemocnění. Rozšiřuje se nejen spektrum diagnóz léčených touto modalitou, ale současně narůstá i absolutní počet pacientů, kteří tuto léčbu podstupují. S nástupem imunoterapie jsme však vystaveni i novému spektru nežádoucích účinků, které mají odlišný charakter i průběh ve srovnání s konvenční terapií. Cílem tohoto článku je podat stručný a ucelený pohled o současných poznatcích týkajících se nežádoucích účinků imunoterapie a jejich managementu. Tento souhrn by měl poskytnout základní informace lékařům, kteří s těmito léky běžně nepřicházejí do kontaktu, aby byli s možnými nežádoucími účinky obeznámeni, mohli je předvídat a řešit nebo postiženého pacienta zavčas odeslat do příslušného klinického centra.
CELÝ ČLÁNEK
Imunoterapie se od roku 2011 postupně stala součástí standardní léčby vybraných nádorových onemocnění. Rozšiřuje se nejen spektrum diagnóz léčených touto modalitou, ale současně narůstá i absolutní počet pacientů, kteří tuto léčbu podstupují. S nástupem imunoterapie jsme však vystaveni i novému spektru nežádoucích účinků, které mají odlišný charakter i průběh ve srovnání s konvenční terapií. Cílem tohoto článku je podat stručný a ucelený pohled o současných poznatcích týkajících se nežádoucích účinků imunoterapie a jejich managementu. Tento souhrn by měl poskytnout základní informace lékařům, kteří s těmito léky běžně nepřicházejí do kontaktu, aby byli s možnými nežádoucími účinky obeznámeni, mohli je předvídat a řešit nebo postiženého pacienta zavčas odeslat do příslušného klinického centra.