Léčba cabozantinibem - kazuistika

04/2020

MUDr. Igor Richter, Ph.D.^1,2; doc. MUDr. Josef Dvořák, Ph.D.²

¹ Onkologické oddělení, Krajská nemocnice Liberec

² Onkologická klinika 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice, Praha

SOUHRN

Česká republika celosvětově dosahuje prvenství v incidenci zhoubných nádorů ledvin. Přibližně 70 % zhoubných nádorů ledvin představuje světlobuněčný renální karcinom, který je spojen s dysfunkcí genu von Hippel-Lindau (VHL). Tato porucha je spojena s akumulací hypoxií indukovatelného faktoru (hypoxia-inducible factor, HIF), v jejímž důsledku dochází k podobným metabolickým jevům jako při hypoxii. Výsledkem je indukce vaskulárního endoteliálního růstového faktoru (vascular endothelial growth factor, VEGF) s následnou stimulací angiogeneze. Racionálním podkladem terapie je proto inhi - bice angiogeneze. Podle aktuální úhradové vyhlášky mají největší význam v léčbě první linie metastazujícího světlobuněčného renálního karcinomu inhibitory receptoru vaskulárního endoteliálního růstového faktoru (vascular endothelial growth factor receptor, VEGFR) sunitinib a pazopanib. U většiny pacientů dochází ale postupně k progresi onemocnění. Do druhé linie lze aktuálně indikovat novější inhibitor VEGFR cabozantinib, který působí i na jiné signální dráhy (MET, AXL). Tato skutečnost dovoluje překonávat rezistenci na předchozí inhibitory VEGFR. Důkazem jsou výsledky studie METEOR, kde cabozantinib prokázal ve srovnání s everolimem významné prodloužení přežití bez známek progrese, celkové přežití i dosažení léčebné odpovědi po předchozí léčbě inhibitory VEGFR. Na našem pracovišti jsme cabozantinib začali v klinické praxi používat od roku 2018. Níže popisujeme kazuistiku pacienta léčeného právě cabozantinibem.

Klíčová slova

světlobuněčný renální karcinom, inhibitory VEGFR, sunitinib, pazopanib, cabozantinib