Vybrané články

Zobrazují se články pro štítek Guňka Adam . Zobrazit všechny články

Dlouholeté přežití u pacientky s karcinomem ovaria se vstupní klasifikací FIGO IV

01/2019 MUDr. Adam Guňka
Karcinom ovaria patří k nejagresivnějším onkologickým onemocněním a mezi gynekologickými malignitami má nejvyšší mortalitu. Je pátou nejčastější příčinou úmrtí na zhoubný novotvar u žen na celém světě. Histologicky je zde zastoupena široká paleta jednotek a nejčastějším typem je serózní karcinom ovaria řadící se do skupiny epitelových nádorů.1 V roce 2016 bylo na území České republiky nově diagnostikováno 998 pacientek a ve stejném roce karcinomu ovaria podlehlo 628 žen.2 Čísla nám ukazují, že se nejedná o příliš častý novotvar, ale jeho mortalita patří k jedněm z nejvyšších. V téměř 75 % se v době stanovení diagnózy jedná již o lokálně pokročilé či metastazující onemocnění. Důvodem je jednak rychlý růst nádoru a jednak pozdní nástup příznaků. Navíc v dnešní době stále chybí účinné metody časného screeningu a diagnostiky. Pětileté přežití i přes agresivní léčbu je u stadia III 20-35 %, u stadia IV 10 %.3 Standardem terapie karcinomu ovaria s kurativním záměrem je kombinace chirurgické léčby a chemoterapie. Chirurgický výkon by měl dosáhnout maximálního debulkingu nádorových hmot a měl by být následován systémovou léčbou. Karcinom ovaria je obecně nádor vysoce chemosenzitivní a v léčbě je primárně využíváno přípravků platinových derivátů. Při relapsu onemocnění se přednostně používá systémová léčba a chirurgická léčba je využívána velmi okrajově. Podle doby od ukončení primární či předchozí léčby můžeme rozlišit platina rezistentní onemocnění (recidiva do šesti měsíců od ukončení léčby platinovým derivátem) a platina senzitivní onemocnění (recidiva za delší dobu, než je šest měsíců od ukončení léčby platinovým derivátem). Na základě tohoto rozdělení volíme další přípravky pro systémovou terapii onemocnění. Z chemoterapeutik se nejčastěji jedná o carboplatinu či cisplatinu, dále paclitaxel, docetaxel, gemcitabin či pegylovaný liposomální doxorubicin. Z léků s jiným než cytotoxickým mechanismem využívaných při paliativní systémové léčbě můžeme zmínit například bevacizumab nebo olaparib.
CELÝ ČLÁNEK

Dlouholetá léčba karcinomu prostaty při správně zvoleném algoritmu léčby se zachováním vysoké kvality života

02/2018 MUDr. Adam Guňka, MUDr. Markéta Pospíšková, MUDr. Milan Kohoutek
Karcinom prostaty je po karcinomu plic nejčastějším zhoubným nádorem u mužské populace na celém světě. S osvětou populace a protikuřáckými kampaněmi lze očekávat postupný pokles nemocných s karcinomem plic a v budoucnu možná dojde ke změně pořadí v incidenci i prevalenci těchto onemocnění. Nejtěsnější závislost karcinomu prostaty můžeme spojovat s věkem. I přes častý výskyt se toto onemocnění neřadí mezi diagnózy se špatnou prognózou v závislosti na incidenci. Lokálně nepokročilé onemocnění je diagnostikováno u 80 % nemocných1 a pětileté přežití je vyčísleno přibližně nad 95 %. K tomu přispívá nejen záchyt v časných stadiích, ale také zařazení nových léků do klinické praxe u pacientů s pokročilým onemocněním. U hormonálně dependentního karcinomu prostaty lze v dnešní době pomocí analog LHRH (hormon uvolňující luteinizační hormon, luteinizing hormone-releasing hormone) oddálit rozvoj hormon rezistentního onemocnění v průměru o tři roky. Následně také zařazení ARTA (androgen receptor targeted agents) do terapeutického algoritmu kastračně rezistentního karcinomu prostaty přineslo velký pokrok v léčbě. Nesmíme opomenout ani systémovou chemoterapii u generalizovaného karcinomu, kdy např. studie TAX 327 v roce 2004 prokázala signifikantně delší přežití pacientů léčených docetaxelem v kombinaci s prednisonem oproti mitoxantronu s prednisonem.
CELÝ ČLÁNEK