Vybrané články

02/2022 Doc. MUDr. Tomáš Büchler, Ph.D.
Pacienti s nesvětlobuněčným renálním karcinomem (non-clear cell renal cell carcinoma, nccRCC) tvoří asi 25 % všech nemocných s primárním zhoubným nádorem ledviny. Otázka standardní systémové léčby nccRCC dosud není dořešena, protože pacienti s touto diagnózou byli vyloučeni z většiny klinických studií a tato klinické jednotka je velice heterogenní. Nejlépe charakterizovanou aberací je aktivační mutace nebo amplifikace mezenchymálně epiteliální tranzice (mesenchymal-epithelial transition, MET), kterou nacházíme u mnoha papilárních renálních karcinomů. Ze srovnání tyrosinkinázových inhibitorů na základě studie fáze II vyplývá, že nejúčinnější monoterapií nccRCC je v současnosti cabozantinib. Řada dalších studií probíhá a budoucnost je i zde pravděpodobně v kombinacích imunoterapie s cílenou léčbou.

06/2021 Doc. MUDr. Tomáš Büchler, Ph.D.
Geny pro neurotrofní receptory s tyrosinkinázovou aktivitou 1-3 (neurotrophic tyrosine kinase receptor 1-3, NTRK 1-3) kódují tropomyosinové receptory (tropomyosin receptor kinase, TRK) TRKA, TRKB a TRKC. Fúzní translokace genů NTRK se vzácně vyskytují u širokého spektra solidních a hematologických nádorů dětského i dospělého věku. Inhibitory TRK nabízejí možnost selektivního ovlivnění této signální dráhy s dramatickým a dlouhodobým účinkem. I u nás dostupnými terapeutickými možnostmi pro pacienty s prokázanou genovou fúzí NTRK jsou v současnosti cílené perorální léky larotrectinib a entrectinib.

06/2021 Doc. MUDr. Tomáš Büchler, Ph.D.
Vzácné nádory jako zvláštní skupina onkologických nemocnění se dostaly do popředí zájmu přibližně před 10 lety. Z hlediska pacienta jde o nemoci, u nichž je obtížné najít příslušného odborníka nebo centrum, kde by byli schopni poskytnout optimální diagnostiku a léčbu. Vzácné nádory nejsou předmětem onkologického screeningu a prevence. Jejich příznaky nejsou typické, a často se proto zachytí až v pokročilém stadiu. Z hlediska lékaře u vzácných nádorů chybí zkušenosti a neexistují postupy zakotvené v evidence-based medicine tak pevně jako u nádorů běžných. Také nemusí existovat standardizované cesty pro odesílání (referrals) nemocných příslušným specialistům.

02/2021 Doc. MUDr. Tomáš Büchler, Ph.D.
Kardiovaskulární choroby jsou velmi významnou příčinou morbidity a mortality pacientů s karcinomem prostaty. Androgenní deprivace a léčba zaměřená na signalizaci androgenního receptoru (androgen receptor-targeted agent, ARTA) zvyšuje riziko kardiovaskulárních komplikací. Data z randomizovaných studií i klinické praxe ukazují na fakt, že pokud se ARTA nasadí až po chemoterapii docetaxelem, je kardiovaskulární riziko ještě vyšší než při použití těchto léků v prechemoterapeutické indikaci. Existuje asociace mezi karcinomem prostaty a fibrilací síní, která je u těchto pacientů nezávislým prediktorem mortality. K prodloužení intervalu QT u pacientů s karcinomem prostaty přispívá zejména navozený hypoandrogenní stav a hypokalemie spojená s hormonální léčbou.

02/2021 Doc. MUDr. Tomáš Büchler, Ph.D.; MUDr. Aneta Rozsypalová; MUDr. Ludmila Boublíková, Ph.D.
Pozitronová emisní tomografie s využitím 18-ftuorodeoxyglukózy (FDG-PET) je zobrazovací metoda, která umožňuje zobrazení na základě metabolické aktivity zobrazované tkáně - hodnocením aktivity glukózového metabolismu. U pacientů s testikulárními nádory může být metodou velmi nápomocnou, zejména v rámci rozhodování o další léčbě při přítomnosti nádorového rezidua, ale také mj. v hodnocení toxicity léčby, jako je např. bleomycinem indukovaná pneumonitida. Význam této metody narůstá zejména u pokročilých nádorů a vysoce rizikových pacientů. I přes to, že nám tato metoda nabízí nové možnosti zobrazení, i zde jsou jistá úskalí, na která se snažíme poukázat v tomto článku.

04/2020 MUDr. Aneta Rozsypalová; MUDr. Blanka Rosová; Mgr. Alžběta Filipová, Ph.D.; MUDr. Dimitar Hadži Nikolov, Ph.D.; Mgr. Renata Chloupková; MUDr. Igor Richter, Ph.D.; MUDr. Jan Prokš; prof. MUDr. Radoslav Matěj, Ph.D.; prof. MUDr. Roman Zachoval, Ph.D.; prof. MUDr. Bohuslav Melichar, Ph.D.; doc. MUDr. Tomáš Büchler, Ph.D.; doc. MUDr. Josef Dvořák, Ph.D.
V histologických vzorcích resekátu ledvin 104 pacientů se světiobuněčným karcinomem ledvin byla retrospektivně imunofluorescenčně vyšetřena frekvence výskytu primárních řasinek. Ostatní parametry byly vyšetřeny imunohistochemicky. Medián celkového přežití (overall survival, OS) byl signifikantně delší u pacientů s nižší frekvencí výskytu primárních řasinek (< 0,002) než u pacientů s vyšší frekvencí primárních řasinek (> 0,002) (p < 0,001). Medián OS byl signifikantně delší u pacientů s nižší expresí (< 25 %) CD8+ TIL (tumor infiltrující lymfocyty) v porovnání s pacienty s vyšší expresí (> 25 %) CD8+ TIL (p = 0,006). Medián OS byl signifikantně delší u pacientů s nižší expresí (< 25 %) PD-1 (receptor programované buněčné smrti 1) než u pacientů s vyšší expresí (> 25 %) PD-1 (p = 0,006). Tato studie poskytuje data o prognostickém významu primárních řasinek ve vztahu k vybraným parametrům nádorového mikroprostředí světlobuněčného karcinomu ledvin.

02/2020 Doc. MUDr. Tomáš Büchler, Ph.D.
V několika klinických studiích se prokázalo, že může být terapeuticky výhodné kombinovat imunoonkologickou léčbu s inhibitory dráhy vaskulárního endoteliálního růstového faktoru (VEGF). Studie JAVELIN Renal 101 srovnávala léčebnou kombinaci avelumab + axitinib oproti sunitinibu v první linii léčby metastazujícího renálního karcinomu. Do studie bylo zařazeno celkem 886 pacientů. U pacientů s expresí ligandu 1 programované buněčné smrti (PD-L1) dosáhl medián přežití bez progrese 13,8 měsíce versus 7,2 měsíce ve prospěch kombinace avelumab + axitinib. Kombinace avelumab + axitinib je novým standardem první linie léčby metastazujícího renálního karcinomu.

Supplementum 01/2019 Imunoterapie
Doc. MUDr. Tomáš Büchler, Ph.D.
Nespecifická protinádorová imunoterapie je zaměřená na aktivaci mechanismů vrozené imunity nebo posílení imunity adaptivní, avšak bez zacílení na konkrétní antigen nebo skupinu antigenů či konkrétní receptor. Hlavní skupinou molekul používaných v léčbě onkologických onemocnění byly cytokiny. V současnosti se postupy nespecifické imunoterapie uplatňují jako podpůrné při jiných typech imunoonkologické léčby.

03/2018 Doc. MUDr. Tomáš Büchler, Ph.D.
Axitinib je perorální selektivní inhibitor tyrosinové kinázy receptorů pro růstový faktor vaskulárního endotelu (VEGF)-1, -2 a -3. V současnosti je registrován k léčbě pacientů s metastazujícím karcinomem ledviny progredujícím při léčbě sunitinibem nebo cytokiny. Registrační studie AXIS fáze III byla první studií, která přímo srovnávala dva různé cílené léky u pacientů s metastazujícím karcinomem ledviny. Tato studie validovala hypertenzi jako klinický biomarker účinnosti axitinibu. Mezi hlavní přednosti axitinibu patří relativně příznivý profil toxicity, s relativně málo častými, předvídatelnými a obvykle dobře zvládnutelnými nežádoucími účinky.

05/2017 Doc. MUDr. Tomáš Büchler, Ph.D.
Nové poznatky v patogenezi metastazujícího renálního karcinomu umožnily v posledních 20 letech vývoj terapií zaměřených na dráhy VEGF a mTOR. Navzdory prodloužení přežití díky cílené léčbě dochází po čase téměř u všech nemocných ke vzniku rezistence. Jen nové terapeutické strategie mohou přinést zásadní prodloužení přežití, či dokonce úplné vyléčení pacientů s metastazujícím renálním karcinomem. Nivolumab, inhibitor imunitního kontrolního bodu PD-1, byl prvním z nových imunoonkologických léků, který prokázal zlepšení celkového přežití ve srovnání se standardní léčbou ve velké randomizované studii. Na úspěch nivolumabu se snaží navázat imunoterapeutické kombinace, v nichž se inhibitory PD-1 nebo PD-L1 kombinují s jinými imunologickými léky nebo s tyrozinkinázovými inhibitory angiogeneze.

12/2016 Tomáš Büchler
Několik publikací z nedávné doby poukazuje na nově objevené mechanismy primární a sekundární rezistence na léčbu monoklonálními protilátkami proti PD-1/PD-L1 (programmed cell death 1, membránový protein programované buněčné smrti 1/programmed cell death ligand 1, ligand membránového proteinu programované buněčné smrti 1).
Z patofyziologického hlediska ji lze rozdělit na rezistenci způsobenou změněnou antigenní výbavou nádorových buněk a rezistenci podmíněnou změnami v signálních drahách. Některé z těchto mechanismů rezistence jsou ovlivnitelné cílenými léky.

07/2016 Tomáš Büchler
Cílená léčba je v současnosti standardem pro pacienty s metastatickým renálním karcinomem. Úspěch cílené léčby do velké míry závisí na správném zvládání nežádoucích účinků provázejících terapii. Výskyt některých nežádoucích účinků pozitivně koreluje s účinkem léčby, takže by jejich aktivní léčba měla předcházet snížení dávky či vysazení cíleného léku.

01/2016 Tomáš Büchler
Testikulární germinální nádory (TGN) patří k malignitám s nejlepší prognózou. Oproti běžné populaci však mají pacienti s TGN vyšší riziko jak nádorových onemocnění, tak dlouhodobých nenádorových komplikací, jako jsou kardiovaskulární nemoci, neuropatie, nefropatie a úzkostně-depresivní poruchy. Cílené vyhledávání a včasná léčba těchto komplikací může snížit morbiditu a mortalitu v této populaci.

01/2016 Tomáš Büchler, Alexandr Poprach, Aneta Rozsypalová
Počet pacientů s poruchou renálních funkcí je v populaci nemocných s metastatickým renálním karcinomem (mRCC) velmi vysoký v důsledku věku, komorbidit a vysoké prevalence předchozí nefrektomie. Pacienti s významnou renální insuficiencí (RI) jsou často vyloučeni z klinických studií. V retrospektivních studiích se prokázalo, že terapie pacientů s RI má podobné výsledky jako léčba nemocných s normálními renálními funkcemi, u pacientů s renální insuficiencí však více než v jiných případech vystupuje do popředí nutnost optimalizovat léčbu nežádoucích účinků cílené terapie.

01/2016 Alexandr Poprach, Radek Lakomý, Tomáš Büchler
V současné době máme standardně pro pacienty s diseminovaným renálním karcinomem k dispozici sedm léčebných preparátů. V první linii léčby se jedná o sunitinib, pazopanib, temsirolimus, bevacizumab s interferonem alfa a sorafe­nib. V druhé a vyšší linii pak standardně užíváme everolimus, axitinib a opět v určitých případech sorafenib. Ve vyspě­lých zemích dochází ke stárnutí populace, proto se setkáváme s narůstajícím věkem našich pacientů. Starší pacienti pak mají často i neonkologická onemocnění, pro která užívají řadu léků. Na druhou stranu by vyšší věk pacienta sám o sobě neměl být překážkou k podání cílené terapie. Hlavním cílem tohoto článku je přehled dostupných dat o cílené léčbě starších pacientů s diseminovaným renálním karcinomem.

01/2016 Tomáš Büchler