Vybrané články

Zobrazují se články pro štítek chirurgie. Zobrazit všechny články

Cytoreduktivní chirurgie a hypertermická peroperativní chemoterapie v léčbě malignit peritoneálních povrchů

02/2018 Prof. MUDr. František Antoš, CSc., MUDr. Pavel Vítek, Ph.D., MUDr. Jiří Kopic, MUDr. Josef Marx, MUDr. Petr Bartoška
Cytoreduktivní chirurgie doplněná hypertermickou peroperační chemoterapií (HIPEC) je v našich zemích při léčení peritoneálních karcinomatóz relativně novou chirurgickou metodou terapie tohoto zatím neřešitelného metastatického postižení peritoneálních povrchů. Patnáctileté zkušenosti centra v České republice, které tuto metodu zavedlo již v roce 1999, s více než 300 operacemi, poukazují na výrazný benefit pro pacienty trpícími pseudomyxomem peritonea, maligním peritoneálním mezoteliomem, kolorektálním karcinomem, epiteliálním karcinomem vaječníku a primárním peritoneálním karcinomem. Na straně druhé se nezlepšily výsledky operací při diagnóze karcinomu žaludku. V naší celé sestavě je letalita 7,3 % a morbidita 6,6 %. Postupný vznik nových center zabývajících se touto problematikou je žádoucí.
CELÝ ČLÁNEK

Současné možnosti chirurgické léčby karcinomu žaludku

01/2018 Doc. MUDr. David Hoskovec, Ph.D.
Karcinom žaludku představuje malignitu s neuspokojivými výsledky léčby. Problémem evropských zemí je pozdní diagnostika, často již v inkurabilním, generalizovaném stadiu. U lokalizovaného onemocnění je klíčovým faktorem pro dlouhodobé přežití adekvátní chirurgický výkon. Správné načasování onkologické léčby napomáhá zlepšení výsledků. Léčba by měla být vedena multidisciplinárním týmem. Článek podává přehled diagnostiky a léčby karcinomu žaludku se zaměřením na chirurgickou léčbu.
CELÝ ČLÁNEK

Některé současné aspekty chirurgické léčby kolorektálního karcinomu

06/2017 Prof. MUDr. Miroslav Ryska, CSc., MUDr. Daniel Langer, MUDr. Jaroslav Kalvach
Autoři se zabývají některými současnými aspekty chirurgické léčby kolorektálního karcinomu. Nádory s pravostrannou lokalizací, zahrnující cékum, vzestupný tračník, jaterní ohbí, příčný tračník a slezinné ohbí, jsou klinicky, biologicky i geneticky odlišné od nádorů v levostranné lokalizaci, která zahrnuje sestupný tračník, esovitou kličku a konečník. Pravostranná lokalizace je negativní prognostický ukazatel, především pro karcinomy stadia III a IV. Bez ohledu na léčbu zvyšuje pravostranná lokalizace ve srovnání s lokalizací levostrannou významně riziko úmrtí. současné době neexistují jednoznačná doporučení, kdy indikovat protektivní ileostomii. I přes některé prokázané výhody protektivní stomie pravděpodobně pouze snižuje frekvenci klinicky manifestního anastomotického leaku. Přínos ileostomie by měl být pečlivě zvažován i z hlediska možných rizik a komplikací. Četnost anastomotického leaku v kolorektální chirurgii je literárně udávána v rozmezí 1-19 % v závislosti na typu resekčního výkonu, resp. na anatomické lokalizaci anastomózy. V případě vzniku anastomotického leaku sehrává zásadní roli časná diagnostika s aktivním léčebným přístupem, který může následky dehiscence anastomózy minimalizovat. V terapeutickém postupu nejzávažnějších případů hraje klíčovou úlohu operační léčba, kterou je nutno v mnoha případech opakovat.
CELÝ ČLÁNEK

Vývoj chirurgických výkonů v axile

10/2016 Jiří Gatěk
Odstranění maligního nádoru a spádových uzlin je základním požadavkem onkochirurgických výkonů včetně karcinomu prsu. Během vývoje byla disekce axilárních uzlin součástí mastektomie, která byla do devadesátých let minulého století prakticky jediným chirurgickým výkonem léčení karcinomu prsu. Bezpečnou alternativou mastektomie se však již staly konzervativní výkony včetně axilární disekce. Revoluční změnou v chirurgické léčbě karcinomu prsu je biopsie sentinelové uzliny, která nahradila disekci axily u klinicky negativních axilárních uzlin. Významně tak omezila počet radikálních výkonů v axile, které jsou provázeny značným počtem závažných komplikací, které se mohou projevit významným snížením kvality života operovaných žen. Další studie prokázaly, že je možné omezit počet disekcí i ve vybraných případech, kdy sentinelové uzliny obsahují maligní buňky, mikrometastázy a dokonce i omezený počet makrometastáz. Neoadjuvantní chemoterapie může také za určitých okolností využít biopsii sentinelové uzliny a omezit počet disekcí axily.
CELÝ ČLÁNEK

Význam chirurgické léčby v onkogynekologii

06/2016 Jaroslav Klát
Primární chirurgická léčba u časných stadií gynekologických malignit má zásadní význam jak stagingový, tak léčebný, umožňující rozlišit pacientky s velmi nízkým rizikem recidivy onemocnění, u kterých může být upuštěno od adjuvantní léčby. V případě vyšších stadií má primární chirurgická léčba význam především u zhoubných nádorů ovaria, kdy velikost ponechaného nádorového rezidua má zásadní vliv na celkové přežití. Cílem operační léčby by tak mělo být nulové (mikroskopické) reziduum. To platí i pro chirurgickou léčbu recidiv gynekologických malignit. Extendované chirurgické výkony (resekční operace na kličkách střevních, splenektomie, resekce jater, odstranění peritonea bránice atd.) u pokročilých stadií/rekurence onemocnění vyžadují multioborovou spolupráci. Z dostupných dat jasně vyplývá, že nejlepší výsledky jsou u pacientek operovaných v onkogynekologických centrech.
CELÝ ČLÁNEK

Chirurgická léčba testikulárních nádorů

1/2016 Jiří Stejskal, Roman Zachoval
Tumory varlat představují nejčastější nádorové onemocnění mladých mužů a jejich výskyt se v posledních desetiletích zvyšuje, při včasném záchytu a správné multimodální léčbě jsou však velmi dobře léčitelné. Cílem článku je popsat chirurgickou část multimodální léčby nádorů varlat, zahrnující radikální orchiektomii následovanou primární či salvage retroperitoneální lymfadenektomií. Tyto jsou popsány z hlediska indikací, provedení, možných komplikací a předcházení těmto komplikacím.
CELÝ ČLÁNEK

Současný standard chirurgické léčby karcinomu ledviny

01/2016 Viktor Eret, Petr Stránský, Tomáš Ůrge, Ivan Trávníček, Tomáš Pitra, Kristýna Kalusová, Olga Dolejšová, Ondřej Hes, Zdeněk Chudáček, Milan Hora 
Chirurgická léčba parenchymového renálního karcinomu (RCC) zůstává jedinou terapeutickou možností, která může vést k vyléčení pacienta. Resekce ledviny je doporučována u cT1a tumorů (< 4 cm) a měla by být upřednostňová­na před radikální nefrektomií u nádorů cT1b (> 4 cm, ale < 7 cm), je -li technicky proveditelná. Kromě otevřeného přístupu lze výkon provést adekvátně i laparoskopicky či roboticky asistovaně, zaleží však na odborných znalostech a dovednostech chirurga. Radikální nefrektomie je doporučována v léčbě lokalizovaného renálního karcinomu stadia T2 (nádor omezený na ledvinu > 7 cm) a u tumorů T1 nevhodných k resekci ledviny.
Laparoskopický přístup je dnes již zlatým standardem. Řada českých urologických pracovišť má již laparoskopické či roboticky asistované výkony zavedeny do rutinní praxe. Záchovný výkon společně s minimálně invazivním přístupem nám dnes umožňuje ošetřit široké spektrum nádorů ledvin, které dříve vyžadovaly otevřený přístup.
CELÝ ČLÁNEK