Vybrané články

Zobrazují se články pro štítek klinická farmakologie. Zobrazit všechny články

Olaratumab v klinických studiích

02/2018 MUDr. Kateřina Kopečková
Léčivý přípravek Lartruvo® (olaratumab) je v Evropské Unii od 9. 11. 2016 na základě výsledků studie fáze 2 podmíněně registrován a schválen se statutem Orphan Drug - léčivý přípravek pro vzácné onemocnění pro léčbu pacientů s pokročilým sarkomem měkkých tkání. Olaratumab je lidská monoklonální protilátka vázající se na PDGFR (platelet-derived growth factor receptor) alfa a blokující vazbu ligandů a aktivaci receptorové signální cesty. Představuje první biologickou léčbu, která v dané indikaci v kombinaci s doxorubicinem klinicky významně prodloužila celkové přežití oproti standardu léčby - monoterapii doxorubicinem - a dosáhla prodloužení mediánu přežití o 80 %, tj. o 11,8 měsíce z 14,7 na 26,5 měsíce a redukce rizika úmrtí o 54 % (poměr rizik 0,463; p = 0,0003).
CELÝ ČLÁNEK

Erlotinib v léčbě nemocných s nemalobuněčným karcinomem plic - aktuální možnosti jeho použití, zkušenosti v ČR

02/2018 MUDr. Markéta Černovská
Cílená léčba představuje terapeutický přístup na subcelulární úrovni. Zasahuje do intracelulárních mechanismů inhibicí signální transdukce. Cílená léčba ovlivňuje přirozené regulační mechanismy řídící metabolismus, proliferaci a migraci nádorových buněk. Nejlépe prozkoumanou strukturou, která je terčem cílené protinádorové léčby nemalobuněčného karcinomu plic, je receptor pro epidermální růstový faktor. Erlotinib je nízkomolekulární lék, jehož cílem je tyrozinkinázová doména receptoru pro epidermální růstový faktor. Je indikován k léčbě lokálně pokročilého nebo metastazujícího nemalobuněčného karcinomu plic v první, druhé či třetí linii léčby v monoterapii či v kombinaci s bevacizumabem v první linii léčby pokročilého nemalobuněčného karcinomu plic s aktivující mutací genu receptoru pro epidermální růstový faktor.
CELÝ ČLÁNEK

Crizotinib v léčbě nemocných s nemalobuněčným karcinomem plic

02/2018 MUDr. Ondřej Venclíček
Crizotinib je tyrozinkinázový inhibitor ALK, ROS1 a MET, schválený k léčbě ALK a ROS1 pozitivního, pokročilého, nemalobuněčného plicního karcinomu jak v 1. linii léčby, tak u pacientů již dříve léčených. Následující text se zabývá výsledky studií, které ukázaly roli crizotinibu v léčbě nemalobuněčného plicního karcinomu, jeho jednotlivými molekulárními cíli (ALK, ROS1 a MET), mechanismem působení a nežádoucími účinky.
CELÝ ČLÁNEK

Monoklonální protilátky v léčbě relabovaného či refrakterního mnohočetného myelomu

02/2018 MUDr. Martin Štork
Použití monoklonálních protilátek v léčbě mnohočetného myelomu nyní prochází dynamickým rozvojem. V současné době jsou především v klinických studiích dostupné tři monoklonální protilátky - daratumumab, elotuzumab a isatuximab. Účinnost anti-CD38 monoklonální protilátky daratumumabu je známá již z monoterapie u silně předléčených pacientů - na léčbu odpověděla téměř třetina pacientů minimálně parciální remisí a odpověď na léčbu trvala déle než půl roku. Výsledky kombinované léčby daratumumabem s lenalidomidem a dexamethasonem jsou ještě povzbudivější. Parciální remise a lepší léčebné odpovědi dosáhlo 93 % pacientů a léčba daratumuambem zásadně prodloužila přežití bez progrese oproti standardní léčbě. Při léčbě elotozumabem v kombinaci s lenalidomidem a dexamethasonem došlo k parciální remisi a lepší léčebné odpovědi u 79 % pacientů a medián přežití bez progrese byl 19,4 měsíce. Isatuximab je nová anti-CD38 monoklonální protilátka. V klinických studiích fáze Ib a II u silně předléčených pacientů dosahuje velmi slibných výsledků. Monoklonální protilátky v léčbě mnohočetného myelomu jsou vysoce účinné a minimálně toxické. Jsou ideálním doplňkem standardních léčebných protokolů. Tento přehledový článek shrnuje použití monoklonálních protilátek u pacientů s relabovaným mnohočetným myelomem.
CELÝ ČLÁNEK

Bosutinib v léčbě chronické myeloidní leukemie

02/2018 MUDr. Petra Bělohlávková, Ph.D.
V posledních letech byl v léčbě chronické myeloidní leukemie zaznamenán významný pokrok, který přinesl objev tyrozinkinázových inhibitorů. K mladším představitelům této lékové skupiny patří bosutinib, který se užívá v případech rozvoje rezistence na předchozí inhibitory tyrozinkinázy (imatinib, nilotinib, dasatinib) nebo jejich závažné toxicity. Bosutinib se tedy nejčastěji používá až jako přípravek třetí či vyšší linie léčby chronické myeloidní leukemie. Bosutinib má zcela odlišné nežádoucí účinky, nejčastější nežádoucí účinek představuje průjem. K dalším nežádoucím účinkům patří elevace jaterních testů, vyrážka nebo myelosuprese. Naopak s abnormalitami elektrolytů či kardiovaskulárními příhodami se při léčbě bosutinibem setkáme jen ojediněle.
CELÝ ČLÁNEK

Venetoclax - nový dron k nasazení proti chronické lymfocytární leukemii

02/2018 Prof. MUDr. Tomáš Kozák, Ph.D., MBA
Venetoclax je inhibitor antiapoptotického proteinu bcl-2 a je účinný u nádorových onemocnění spojených s vysokou mírou narušení programované buněčné smrti, jako je chronická lymfocytární leukemie a některé další hematologické malignity. Jeho další výhodou je, že působí nezávisle na TP53. Všechny dosud provedené klinické studie prokázaly vysokou účinnost venetoclaxu v monoterapii i kombinované léčbě u pacientů s refrakterní/relabující chronickou lymfocytární leukemií a také v 1. linii léčby. Venetoclax je schopen navodit odpovědi v 70-100 %, navozuje vysoký počet kompletních remisí, v 60 % u relabující/refrakterní chronické lymfocytární leukemie a v 70 % v 1. linii je schopen dosáhnout negativity minimální reziduální choroby. Venetoclax je tolerován dobře jak v monoterapii, tak v kombinované léčbě, jeho toxicita je nyní zejména hematologická. Postupné zvyšování dávky vedlo k eliminaci tumor lysis syndromu, původně spojeného se zahájením léčby. Je pravděpodobné, že venetoclax v blízké budoucnosti změní strategii léčby zejména rizikových forem chronické lymfocytární leukemie.
CELÝ ČLÁNEK

Biosimilární přípravky v onkologii - také výrobci originálních léků sdružení v AIFP vyvíjejí biosimilars

01/2018 Mgr. Jakub Dvořáček, MHA
Biosimilární léčivé přípravky nejsou novinkou, ale zájem odborné veřejnosti vzbudily až monoklonální protilátky. V současnosti je k dispozici nebo se blíží ke konci registrace zhruba třicet biosimilárních přípravků, jejichž uvedení na trh předchází velmi pečlivé regulatorní řízení. Onkologie je jeden z ekonomicky nejnáročnějších oborů a nové biologické léky představují extrémní nárůst nákladů na zdravotní péči. Zvýšení dostupnosti péče se očekává právě od biosimilárních léků, jakou jsou rituximab, trastuzumab, bevacizumab a další.
CELÝ ČLÁNEK

Afatinib - lékový profil

05/2017 MUDr. Leona Koubková
Receptor epidermálního růstového faktoru (epidermal growth factor receptor, EGFR) hraje důležitou roli ve vývoji a progresi lidských epiteliálních karcinomů, včetně nemalobuněčného karcinomu plic (non-small cell lung cancer, NSCLC). Aktivace dráhy EGFR podporuje růst a progresi nádoru, stimuluje proliferaci nádorových buněk, produkci angiogenních faktorů, invazi a metastázování a tlumí apoptózu. Řada studií potvrdila prediktivní úlohu aktivačních mutací především na exonu 19 a 21 genu EGFR u NSCLC. Jejich přítomnost je jednoznačně spojena s vyšší účinností inhibitorů tyrozinkinázy EGFR (EGFR TKI). K dispozici máme reverzibilní EGFR TKI 1. generace erlotinib a gefitinib, ireverzibilní EGFR TKI 2. generace afatinib a také již ireverzibilní EGFR TKI 3. generace osimertinib, jehož indikací je však především prokázaná rezistentní mutace T790M.
CELÝ ČLÁNEK