01/2018

Úvodník 01/2018

01/2018 Doc. MUDr. Petra Tesařová, CSc.
CELÝ ČLÁNEK

Laudatio doc. MUDr. Petře Tesařové, CSc.

01/2018 MUDr. Igor Sirák, Ph.D.
Docentka MUDr. Petra Tesařová, Ph.D., se narodila dne 4. 1. 1961 v Trutnově. Za svoji celoživotní cestu si zvolila medicínu. Studium na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze ukončila v roce 1985 a za naprosto výjimečné studijní výsledky obdržela z rukou Milana Vondrušky Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy.
CELÝ ČLÁNEK

Léčba pacientek s karcinomem vaječníků s přítomnou mutací BRCA1/2

01/2018 MUDr. Mária Zvaríková
Inhibitory poly(ADP-ribóza)polymerázy (PARP) jsou považovány za jednu z nejzajímavějších nových možností terapie pro pacientky s karcinomem vaječníků. V monoterapii inhibitory PARP prokázaly největší aktivitu v nádorových buňkách nesoucích mutaci v genech BRCA. Nedávné studie fáze III ukázaly, že aktivita inhibitorů PARP je přítomna i u nemutovaných pacientek, zvláště pokud mají určité klinické charakteristiky, jako jsou citlivost na platinu a histologicky verifikovaný high-grade serózní karcinom. Inhibitory PARP byly také kombinovány s chemoterapií, avšak překrývající se myelosuprese pozorovaná jak u inhibitorů PARP, tak u chemoterapie vývoj těchto kombinací zbrzdila. Naproti tomu kombinace inhibitorů PARP a biologických agens, konkrétně antiangiogenních látek, se zdají být dobře tolerovány a vykazují slibnou aktivitu jak u karcinomů BRCA, tak u BRCA nemutovaných (wild-type BRCA). V současné době probíhají četné klinické studie zkoumající protinádorovou aktivitu kombinační terapie inhibitorů PARP.
CELÝ ČLÁNEK

Rodina inhibitorů CDK4/6 se rozrůstá

01/2018 MUDr. Věra Benešová
Karcinom prsu patří mezi nejčastěji se vyskytující zhoubná onemocnění žen u nás. V souvislosti se zavedením screeningového programu jsou dnes nádory prsu častěji zachycovány v I. nebo II. klinickém stadiu. Přesto jsou i nadále diagnostikovány též pacientky ve stadiu metastatického onemocnění a taktéž dochází ke vzniku metastáz u již vyléčených pacientek. Přibližně 70 % pacientek s karcinomem prsu je hormonálně pozitivních. V terapii jejich onemocnění je pak užívána hormonální léčba, a to jak v adjuvantním podání, tak i v případě metastatického onemocnění. Hormonální léčba má dobrou účinnost a příznivý profil nežádoucích účinků. Problémem účinnosti hormonální léčby je vznik rezistence na ni.
CELÝ ČLÁNEK

Pokroky v onkologické léčbě nádorů hlavy a krku

01/2018 MUDr. Petra Holečková, Ph.D., MBA; as. RNDr. Ing. Libor Staněk, PCTM
Karcinomy hlavy a krku jsou jedním z významných nádorových onemocnění i příčin úmrtí. Většina těchto nádorů se vyskytuje v lokoregionálně pokročilém stadiu a více než 50 % z nich relabuje do tří let. Standardní kurativní léčbou je chirurgická léčba a radioterapie. K léčbě recidivujících a metastazujících karcinomů je využívána chemoterapie na bázi platinových derivátů, event. v kombinaci s cetuximabem. Novými látkami, které lze v terapii nádorů hlavy a krku využít, jsou checkpoint inhibitory pembrolizumab a nivolumab. Významnou roli v diagnostice i terapii mohou hrát molekulární biologie a genetika.
CELÝ ČLÁNEK

Tyrozinkinázové inhibitory EGFR třetí generace cílící na mutaci T790M v léčbě nemalobuněčného karcinomu plic

01/2018 MUDr. Libor Havel
Tyrozinkinázové inhibitory EGFR se staly základní léčbou nemocných s pokročilým nemalobuněčným karcinomem plic s mutacemi EGFR, vyznačující se vysokou četností léčebných odpovědí a prodloužením doby do progrese nemoci ve srovnání s klasickou léčbou platinovým dubletem. U většiny nemocných dochází zhruba do 12 měsíců od zahájení léčby k vzniku sekundární rezistence a progresi nemoci. Nejčastějším mechanismem této rezistence je mutace T790M. Inhibitory EGFR 3. generace jsou cílené proti této mutaci. Z doposud testovaných inhibitorů 3. generace se do klinické praxe doposud dostal pouze osimertinib. V článku budou shrnuta data o účinku tyrozinkinázových inhibitorů 3. generace v léčbě nemocných s nemalobuněčným karcinomem plic.
CELÝ ČLÁNEK

Nové možnosti systémové léčby karcinomu štítné žlázy

01/2018 MUDr. Kateřina Kopečková
Diferencované karcinomy představují 90 % všech malignit štítné žlázy. Medián přežití u radiojod refrakterních karcinomů (10-20 % všech nádorů) je 2,5—3,5 roku. Nové poznatky v oblasti molekulární genetiky byly základem pro vývoj nových léčiv systémové terapie. Sorafenib, multikinázový inhibitor, je registrován pro léčbu radiojod refrakterního diferencovaného karcinomu na základě randomizované klinické studie s placebem, ve které bylo dosaženo doby do progrese onemocnění u pacientů léčených sorafenibem delší o pět měsíců. Druhým nově registrovaným léčivem je lenvatinib se stejnou indikací a dobou do progrese onemocnění měsíce. Medulární karcinom je vzácný nádor štítné žlázy. Prvním registrovaným léčivým přípravkem pro tuto diagnózu je multikinázový inhibitor vandetanib následovaný cabozantinibem. V registrační studii vandetanibu nebyl medián doby do progrese dosažen a odhadovaná doba na základě statistického modelování byla 30,5 měsíce. Doba do progrese onemocnění v klinické studii s cabozantinibem byla 11,2 měsíce ve srovnání se 4,0 měsíce pro placebo.
CELÝ ČLÁNEK

Pokroky v léčbě metastazujícího melanomu

01/2018 MUDr. Ondřej Kodet, Ph.D., MUDr. Ivana Krajsová
Pokroky v léčbě metastazujícího melanomu zásadním způsobem ovlivnily prognózu pacientů s metastatickým postižením. V současné době se terapie opírá o dva základní terapeutické principy, a to imunoterapii monoklonálními protilátkami anti-CTLA-4 a anti-PD-1 a cílenou onkologickou terapii inhibitory BRAF v monoterapii nebo v kombinaci s inhibitory MEK. Znalosti jednotlivých terapeutických modalit vedou k léčbě kombinované, která je předmětem řady klinických studií. Práce přináší přehled klíčových soudobých znalostí a nástin nových možností v léčbě metastazujícího melanomu.
CELÝ ČLÁNEK

Molekulární mechanismy a signální dráhy u karcinomu pankreatu

01/2018 As. RNDr. Ing. Libor Staněk, PCTM; prof. MUDr. Robert Gurlich, DrSc.; doc. MUDr. Petra Tesařová, CSc.; Mgr. Zdeněk Musil; prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc.
Karcinom pankreatu patří k nejzhoubnějším typům nádorů u člověka. Je druhou nejčastější příčinou úmrtí na nádorová onemocnění ve světě. Celosvětově je ročně diagnostikováno více než 300 000 nových onemocnění a přibližně stejný počet pacientů na toto onemocnění zemře. V roce 2015 byla v České republice incidence 20/100 000 obyvatel, což nás řadí na 2. místo světových tabulek. Přes veškeré pokroky moderní onkologické léčby je dlouhodobé přežití osob s tímto typem zhoubného bujení spíše výjimečné. Pozornost se nyní zaměřuje na genetické příčiny tohoto nádorového onemocnění. V podstatě se jedná o genetické onemocnění, u něhož je přibližně známa posloupnost somatických mutací s vícestupňovým procesem. Dochází ke kumulativnímu efektu získaných mutací v kódujících i regulačních genech a dále změn ploidity, genové amplifikace, strukturální přestavby, delece nebo ztráty heterozygozity. K nejčastějším mutacím dochází v protoonkogenech KRAS a tumor supresorových genech p16, p53, BRCA2 a DPC4/SMAD4, vedoucí k maligním změnám epitelu vývodů.
CELÝ ČLÁNEK

Afatinib v klinické praxi - kasuistika pacienta s osmnáctiměsíčním přežitím bez progrese a vysokou kvalitou života

01/2018 MUDr. Jaromír Roubec, Ph.D., MUDr. Radoslava Černeková
Autor předkládá kasuistiku pacienta léčeného afatinibem. Jedná se o muže narozeného v roce 1961, u něhož byl 3. 6. 2014 perthorakální punkcí ložiska levé plíce pod kontrolou CT diagnostikován primární plicní adenokarcinom acinárně mikropapilárního typu, podle TNM klasifikace T4N3M1b st. IV, s oboustranným metastatickým postižením plic, karcinomatózní lymfangoitidou, výpotkem a metastázami do jater a štítné žlázy. Ložisko metastázy ve štítné žláze bylo ověřeno punkčně a porovnáno se vzorkem tkáně odebrané z plíce. Výkonnostní status podle ECOG byl 1. molekulárněgenetickým vyšetřením 20. 6. 2014 byla zjištěna aktivační mutace EGFR v exonu 21 L858R, byla zjištěna i amplifikace genu EGFR, nebyla nalezena přestavba genu ALK a ROS1. Pacient byl pouze příležitostný kuřák, k lékaři se dostal pro úbytek hmotnosti sedm kilogramů za tři měsíce a dechové stesky se suchým pokašláváním. Léčba afatinibem v časném přístupu byla zahájena 27. 6. 2014, tedy za méně než měsíc od odběru tkáně. Pacient byl v pravidelném sledování s dlouhodobou výraznou parciální regresí postižení plic, jater a štítné žlázy při zlepšení výkonnostního stavu podle ECOG na 0 až do progrese nemoci po 18 měsících léčby do CNS s celkovým přežitím 28 měsíců.
CELÝ ČLÁNEK

Erlotinib v první linii léčby metastazujícího nemalobuněčného karcinomu plic

01/2018 MUDr. Daniel Krejčí, MUDr. Jana Krejčí, doc. MUDr. Norbert Pauk, Ph.D.
V následujícím textu pojednáváme o případu pacientky s nemalobuněčným karcinomem plic, u které byla prokázána přítomnost aktivační mutace epidermálního růstového faktoru, na základě čehož jsme nemocnou léčili v první linii 15 měsíců erlotinibem až do progrese onemocnění. V druhé linii absolvovala pacientka tři cykly chemoterapie s pemetrexedem v monoterapii, tato léčba pak byla ukončena pro progresi a velkou hematotoxicitu. Další postup probíhá již cestou spádové onkologie na přání nemocné.
CELÝ ČLÁNEK

Účinnost erlotinibu ve vyšších liniích léčby nemalobuněčného plicního karcinomu

01/2018 MUDr. Jana Krejčí, MUDr. Daniel Krejčí, doc. MUDr. Norbert Pauk, Ph.D.
V léčbě bronchogenních karcinomů se stále více uplatňuje cílená terapie. Jednou z možností je i podání erlotinibu ve vyšších liniích léčby u nemocných s nemalobuněčnými karcinomy. Naše dvě kasuistiky dokládají velmi dobrý léčebný účinek s minimální toxicitou, a to jak u adenokarcinomu bez přítomné mutace receptoru pro epidermální růstový faktor, tak u epidermoidního karcinomu.
CELÝ ČLÁNEK

Cyberknife - neúnavný pomocník v lokální léčbě zhoubných nádorů

01/2018 MUDr. Jakub Cvek, Ph.D., Ing. Lukáš Knybel
Technický pokrok v radiační onkologii umožňuje stereotaktickou radiochirurgii a radioterapii využívat stále častěji. Vedle dedikovaných stereotaktických přístrojů, jako jsou GamaKnife nebo CyberKnife, lze v některých situacích dobře využít i moderní lineární urychlovače se stereotaktickou nadstavbou. V případech stereotaktického ozáření páteře a plic je však role kybernetického nože velmi často nezastupitelná.
CELÝ ČLÁNEK

Současné možnosti chirurgické léčby karcinomu žaludku

01/2018 Doc. MUDr. David Hoskovec, Ph.D.
Karcinom žaludku představuje malignitu s neuspokojivými výsledky léčby. Problémem evropských zemí je pozdní diagnostika, často již v inkurabilním, generalizovaném stadiu. U lokalizovaného onemocnění je klíčovým faktorem pro dlouhodobé přežití adekvátní chirurgický výkon. Správné načasování onkologické léčby napomáhá zlepšení výsledků. Léčba by měla být vedena multidisciplinárním týmem. Článek podává přehled diagnostiky a léčby karcinomu žaludku se zaměřením na chirurgickou léčbu.
CELÝ ČLÁNEK

Biosimilární přípravky v onkologii - také výrobci originálních léků sdružení v AIFP vyvíjejí biosimilars

01/2018 Mgr. Jakub Dvořáček, MHA
Biosimilární léčivé přípravky nejsou novinkou, ale zájem odborné veřejnosti vzbudily až monoklonální protilátky. V současnosti je k dispozici nebo se blíží ke konci registrace zhruba třicet biosimilárních přípravků, jejichž uvedení na trh předchází velmi pečlivé regulatorní řízení. Onkologie je jeden z ekonomicky nejnáročnějších oborů a nové biologické léky představují extrémní nárůst nákladů na zdravotní péči. Zvýšení dostupnosti péče se očekává právě od biosimilárních léků, jakou jsou rituximab, trastuzumab, bevacizumab a další.
CELÝ ČLÁNEK