03/2022

 

Obsah čísla

 

editorial: Milada Zemanová

PŘEJÍT NA ČLÁNEK


medailonek: Renata Soumarová

PŘEJÍT NA ČLÁNEK

 

Principy a mechanismy nežádoucích účinků moderní imunoonkologické terapie

Principles and mechanisms of side effects of modern immunooncological therapy

Jan Špaček

PŘEJÍT NA ČLÁNEK

 

Antiangiogenní léčba – současné indikace a perspektivy

Antiangiogenic therapy – current indications and future perspectives

Michaela Čabiňaková

PŘEJÍT NA ČLÁNEK


Molekulárně cílená léčba a princip agnostické terapie

Molecularly targeted treatment and the principle of agnostic therapy

Ľudmila Křížová

PŘEJÍT NA ČLÁNEK


Současný standard patologického vyšetření NSCLC v České republice

The current standard of NSCLC pathological examination in the Czech Republic

Aleš Ryška

PŘEJÍT NA ČLÁNEK


Imunoterapie a molekulárně cílená léčba u maligního melanomu

Immunotherapy and molecular targeted therapy in malignant melanoma

Ivana Krajsová

PŘEJÍT NA ČLÁNEK


Cílená léčba a imunoterapie pokročilého nemalobuněčného karcinomu plic

Targeted treatment and immunotherapy of advanced non‑small cell lung cancer

Petra Zemanová, Milada Zemanová, Luboš Petruželka, Jan Špaček

PŘEJÍT NA ČLÁNEK


Imunoterapie a molekulárně cílená léčba u nádorů ledvin a močového měchýře

Immunotherapy and molecularly targeted treatment in kidney and bladder tumors

Stanislav Hloušek

PŘEJÍT NA ČLÁNEK


Imunoterapie a molekulárně cílená léčba u nádorů prsu a trávicího traktu

Immunotherapy and molecularly targeted treatment of breast and gastrointestinal tumors

Michaela Miškovičová

PŘEJÍT NA ČLÁNEK


Optimalizace premedikačního režimu při aplikaci cetuximabu v klinické praxi

Optimization of premedication regimen when cetuximab is used in clinical practice

David Vrána

PŘEJÍT NA ČLÁNEK


Imunoterapie v léčbě nádorů jícnu a žaludku

Immunotherapy in the treatment of esophageal and gastric tumors

Marián Liberko, Renata Soumarová

PŘEJÍT NA ČLÁNEK


Aktuální léčba nemalobuněčného karcinomu plic s mutací EGFR – zaměřeno na osimertinib

Current treatment of non‑small cell lung cancer with EGFR mutation – focused on osimertinib

Lenka Jakubíková

PŘEJÍT NA ČLÁNEK


Kombinace encorafenib + binimetinib u melanomu s mutací BRAF V600 ve srovnání s vemurafenibem a encorafenibem v monoterapii – studie COLUMBUS

Combination of encorafenib + binimetinib in melanoma with BRAF V600 mutation compared to vemurafenib and encorafenib monotherapy – study COLUMBUS

Eugen Kubala

PŘEJÍT NA ČLÁNEK


Kombinovaná terapie avelumab a axitinib u pacienta s renálním karcinomem v dobré prognostické skupině – kazuistika

Combination therapy of avelumab and axitinib in a patient with renal cell carcinoma in a good prognostic group – case report

Jindřich Kopecký

PŘEJÍT NA ČLÁNEK


Podpůrná léčba: postavení pegfilgrastimu v onkologii

Supportive care: the role of pegfilgrastim in oncology

Samuel Vokurka

PŘEJÍT NA ČLÁNEK

 

 

Doporučené články

Doc. MUDr. Renata Soumarová, PhD., MBA

03/2022 Prof. MUDr. Jiří Petera, Ph.D.
Docentka Renata Soumarová se narodila v Brně, ve znamení Berana. Vládcem tohoto znamení je planeta Mars, která symbolizuje energii, zdraví, bojovnost a vůdčí schopnosti. Lidé narození ve znamení Berana jsou přátelští, veselí, plní neobyčejné odvahy a dobrých nápadů. Jsou-li ve vedoucím postavení, lze se spolehnout, že budou spravedliví, ale těžko se smíří s lenivými nebo nešikovnými spolupracovníky. Jsou předurčeni k povoláním, u kterých je nutné rychlé a správné rozhodování a velká zodpovědnost. Umí prosadit svou vůli a vybojovat svůj názor a postoj. Mají velký elán a chuť se pouštět do nových věcí a přebytek inteligence, která jim zaručuje úspěch.
CELÝ ČLÁNEK

Principy a mechanismy nežádoucích účinků moderní imunoonkologické terapie

03/2022 MUDr. Jan Špaček, Ph.D.
Obecně se nežádoucí účinky imunoterapie checkpoint inhibitory objevují většinou poměrně brzy od zahájení Léčby. Nejčastěji nastupují během prvních týdnů, maximálně několika málo měsíců po zahájení terapie. První nástup těchto příhod byl však dokumentován i jeden rok po ukončení léčby. Odlišnosti v času nástupu a míře intenzity nežádoucích účinků jsou determinovány použitým léčivem, konkrétním léčebným režimem a vlastní kondicí imunitního systému onkologického pacienta ve všech jeho aspektech. Většina nežádoucích účinků je standardně zvládnutelná léčbou kortikosteroidy. Kortikorezistentní formy autoimunitních zánětů vyžadují biologickou léčbu, založenou na neutralizaci proinflamatorních cytokinů či jiné formě hlubší imunosuprese. Detailnější poznání patofyziologie těchto nežádoucích účinků u našich onkologických pacientů nám jistě pomůže dále precizovat a lépe cílit protizánětlivou imunomodulační terapii, či dokonce těmto nežádoucím událostem předcházet.
CELÝ ČLÁNEK

Antiangiogenní léčba - současné indikace a perspektivy

03/2022 MUDr. Michaela Čabiňaková, Ph.D.
Angiogeneze je komplexní proces, který má zásadní význam pro růst nádoru, jeho invazivitu a metastazování. V posledních deseti letech byl zkoumán a do klinické onkologické praxe zaveden větší počet látek působících inhibici angiogeneze. Inhibice nádorové angiogeneze je slibnou léčebnou modalitou nádorových onemocnění. Tento přehled shrnuje některé současné přístupy a možné budoucí směry léčby solidních nádorů cílené na inhibici neovaskularizace.
CELÝ ČLÁNEK

Molekulárně cílená léčba a princip agnostické terapie

03/2022 MUDr. Ludmila Křížová
Cílená terapie zcela zásadně změnila onkologii na začátku tohoto milénia - díky ní došlo k velkému pokroku v protinádorové léčbě a vzniku precizní onkologie a tumor agnostické terapie. Nedílnou součástí onkologie se stalo molekulární profilování nádorů se snahou zachytit targetabilní molekulární alteraci, na kterou je možno terapeuticky cílit. Aktuálně jsou schváleny tři zcela tumor agnostické léky a je pravděpodobné, že další budou následovat. Nicméně i přes to, že je tento princip velmi lákavý a slibný, jsme teprve na začátku éry precizní onkologie a svá terapeutická rozhodnutí musíme stále zakládat na správně určeném histologickém typu nádoru. Neboť stejná molekulární alterace u různých typů nádorů může vyžadovat různé terapeutické přístupy.
CELÝ ČLÁNEK

Současný standard patologického vyšetření NSCLC v České republice

03/2022 Prof. MUDr. Aleš Ryška, Ph.D.
Moderní klasifikace karcinomu plic zahrnuje nejen morfologické dělení na dlaždicobuněčný (skvamózní) karcinom, adenokarcinom a ostatní méně časté podtypy, ale rovněž integraci výsledků molekulárních vyšetření. Současným standardem prediktivního testování nemalobuněčného karcinomu plic (non-small cell lung cancer, NSCLC) v České republice je stanovení genomických alterací receptoru epidermálního růstového faktoru (epidermal growth factor receptor, EGFR), anaplastické lymfomové kinázy (anaplastic lymphoma kinase, ALK) a ROS1 (ROS proto-oncogene 1) u všech neskvamózních karcinomů a vyšetření exprese ligandu programované buněčné smrti 1 (programmed death ligand 1, PD-L1) u všech NSCLC. S nárůstem terapeuticky relevantních prediktorů lze očekávat, že jedinou ekonomicky únosnou cestou do budoucnosti bude testování metodou sekvenování nové generace.
CELÝ ČLÁNEK

Imunoterapie a molekulárně cílená léčba u maligního melanomu

03/2022 MUDr. Ivana Krajsová
Incidence melanomu se stále zvyšuje, ale mortalita zůstává v posledním desetiletí stejná. Jedním z důvodů je rozvoj nových léčebných postupů, cílené léčby inhibitory BRAF a MEK a imunoterapie protilátkami proti cytotoxickému antigenu 4 asociovanému s T lymfocyty (cytotoxic T-lymphocyte associated antigen 4, CTLA-4) a receptoru programované buněčné smrti 1 (programmed cell death 1, PD-1), který vedl k významnému zlepšení prognózy pacientů s melanomem. Jejich účinnost byla potvrzena v adjuvantní terapii nemocných po operaci pokročilého melanomu i v léčbě metastazujícího melanomu. Ještě před 10 lety nebylo možné průběh onemocnění terapeuticky příliš ovlivnit, jeden rok přežívalo maximálně 25 % pacientů a medián celkového přežití dosahoval pouze šesti měsíců. V současné době přežívá pět a více let 35-50 % pacientů s metastazujícím melanomem. Pro další zvýšení účinnosti se hledají prediktivní biomarkery léčebné odpovědi i nové léčebné kombinace.
CELÝ ČLÁNEK

Cílená léčba a imunoterapie pokročilého nemalobuněčného karcinomu plic

03/2022 MUDr. Petra Zemanová; doc. MUDr. Milada Zemanová, Ph.D.; prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc.; MUDr. Jan Špaček, Ph.D.
Nemalobuněčný karcinom plic (non-small cell lung cancer, NSCLC) tvoří 85 % všech karcinomů plic. Karcinom plic nadále zaujímá čelní příčky v příčinách úmrtí na nádorové onemocnění. V posledních dvou dekádách do terapie lokálně pokročilého nebo metastazujícího NSCLC vstoupila cílená léčba a imunoterapie, které změnily léčebné paradigma tohoto nádorového onemocnění. Obě léčebné modality vedly k významnému prodloužení celkového přežití pacientů s diagnózou pokročilého NSCLC.
CELÝ ČLÁNEK

Imunoterapie a molekulárně cílená léčba u nádorů ledvin a močového měchýře

03/2022 MUDr. Stanislav Hloušek
Molekulárně cílená léčba a stále více i imunoterapie mají své pevné místo v léčebném algoritmu onkologické péče napříč takřka všemi diagnózami. Karcinom ledviny je jednou z prvních diagnóz, kde obě modality získaly na vysoké důležitosti. U karcinomu močového měchýře po dlouhých letech lokální imunoterapie se i systémová imunoterapie ukotvila v indikačních tabulkách a v poslední době se otevírají dveře i pro cílenou léčbu. Souhrnný článek sumarizuje současný stav a možnosti využití imunoterapie a molekulárně cílené léčby u pacientů s karcinomy ledvin a močového měchýře.
CELÝ ČLÁNEK

Imunoterapie a molekulárně cílená léčba u nádorů prsu a trávicího traktu

03/2022 MUDr. Michaela Miškovičová, Ph.D.
Prediktivní testování zhoubných nádorů prsu a trávicího traktu představuje jednu z cest precizní medicíny na základě identifikace molekulárního profilu a targetabilních biomarkerů. Specifická terčová léčba „šitá na míru“ významně obohatila léčebné armamentarium i těchto solidních zhoubných novotvarů. Léky zaměřené na specifické cíle se postupně implementují do klinické praxe a jejich použití přináší signifikantní zlepšení terapeutických výsledků.
CELÝ ČLÁNEK

Optimalizace premedikačního režimu pri aplikaci cetuximabu v klinické praxi

03/2022 Doc. MUDr. David Vrána, Ph.D.
Jedním z často skloňovaných nežádoucích účinků cetuximabu je infuzní reakce, a to zejména jako anafylaktická reakce při prvním podání této molekuly. Vlastní reakce souvisí s preexistujícími protilátkami IgE proti oligosacharidu α-1,3-galaktóze na molekule cetuximabu. V případě reakcí nižšího stupně - grade 1 a 2 - je možné v aplikaci pokračovat, nicméně v případě grade 3 či 4 je nezbytné aplikaci ukončit a další podávání cetuximabu je obvykle kontraindikováno. Rozšířené premedikační schéma snižuje riziko závažné infuzní reakce v průběhu aplikace cetuximabu a umožňuje převést aplikaci cetuximabu z jednotek intenzivní péče či lůžkových onkologických oddělení na ambulantní chemoterapeutický stacionář, což zvyšuje komfort pro pacienty a současně snižuje náklady na onkologickou léčbu.
CELÝ ČLÁNEK

Imunoterapie v léčbě nádorů jícnu a žaludku

03/2022 MUDr. Marián Liberko; doc. MUDr. Renata Soumarová, Ph.D., MBA
Možnosti léčby lokálně pokročilých a metastazujících nádorů jícnu a žaludku jsou primárně založeny na paliativní systémové chemoterapii ± radioterapii. Základem léčby metastazujícího onemocnění jsou dublety (platinový derivát v kombinaci s fluoropyrimidinem, eventuálně s taxanem). Nicméně účinnost paliativní chemoterapie je omezená a není patrný další posun v mediánu přežití těchto pacientů, které se u metastazujícího onemocnění pohybuje kolem 12 měsíců. V posledních dvou letech se ke slovu dostává imunoterapie, ať už jako monoterapie, nebo v kombinaci. Recentně byly publikovány výsledky studií, které prokázaly benefit imunoterapie jak v adjuvantním podání, tak v léčbě metastazujícího onemocnění v první či vyšší linii. Cílem tohoto přehledového článku je ukázat aktuální možnosti imunoterapie v léčbě nádorů jícnu, gastroezofageální junkce a žaludku.
CELÝ ČLÁNEK

Aktuální léčba nemalobuněčného karcinomu plic s mutací EGFR - zaměřeno na osimertinib

03/2022 MUDr. Lenka Jakubíková, Ph.D.
Cílená léčba pomocí inhibitorů tyrosinkinázy (tyrosine kinase inhibitor, TKI) receptoru pro epidermální růstový faktor (epidermal growth factor receptor, EGFR) je standardní modalitou léčby první linie u pacientů s pokročilým nemalobuněčným karcinomem plic (non-small cell lung cancer, NSCLC) s mutovaným EGFR, u kterých podstatně zlepšuje jejich prognózu. Mutace EGFR T790M je však primárním mechanismem rezistence na EGFR TKI první a druhé generace. Osimertinib je zástupcem EGFR TKI třetí generace, které cílí na mutaci T790M, a má výbornou účinnost v léčbě T790M pozitivního NSCLC s progresí onemocnění po použití EGFR TKI první nebo druhé generace. I při této terapii ale dochází k selhání léčby; řada mechanismů příčin rezistence na moderní TKI je již známa a jsou vyvíjeny i další molekuly s účinností na tyto rezistentní dráhy. V následujícím sdělení jsou shrnuty nejdůležitější údaje s momentálně nejužívanějším TKI v první linii, osimertinibem, jeho další možnosti jako adjuvantního léku a jsou podrobněji zmíněny i příčiny rezistence vůči léčbě.
CELÝ ČLÁNEK

Kombinace encorafenib + binimetinib u melanomu s mutací BRAF V600 ve srovnání s vemurafenibem a encorafenibem v monoterapii - studie COLUMBUS

03/2022 MUDr. Eugen Kubala
Nalezení účinné léčebné strategie pro metastazující melanom s mutací BRAF V600 je zásadní pro dosažení dlouholetého přežití pacientů s touto mutací. Poslední analyzovanou kombinací inhibitorů BRAF a MEK jsou encorafenib a binimetinib. V mediánu celkového přežití dosáhly 33,6 měsíce, nejlepšího výsledku biologické léčby. V rameni COMBO450 (encorafenib 450 mg + binimetinib 2* 45 mg) dosáhlo 5letého přežití 34,7 % pacientů, v rameni v ENCO300 (encorafenib 300 mg) 34,9 % pacientů, v rameni VEM (vemurafenib) 21,4 % pacientů. Pro COMBO450 vs. ENCO300 vs. VEM byla 5letá míra přežití do progrese 22,9 % vs. 19,3 % vs. 10,2 %. Míra objektivní odpovědi zůstala významně vyšší u skupiny pacientů s kombinovanou léčbou COMBO450 (64 %) vs. monoterapie ENCO300 (51,5 %) vs. VEM (40,8 %). Toxicita se významně nezměnila a odpovídala předchozím hodnocením. Pětileté výsledky studie COLUMBUS prokázaly, že v léčbě melanomu je kombinace encorafenib + binimetinib velmi účinná.
CELÝ ČLÁNEK

Kombinovaná terapie avelumab a axitinib u pacienta s renálním karcinomem v dobré prognostické skupině - kazuistika

03/2022 MUDr. Jindřich Kopecký, Ph.D.
Léčba generalizovaného renálního karcinomu doznala v poslední dekádě významný rozvoj. V současné době máme možnost použít cílenou terapii, imunoterapii nebo jejich kombinace. V případě pacientů v dobré prognostické skupině je v České republice nově možné použít kombinaci imunoterapie s cílenou terapií - avelumabu s axitinibem. Následující článek popisuje prvotní zkušenost s touto kombinovanou terapií v běžné klinické praxi.
CELÝ ČLÁNEK

Podpůrná léčba: postavení pegfilgrastimu v onkologii

03/2022 Prof. MUDr. Samuel Vokurka, Ph.D.
Pegfilgrastim je určen, z podstaty své kinetiky s protrahovaným účinkem a jistou mírou seberegulace, pro plánované, resp. profylaktické podávání. Je indikován ke zkrácení doby trvání neutropenie a snížení incidence febrilní neutropenie u dospělých pacientů léčených cytotoxickou chemoterapií pro maligní nádorové onemocnění (s výjimkou chronické myeloidní leukemie a myelodysplastického syndromu). Přínosem je i komfort nemocných s potřebou pouze jednorázové podkožní aplikace.
CELÝ ČLÁNEK