Vybrané články
Zobrazují se články pro štítek Gurlich Robert . Zobrazit všechny články
Mechanismus HPV infekce asociované s nádory hlavy a krku
01/2019 RNDr. Ing. Libor Staněk; Mgr. Kristýna Glendová; prof. MUDr. Robert Gurlich, CSc.; prof. MUDr. František Mateička, CSc.
Lidský papilomavirus (human papilloma virus, HPV) je dvouvláknový DNA virus, s tropismem k epiteliím pokožky a sliznic genitálního traktu nebo horních cest dýchacích. Je přenášen hlavně pohlavním stykem a vstupuje do těla skrz mikrotraumata. Na základě schopnosti papilomavirů indukovat karcinomy byly rozděleny na nízkorizikové LR (low-risk) a vysokorizikové HR (high-risk). Nízkorizikové typy jsou zodpovědné za virové bradavice (veruca). Vysokorizikové typy jsou spojovány s malignitami anogenitálních oblastí a oblastí hlavy a krku. Na základě změny profilu pacientů s HNSCC (head and neck squamous cell carcinoma, karcinom skvamózních buněk hlavy a krku) se uvažuje, že papilomaviry zvyšují riziko pro vznik karcinomů a jsou kauzálně spojené s vývojem HNSCC, nezávisle na dvou hlavních karcinogenech - tabáku a alkoholu. HPV-pozitivní pacienti s HNSCC mají odlišnou molekulární charakteristiku a jsou spojováni s lepší prognózou, reakcí na léčbu a s vyšším celkovým přežitím. Pacienti s HNSCC mohou profitovat z anti-EGFR terapie cetuximabem, avšak doposud bez definovaných prediktorů, jako je tomu u kolorektálního karcinomu.
CELÝ ČLÁNEK
Lidský papilomavirus (human papilloma virus, HPV) je dvouvláknový DNA virus, s tropismem k epiteliím pokožky a sliznic genitálního traktu nebo horních cest dýchacích. Je přenášen hlavně pohlavním stykem a vstupuje do těla skrz mikrotraumata. Na základě schopnosti papilomavirů indukovat karcinomy byly rozděleny na nízkorizikové LR (low-risk) a vysokorizikové HR (high-risk). Nízkorizikové typy jsou zodpovědné za virové bradavice (veruca). Vysokorizikové typy jsou spojovány s malignitami anogenitálních oblastí a oblastí hlavy a krku. Na základě změny profilu pacientů s HNSCC (head and neck squamous cell carcinoma, karcinom skvamózních buněk hlavy a krku) se uvažuje, že papilomaviry zvyšují riziko pro vznik karcinomů a jsou kauzálně spojené s vývojem HNSCC, nezávisle na dvou hlavních karcinogenech - tabáku a alkoholu. HPV-pozitivní pacienti s HNSCC mají odlišnou molekulární charakteristiku a jsou spojováni s lepší prognózou, reakcí na léčbu a s vyšším celkovým přežitím. Pacienti s HNSCC mohou profitovat z anti-EGFR terapie cetuximabem, avšak doposud bez definovaných prediktorů, jako je tomu u kolorektálního karcinomu.
Molekulární mechanismy a signální dráhy u karcinomu pankreatu
01/2018 As. RNDr. Ing. Libor Staněk, PCTM; prof. MUDr. Robert Gurlich, DrSc.; doc. MUDr. Petra Tesařová, CSc.; Mgr. Zdeněk Musil; prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc.
Karcinom pankreatu patří k nejzhoubnějším typům nádorů u člověka. Je druhou nejčastější příčinou úmrtí na nádorová onemocnění ve světě. Celosvětově je ročně diagnostikováno více než 300 000 nových onemocnění a přibližně stejný počet pacientů na toto onemocnění zemře. V roce 2015 byla v České republice incidence 20/100 000 obyvatel, což nás řadí na 2. místo světových tabulek. Přes veškeré pokroky moderní onkologické léčby je dlouhodobé přežití osob s tímto typem zhoubného bujení spíše výjimečné. Pozornost se nyní zaměřuje na genetické příčiny tohoto nádorového onemocnění. V podstatě se jedná o genetické onemocnění, u něhož je přibližně známa posloupnost somatických mutací s vícestupňovým procesem. Dochází ke kumulativnímu efektu získaných mutací v kódujících i regulačních genech a dále změn ploidity, genové amplifikace, strukturální přestavby, delece nebo ztráty heterozygozity. K nejčastějším mutacím dochází v protoonkogenech KRAS a tumor supresorových genech p16, p53, BRCA2 a DPC4/SMAD4, vedoucí k maligním změnám epitelu vývodů.
CELÝ ČLÁNEK
Karcinom pankreatu patří k nejzhoubnějším typům nádorů u člověka. Je druhou nejčastější příčinou úmrtí na nádorová onemocnění ve světě. Celosvětově je ročně diagnostikováno více než 300 000 nových onemocnění a přibližně stejný počet pacientů na toto onemocnění zemře. V roce 2015 byla v České republice incidence 20/100 000 obyvatel, což nás řadí na 2. místo světových tabulek. Přes veškeré pokroky moderní onkologické léčby je dlouhodobé přežití osob s tímto typem zhoubného bujení spíše výjimečné. Pozornost se nyní zaměřuje na genetické příčiny tohoto nádorového onemocnění. V podstatě se jedná o genetické onemocnění, u něhož je přibližně známa posloupnost somatických mutací s vícestupňovým procesem. Dochází ke kumulativnímu efektu získaných mutací v kódujících i regulačních genech a dále změn ploidity, genové amplifikace, strukturální přestavby, delece nebo ztráty heterozygozity. K nejčastějším mutacím dochází v protoonkogenech KRAS a tumor supresorových genech p16, p53, BRCA2 a DPC4/SMAD4, vedoucí k maligním změnám epitelu vývodů.