Vybrané články

04/2018 Prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc.
Precizní onkologie vyžaduje přizpůsobení léčby jednotlivci a jeho onkologickému onemocnění na základě jedinečných molekulárních a biologických vlastností. V pregenomické éře jsou nádorová onemocnění klasifikována na základě primární lokalizace nádoru a histologie. V nadcházejících genomických obdobích budou nádorová onemocnění reklasifikována na základě molekulárních a biologických charakteristik, což povede ke zvýšení počtu typů nádorových onemocnění. V budoucnu bude definováno stále více a více identifikátorů nádorové diverzity a lze očekávat konec pregenomické éry vzácných nádorů.

06/2017 MUDr. Gabriela Krákorová, Ph.D., MUDr. Hynek Mírka, Ph.D., prof. MUDr. Miloš Pešek, CSc.
Afatinib je perorální přípravek, tyrozinkinázový inhibitor receptoru pro epidermální růstový faktor (epidermal growth factor receptor, EGFR) druhé generace. Užívá se v léčbě neresekabilního lokálně pokročilého či metastazujícího nemalobuněčného karcinomu plic, u nemocných s pozitivními mutacemi genu kódujícího receptor pro epidermální růstový faktor. Afatinib jako první tyrozinkinázový inhibitor EGFR prokázal prodloužení celkového přežití ve srovnání s chemoterapií u nemocných s pozitivní mutací EGFR na exonu 19 (prodloužení mediánu přežití o 12,2 měsíce při použití afatinibu). Mezi nejčastější nežádoucí účinky patří vyrážka, průjem, stomatitida a paronychium. Pro zvládání nežádoucích účinků je nutné, aby nemocný spolupracoval a byl dobře informován. Na Klinice pneumologie a ftizeologie FN a LF UK Plzeň se nám osvědčilo zkrácené písemné poučení, které je součástí lékařské zprávy. V případě průjmů je nutná dostatečná hydratace, dietní opatření a užívání loperamidu, kterým by měl být nemocný vybaven ihned při zahájení léčby afatinibem. Kazuistika dokládá dobré zvládnutí nežádoucích účinků u spolupracující nemocné s vysokou adherencí k léčbě. V souhlase s literaturou zůstává dobrý léčebný účinek neovlivněn i při redukci denní dávky afatinibu na polovinu.

06/2017 MUDr. Eugen Kubala
Fluoropyrimidiny již dlouho představují základní kámen léčby kolorektálního karcinomu. Lonsurf je perorálně podávaná kombinace analogu thymidinu na bázi nukleové kyseliny - trifluridinu a inhibitoru thymidinfosforylázy - tipiracil hydrochloridu. Trifluridin je aktivní cytotoxická složka této kombinace. Jeho trifosfátová forma je včleněna do DNA, přičemž takové začlenění má za následek její protinádorové účinky. Tipiracil hydrochlorid je silným inhibitorem thymidinfosforylázy a v kombinaci s trifluridinem zabraňuje rychlé degradaci trifluridinu, což umožňuje udržování odpovídajících plazmatických koncentrací aktivního léčiva. Výsledky randomizované, placebem kontrolované, dvojitě zaslepené studie fáze 3 RECOURSE potvrdily výsledky předchozích hodnocení perorálního přípravku Lonsurf u pacientů s metastazujícím kolorektálním karcinomem, kteří již podstoupili rozsáhlou léčbu. Podávání přípravku Lonsurf bylo spojeno s klinicky významným prodloužením celkového přežití u všech podskupin pacientů, kterým byl podáván. Kombinace trifluridinu a tipiracilu je schopen nahradit 5-fluorouracil u pacientů, u nichž se vytvořila rezistence na tuto léčbu. Ukazuje se, že kombinace s biologickou léčbou anebo oxaliplatinou a irinotecanem má velkou budoucnost v léčbě nejen metastazujícího kolorektálního karcinomu.

06/2017 MUDr. Martin Svatoň, prof. MUDr. Miloš Pešek, CSc.
Crizotinib je tyrozinkinázový inhibitor cílící na translokaci genu ALK. Na základě studií Profile 1007 a Profile 1014 se v minulosti stal základem léčby pro pacienty s translokací ALK jak v první, tak případně i ve druhé linii léčby. Jeho toxický profil je přijatelný a obvykle dobře zvládnutelný. V České republice byl vzhledem k formě úhrady užíván dosud výhradně v linii druhé a v článku dokládáme zkušenosti z našeho pracoviště s tímto přípravkem. V současné době doložily účinnost u nemocných s translokacemi ALK i další léky (ceritinib, alectinib), a tak je otázkou, jaké léčebné schéma zvolit, což je blíže probráno v diskusi.

05/2017 MUDr. Igor Sirák
U pacientek s lokálně pokročilým karcinomem prsu obvykle podáváme systémovou terapii, která předchází operační léčbě a/nebo radioterapii. Chemoterapie založená na antracyklinech a taxanech je obvykle doporučovaná v neoadjuvantním podání, avšak s nezanedbatelnou toxicitou, která neumožňuje její podání u starých a křehkých pacientek. Na druhé straně, perorální vinorelbin je na základně prospektivních studií a klinických zkušeností velmi dobře tolerován i u starších pacientek s relabujícím nebo metastazujícím karcinomem prsu. Následující kasuistika popisuje velmi dobrou léčebnou odpověď i toleranci u velmi staré a křehké pacientky s chemonaivním lokálně pokročilým karcinomem prsu. Tato dobře dostupná a nenákladná léčba může navodit dlouhotrvající, a dokonce i opakovanou léčebnou odpověď při velmi dobré kvalitě života.

05/2017 MUDr. Lenka Jakubíková, Ph.D., MUDr. Jana Špeldová, MUDr. Marcela Tomíšková, prof. MUDr. Jana Skřičková, CSc.
Autorky v první části článku shrnují dosavadní léčebné výsledky nivolumabu u skvamózního i neskvamózního karcinomu plic a současně bezpečnostní profil tohoto typu imunoterapie včetně doporučení předcházení i opatření při vzniku nežádoucích účinků. V samotných případech jsou popisovány nežádoucí účinky, a to zejména slabosti a vyčerpání u dvou vybraných pacientů, u kterých byl ihned po zahájení léčby nivolumabem pozorován závažný stupeň únavy s nutností trvalého vysazení léčby, ale podle kontrolních zobrazovacích vyšetření došlo s odstupem dvou měsíců po poslední dávce imunoterapie k dobře zobrazitelné parciální léčebné odpovědi, která setrvala po dobu jednoho roku u obou pacientů.

05/2017 Prof. MUDr. Jindřich Fínek, Ph.D., MHA
Bevacizumab reprezentuje univerzální anti-VEGF léčbu účinnou u četných solidních nádorů v kombinaci s chemoterapií.

04/2017 MUDr. Tomáš Svoboda, Ph.D.
Do klinické praxe se u hormonálně závislého metastazujícího karcinomu prsu dostává nová skupina cílených léčiv. Jde o inhibitory cyklindependentních kináz 4/6 (CDK4/6) podávané současně s inhibitorem aromatázy. Nejnovější publikovaná data ze studie MONALEESA-2 s letrozolem a ribociclibem ukazují na vysokou účinnost této kombinace a dobrý profil toxicity. Mediánu doby bez progrese nemoci u ribociclibu dokonce nebylo zatím dosaženo. Zdá se, že tento postup má velkou šanci stát se novým léčebným standardem již v první linii léčby, což dokazuje jeho uvedení v současných nejvýznamnějších světových léčebných doporučeních.

04/2017 MUDr. Miloš Holánek
Hormonální terapie představuje u pacientek s diseminovaným, hormonálně dependentním karcinomem prsu jednoznačně preferovanou léčebnou alternativu. Měla by být zvažována u všech pacientek, bez ohledu na rozsah a místo postižení. Pouze v případě rychle progredujícího, agresivního onemocnění se známkami viscerální krize je vhodné zahájit léčbu pomocí chemoterapie, protože nástup účinku chemoterapie bývá rychlejší než nástup účinku hormonální léčby. Aktuálně se možnosti hormonální terapie pokročilého karcinomu prsu mění - díky kombinaci hormonální terapie s inhibitory cyklin-dependentní kinázy 4/6 (CDK4/6) došlo k výraznému zlepšení účinnosti terapie. Ke zlepšení léčby došlo ve všech podskupinách pacientů, kterým byly inhibitory CDK4/6 podány. Doposud nebyl identifikován prediktor, který by dokázal identifikovat pacientky s nejlepším profitem z této léčby. V rámci klinických hodnocení byly hodnoceny následující přípravky ze skupiny inhibitorů CDK4/6 - palbociclib, ribociclib a abemaciclib. Článek představuje shrnutí týkající se účinnosti a tolerance těchto přípravků.

04/2017 MUDr. Dagmar Brančíková, Ph.D., MUDr. Markéta Protivánková
Léčba lokálně pokročilého nádoru prsu s amplifikací HER2/neu je systémová a skládá se z chemoterapie a blokády receptoru. Neoadjuvantní postup má za účel rychlé zmenšení hmoty nádoru a usnadnění nebo umožnění operability. I přes pochybnosti z několika studií zůstává patologická kompletní remise (pCR) spolehlivým náhradním ukazatelem pro dobu do progrese či celkového přežití. V našem sdělení uvádíme přehled zkušeností s chemoterapeutickými režimy a blokátory HER2/neu a možnosti jejich kombinací. Nejslibnějšími jsou zatím tříletá data ze studie NeoSphere, která ukazují slibný trend ke zlepšení doby přežití bez progrese pro kombinaci docetaxel/trastuzumab/pertuzumab, která zvýšila počet patologických kompletních remisí ve zkoušené skupině z 29 % na 46 %. Ve všech neoadjuvantních studiích skupina pacientů s hormon-pozitivním onemocněním měla menší přínos z léčby kombinací blokády anti-HER2 a chemoterapie, přesto je tento postup zatím ověřen jako nejlepší a o hormonální léčbě samostatné nebo v kombinaci v této indikaci není dostatek dat.

04/2017 Doc. MUDr. Michal Zikán, Ph.D.
Do léčby ovariální karcinomu vstupuje nový lék využívající unikátní mechanismus účinku - zásah do opravy DNA. Olaparib je lékem ze skupiny tzv. inhibitorů poly(ADP-ribóza) polymerázy (poly[ADP-ribose] polymerase, PARP). Zásah do mechanismu reparace DNA je účinný především u nosiček mutací genů BRCA1/2, u nichž je v důsledku germinální nebo somatické mutace již primárně jeden ze systémů oprav vyřazen. Olaparib v léčbě platina senzitivního recidivujícího ovariálního karcinomu u BRCA1/2 pozitivních žen vede k prodloužení přežití bez progrese onemocnění i k prodloužení celkového přežití.

04/2017 Doc. MUDr. Lenka Foretová, Ph.D.
Dědičná příčina, zárodečná mutace v genech BRCA1 nebo BRCA2, je zodpovědná za 3-5 % neselektovaných nádorů prsu a 15-20 % nádorů vaječníků. Nosičky těchto mutací mají významně zvýšené riziko nádorů prsu, vaječníků a vejcovodů, ale i jiných solidních nádorů. Preventivní péče o zdravé nosičky mutací by měla být poskytována v rámci komplexních onkologických a gynekologických center. Ženy nosičky mutace by měly být sledovány od 25 let onkologem v půlročních intervalech, s použitím ultrasonografie (US) a magnetické rezonance (MR) prsů, od 30 do 65 let s využitím mamografie a MR, později s užitím US a mamografie. Preventivní bilaterální mastektomie jsou vhodnou možností k redukci až 85% celoživotního rizika onemocnění na riziko 1-5 %. Profylaktická adnexektomie je nutná k redukci rizika nádorů vaječníků a vejcovodů, které jsou i v případě pravidelného sledování v půlročních intervalech včetně vaginální ultrasonografie téměř vždy zachyceny v pozdním stadiu s nemožností vyléčení. Vysvětlení všech přínosů preventivních operací a konzultace jejich možností je nezbytnou součástí preventivního sledování nosiček.

02/2017 MUDr. Aneta Kyllarová, MUDr. Ondřej Kubeček, MUDr. Jindřich Kopecký, Ph.D.
Imunoterapie se od roku 2011 postupně stala součástí standardní léčby vybraných nádorových onemocnění. Rozšiřuje se nejen spektrum diagnóz léčených touto modalitou, ale současně narůstá i absolutní počet pacientů, kteří tuto léčbu podstupují. S nástupem imunoterapie jsme však vystaveni i novému spektru nežádoucích účinků, které mají odlišný charakter i průběh ve srovnání s konvenční terapií. Cílem tohoto článku je podat stručný a ucelený pohled o současných poznatcích týkajících se nežádoucích účinků imunoterapie a jejich managementu. Tento souhrn by měl poskytnout základní informace lékařům, kteří s těmito léky běžně nepřicházejí do kontaktu, aby byli s možnými nežádoucími účinky obeznámeni, mohli je předvídat a řešit nebo postiženého pacienta zavčas odeslat do příslušného klinického centra.

01/2017 Miloslav Pála
Spinocelulární karcinomy hlavy a krku jsou heterogenní skupinou nádorů s různými mechanismy patogeneze - první je spojen s kouřením a konzumací alkoholu, druhý pak s infekcí lidským papilomavirem (human papillomavirus, HPV). Karcinomy asociované s HPV mají ve srovnání s karcinomy negativními na HPV odlišné epidemiologické a molekulární charakteristiky, které jsou provázeny odlišným biologickým chováním a klinickými výsledky. Četné retrospektivní studie poukázaly na lepší odpověď na léčbu a lepší prognózu u orofaryngeálních karcinomů pozitivních na HPV. Probíhající klinické studie zkoumají, zda případná deeskalace léčby může u této skupiny nádorů snížit toxicitu bez zhoršení výsledků léčby.

10/2016 Miloš Holánek, Marta Krásenská
Karcinom prsu je onemocněním s neustále stoupající incidencí, ale díky možnostem moderní diagnostiky a léčby nyní dochází k záchytu časnějších stadií onemocnění a s tím spojenému poklesu mortality. Terapie časného karcinomu prsu je komplexní a využívá všech dostupných modalit - chirurgické léčby, radioterapie, chemoterapie a hormonální terapie. Adjuvantní hormonální léčba je u pacientek s hormonálně dependentním onemocněním dlouhodobě využívána. Cílem je zabránit relapsu onemocnění (časné a pozdní relapsy onemocnění) a snížit riziko úmrtí spojené s karcinomem prsu. V rámci hormonální terapie je standardně užíván tamoxifen, inhibitory aromatáz (IA) a analoga LHRH (hormon uvolňující LH, luteinizing hormone-releasing hormone). Algoritmus léčby závisí na iniciálním rozsahu onemocnění, rizikových faktorech relapsu onemocnění a hlavně na menopauzálním stavu pacientky. Aktuálně je diskutována problematika ovariální suprese pomocí LHRH analog a její místo v adjuvantní léčbě karcinomu prsu u premenopauzálních pacientek a též optimální délka trvání adjuvantní hormonální terapie.

10/2016 Marta Krásenská
Pacientky s HER2 pozitivním metastatickým karcinomem prsu mohou mít prospěch z léčby cílenou anti-HER2 terapií. V první linii je účinnější kombinace taxanu s trastuzumabem a pertuzumabem ve srovnání s kombinací taxanu se samotným trastuzumabem. U pacientek s onemocněním progredujícím po minimálně jedné linii léčby obsahující trastuzumab by měl být preferován trastuzumab-emtansin, který zlepšuje jejich celkové přežití.

10/2016 Michaela Zábojníková
Hormonálně dependentní karcinomy prsu exprimují při imunohistochemickém vyšetření estrogenové a progesteronové receptory a jsou citlivé k hormonální terapii. Hormonální léčba je nejstarší a nejbezpečnější klinicky ověřená systémová léčba, používaná ve všech stadiích onemocnění karcinomem prsu u premenopauzálních a postmenopauzálních žen. Na našem pracovišti je léčena pacientka, které byl v 66 letech diagnostikován pokročilý hormonálně dependentní karcinom prsu.

10/2016 Marta Krásenská
Metastatický karcinom prsu je léčitelné, avšak v naprosté většině případů trvale nevyléčitelné onemocnění s mediánem přežití 2-3 roky. Hormonálně dependentní onemocnění bez HER2-pozitivity je možné v úvodu léčit hormonální léčbou, část nemocných předléčených nesteroidním inhibitorem aromatázy je vhodná k léčbě kombinací exemestanu s everolimem. Chemoterapie by měla být v iniciální léčbě vyhrazena pro agresivní, rychle progredující formy onemocnění nebo případy s jasnou rezistencí k hormonální léčbě.

01/2016 Tomáš Büchler
Testikulární germinální nádory (TGN) patří k malignitám s nejlepší prognózou. Oproti běžné populaci však mají pacienti s TGN vyšší riziko jak nádorových onemocnění, tak dlouhodobých nenádorových komplikací, jako jsou kardiovaskulární nemoci, neuropatie, nefropatie a úzkostně-depresivní poruchy. Cílené vyhledávání a včasná léčba těchto komplikací může snížit morbiditu a mortalitu v této populaci.

01/2016 Petra Holečková
Změnu v terapii metastatického renálního karcinomu přinesla v posledních deseti letech cílená biologická léčba, při níž jsou využívány inhibitory tyrozinkinázových receptorů, inhibitory mTOR i monoklonální protilátka vážící VEGF. Novou nadějí na prodloužení přežití jsou inhibitory receptoru PD-1.