Přednosti a rizika předoperační chemoterapie nebo chemoradioterapie nádorů jícnu a gastroezofageální junkce z pohledu chirurga

03/2020

MUDr. Hana Faltová, Ph.D.; MUDr. Tomáš Haruštiak, Ph.D.; MUDr. Alexandr Pazdro; MUDr. Martin Šnajdauf; MUDr. Jiří Tvrdoň; prof. MUDr. Robert Lischke, Ph.D.

III. chirurgická klinika 1. LF UK a FN v Motole, Praha

SOUHRN

Nádorové onemocnění jícnu je vysoce maligní a v době určení diagnózy je operabilní jen u 30-40 % pacientů. Operace je jako monoterapie zpochybňována hlavně u lokálně pokročilých stadií vzhledem k horším výsledkům dlouhodobého přežívání.¹'² Samotná onkologická terapie ale také nevede bez operace k uspokojivým výsledkům. Studie zabývající se protokoly indukční terapie prozatím nedospěly k jasnému konsenzu ať už u adenokarcinomů, či spinocelulárních karcinomů. Jedna z nadějných možností, jak postoupit dál, je vzájemná spolupráce onkologů s chirurgy, která umožňuje zjištění míry regrese tumoru či postižení lymfatických uzlin z definitivního resekátu. Pro chirurgy je naopak přínos onkologické terapie jasně zaznamenán v podobě navýšení mikroskopicky radikálních resekcí a zvýšení stupně regrese, díky kterým se zvyšuje procento lokálně operabilních nálezů, a tedy i přežívání pacientů. Otázkou ale zůstávají komplikace, které může neoadjuvantní léčba peroperačně způsobit.

Klíčová slova

nádory jícnu, neoadjuvantní chemoterapie, neoadjuvantní chemoradioterapie, multimodální léčba, transtorakální resekce jícnu